Zprávy památkové péče, 2019 (roč. 79), číslo 3

Editorial

redakce

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):233  

Bůh Otec s anděly v Tismicích - nově zjištěná zakázka Josefa Ignaze Mildorfera pro Marii Terezii vévodkyni savojskou

Petr Arijčuk

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):235-244 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.02  

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích nálěží k cenným dokladům románského stavitelství na území Čech. Především v tomto ohledu je tato stavba také prezentována odbornou literaturou. Naopak jen zcela marginálně byla až dosud reflektována barokní nástropní a nástěnná výmalba v interiéru tohoto kostela, datovaná do poloviny padesátých let 18. století. Za jejího autora byl obvykle označován jako malíř prakticky neznámý místní kaplan Jan Svoboda. Barokní malba pokrývala celou plochu konchy presbytáře i mělké výklenky v čelních stěnách obou postranních lodí, další malby se nacházely v jednotlivých klenebních polích hlavní lodi a nad hudebním kůrem.Zásadním...

V nové čtvrti. Stavby architekta Karla Láníka v Brně-Králově Poli ve 20. letech 20. století

Pavla Cenková

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):245-260 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.03  

Architektu Karlu Láníkovi, opomíjené osobnosti brněnské meziválečné architektury, se autorka věnovala již v biografické studii z roku 2016. Ukazuje se, že tvorba méně známých architektů, působících v dynamickém stavebním provozu Brna dvacátých let, má širší rozsah, než se doposud předpokládalo. Také v případě Karla Láníka byly objeveny nové skutečnosti, zejména v souvislosti s architektovou spoluprací s Obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvem pro Královo Pole a okolí, pro něž navrhl četné rodinné i bytové domy. Nynější článek, úzce tematicky vymezený dílem Karla Láníka v brněnské čtvrti Královo Pole ve 20. letech 20. století, má povahu mikrosondy,...

"Stavba československo-jugoslávského přátelství." Sklářský kombinát Crystalex v Novém Boru

Petr Freiwillig

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):261-270 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.04  

V jedné z krystalizačních oblastí českého sklářství s tradicí sahající do středověku, v Lužických horách, vyrostl mezi roky 1965-68 moderní sklářský závod, který si kladl za cíl soustředit pod jednou střechou všechny fáze ruční výroby užitkového skla. Město Nový Bor, na jehož okraji byla továrna postavena, se může pyšnit velmi dlouhou tradicí sklářské výroby a obchodu, sahající do 18. století. Již tehdy obchodoval Nový Bor a také blízký Kamenický Šenov s celým světem, vzniká Borsko-Šenovská sklářská oblast. Po zániku většiny lesních hutí se zdejší skláři soustředili na rafinaci a teprve v poslední třetině 19. století začínají v oblasti znovu vyrůstat...

Zbroj Alfonsa II. d'Este na státním zámku Konopiště v kontextu platnéřské produkce pro ferrarský vévodský dvůr v 16. století

Stanislav Hrbatý

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):271-278 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.05  

Článek je věnován jedné z nejvýznamnějších zbrojnic v Evropě, takzvané estenské zbrojnici na zámku Konopiště a především se zabývá identifikací dosud anonymní zbroje patřící Alfonsu II. d'Este vévodovi z Ferrary.Úvodní část se věnuje historii vzniku zbrojnice jako takové a určením možných osobních předmětů jednotlivých vévodů z Ferrary ve vztahu k dochovaným militariím v konopišťské sbírce při komparaci s militarii a ikonografickými podklady ve světových soukromých i veřejných sbírkách. Tato pasáž se dále zabývá i rozborem dochovaných vyobrazení vévodů d'Este ve zbroji. Samostatná část je dále věnována výrobní provenienci jednotlivých zbrojí a...

Archeologie v Praze v kontextu vzniku Československé republiky

Ivana Boháčová

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):279-291 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.06  

Úroveň péče o památky obecně i je vždy závislá na aktuální společenské potřebě a naléhavosti jejich akceptování jako součásti vlastní minulosti. Totéž platí i pro vlastní studium pramenů a volbu jeho témat. Z hlediska koncepce a organizace péče o archeologické prameny v městském organizmu představuje významnou kapitolu aktivita vyvíjená Památkovým sborem hl. m. Prahy za spolupráce s oborovými institucemi po vzniku Československa v meziválečném období. Pražská archeologie toho období zatím stála zcela na okraji odborného zájmu, ačkoliv na její koncepci v mnohém současná archeologie navazuje a která může být i dnes v některých ohledech zdrojem inspirace....

Památkové hodnoty v urbanistickém měřítku. Autenticita historických měst

Jan Jehlík

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):292-303 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.07  

Pro urbanistický kontext památkové ochrany lze stanovit následující premisy: urbanismus je primárně nauka o utváření a uspořádání relativně uceleného a svébytného celku osídlení, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o jevech a atributech podporujících strukturální a behaviorální celistvost měst; celek města je tvořen přírodní a kulturní vrstvou, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o založení, vývoji a obrazu osídlení; celek města je ústrojně uspořádán z částí a prvků, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o organizaci, členění a skladbě (kompozici) osídlení; celek města je odvozen od polohy a pozice...

Nové poznatky ke zvukové podobě varhan brněnské a loketské varhanářské školy a k její restaurátorské obnově

Petr Koukal

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):304-308 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.08  

Problematika památkových varhan se vzhledem k rostoucímu počtu restaurátorských akcí stala jedním z častějších témat současné památkářské činnosti. Při obnově varhan také vycházíme z všeobecné památkové teorie (viz Základní pojmy v péči o kulturní dědictví, Pardubnice 2013), jejíž zásady platí i v této oblasti. Týká se to zejména restaurování, které "musí vždy respektovat autenticitu památky a nesmí překročit hranici hypotézy". Samotné restaurování (zahrnující i intervenční metodu konzervování) má za úkol "odhalovat, chránit a zachovávat památkové hodnoty degradované památky". Rovněž definice autenticity se vztahuje i na varhany: "Původnost, hodnověrnosti...

Kdo jsou a co potřebují průvodci na objektech Národního památkového ústavu

Radka Ranochová

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):309-315 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.09  

Zpřístupněné památky v České republice nabízejí nejčastěji prohlídku s průvodcem. Tito průvodci jsou jak stálí zaměstnanci, tak ve většině případů sezónní brigádníci. Oni prezentují několika milionům návštěvníků ročně kulturní a historické dědictví země. Proto je potřeba věnovat tomuto povolání náležitou péči. I proto nyní probíhá projekt Prezentace a interpretace historického prostředí jako nedílná součást kulturní výchovy a vzdělávání v čase nových médií a tzv. tekuté modernity, jehož součástí je i revitalizace průvodcovské péče. Zaměřili jsme se na památkové objekty ve správě NPÚ, což je takřka sto hlavně hradů, zámků a klášterů.Prezentovaná...

Dům čp. 5 v Trávníčku, příklad archaické stavební tradice na Českodubsku

Tereza Konvalinková, Martin Ouhrabka

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):316-328 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.10  

Venkovská usedlost čp. 5 v Trávníčku je dalším příkladem specifické formy roubeného domu v oblasti Českodubska a Pojizeří, která svým konstrukčním uspořádáním odkazuje k velmi konzervativní stavební tradici související s vývojem otopného zařízení a patrového domu. Z předešlých průzkumů vychází mimo jiné najevo, že domy v této podobě, tzn. s vysokou světnicí a polopatrem a navazující patrovou hospodářskou částí, patří v tomto regionu zároveň mezi nejstarší dochovanou vrstvu lidové architektury již z průběhu 17. století. Výsledky aktuální dokumentace domu čp. 5 v Trávníčku však přinesly nová zjištění, která náš dosavadní pohled na dané objekty v jistých...

Hrázděný dům severního Plzeňska na příkladu stavení čp. 1 z Popovic u Chrančovic

Karel Foud, Stanislav Plešmíd

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):329-340 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.11  

Historický domovní fond severního Plzeňska, zastoupený řadou objektů z okruhu památek lidového stavitelství, je pozoruhodnou ukázkou hned několika stavebních slohů a konstrukcí. Vedle domů roubených je zde možné sledovat stavby zděné (kámen, nepálená i keramická cihla), v omezené míře i hrázděné. Na území okresu Plzeň - sever se hrázděné stavby dochovaly v Rabštejně nad Střelou a především pak městečku Úterý. Několik dalších staveb přežívá v okolí Úněšova. Patří mezi ně také stavení usedlosti čp. 1 v obci Popovice u Chrančovic (Plzeňský kraj, okres Plzeň - sever). Dům je klasické trojdílné dispozice, v tomto případě chlévního typu. Přízemí je zděné...

Stratigrafický průzkum barevnosti fasád

Petr Kuneš

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):341-346 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.12  

Stratigrafický průzkum povrchových úprav, tedy vyšetření řezu kolmého na souvrství nátěrů mikroskopem, je významným zdrojem poznatků o starším ztvárnění historických fasád. Možnosti stratigrafie jsou jako u jiných metod studia limitovány jak na straně technické, tak interpretační. Smysluplné využití výsledků stratigrafického průzkumu je proto v praxi podmíněno znalostí možností a limitů této metody. Stratigrafický průzkum je třeba považovat za rozšíření a doplnění zjištění získaných in situ průzkumem fasády. Ten podmiňuje výběr míst, množství i způsob odběru vzorků pro stratigrafii a obvykle také rozhoduje o další využitelnosti získaných laboratorních...

Vliv mrazu a odležení na velikost částic vápenných kaší připravených rozdílnými postupy

Dagmar Michoinová, Radovan Nečas

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):347-352 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.13  

Článek přináší vybrané výsledky výzkumu vlastností vápenných kaší připravených různými způsoby ze stejné suroviny s cílem zjistit, zda lze tradičně připravenou kaši nahradit kaší vzniklou alternativním postupem. Součástí výzkumu byl i dílčí experiment, který studoval vliv mrazu na vlastnosti vápenných kaší.Zkoumané vápenné kaše byly připraveny jednak tradičním hašením kusového vápna (v textu dále Tradiční kaše) a smícháním za sucha hašeného vápenného hydrátu s vodou (v textu dále Kaše z hydrátu). Suroviny pro přípravu kaší pocházela od téhož výrobce (Vápenka Čertovy schody a.s.). Tím se v experimentu snížil dopad kvality suroviny a režimu výpalu...

Restaurování štukové výzdoby v letohrádku Hvězda vedené Pavlem Janákem a jeho předchůdci

Pavla Mikešová

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):353-364 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.14  

Letohrádek Hvězda v Praze na Bílé hoře se vždy těšil zájmu ze strany odborné veřejnosti. Doposud se uměnovědci a historici zabývali převážně jeho historií, renesanční štukovou výzdobou a otázkou autorství. Téma restaurování dochované štukové dekorace v přízemí letohrádku unikalo prozatím odborné pozornosti. Předkládaný článek se snaží na základě doposud nezveřejněných archiválií tuto část bádání o letohrádku více objasnit.V úvodní kapitole je na záznamech z dobového tisku představena pohnutá historie letohrádku, který sloužil od roku 1780 jako sklad střelného prachu c. k. rakouské armády. Snahu o záchranu této památky a s tím spojené lepší objasnění...

Vzpomínka na architekta Pavla Kupku

Radomíra Sedláková

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):365-366  

Dokončená první etapa obnovy Jubilejního parku ve Znojmě

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):366  

Katedra muzeológie Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre - reflexie a perspektívy

Stanislava Gogová, Daniel Miček

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):366-368  

Letní škola památkové technologie na zámku v Uherčicích

Gabriela Setunská, Dagmar Michoinová

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):369  

V Brně proběhl osmý ročník semináře Památky zahradního umění, jejich historie a současnost

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):370-371  

Významná publikace o naší prvořadé průmyslové aglomeraci

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2019, 79(3):371-374