Zprávy památkové péče, 2025 (roč. 85), číslo 2

Editorial

Editorial

redakce

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):85

Studie a materiálie

Kometa nad Brnem. Výstavba Masarykovy čtvrti v letech 1919–1925

Pavla Cenková, Aleš Homola

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):87-106 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.01

Studie se zabývá procesem formování Masarykovy čtvrti v Brně v první polovině 20. let 20. století v kontextu jejího vzniku a proto-existence po roce 1898. Věnuje se analýze kontinuity vývoje čtvrti od prvotních úřednických kolonií v dekádách před 1. světovou válkou po rozsáhlou modernistickou obytnou zónu meziválečného období, završenou fází výstavby v 30. letech 20. století. Zrod i podoba čtvrti byly přitom dány budovatelským úsilím středostavovských stavebních družstev Brňanů českého i německého jazyka a také působením výrazných architektonických tvůrců, mezi nimiž je třeba uvést Ferdinanda Hracha, Miloše Lamla, Jindřicha Kumpošta či Bohuslava Fuchse....

Hotel Rosol: pelhřimovské drama o třech dějstvích

Lukáš Veverka

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):107-117 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.02

Předložená studie se zaměřuje na počátky působení venkovského odboru Klubu Za starou Prahu v Pelhřimově a jeho pokus o záchranu historického hotelu Rosol. Podrobnou rešerší archivů Klubu Za starou Prahu, pelhřimovského odboru a obsáhlé konverzace Zdeňka Wirtha s Karlem Polesným vystoupil do popředí plastický příběh, který na půdorysu boje o jeden historický objekt odhaluje různé strategie dobových ochránců památek, ale také místních korporací a vedení města. Případová studie pelhřimovského hotelu a celého náměstí dává detailně nahlédnout na překážky, kterým čelily spolky ochránců památek v situaci, kdy systém ochrany skrze Centrální komisi nebyl schopen...

Příspěvek k poznání historizující přestavby zámku Hluboš za Oettingen-Wallersteinů jako podnět k jeho záchraně a prezentaci

Lukáš Slabý

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):118-129 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.03

Článek na základě různorodých pramenů české i zahraniční provenience přináší bližší popis a dataci důležitých stavebních proměn zámeckého areálu v Hluboši (okr. Příbram) za Oettingen-Wallersteinů v 70. letech 19. století. Tyto stavební úpravy vtiskly zámku a jeho nejbližšímu okolí z podstatné většiny nynější podobu. Současným vlastníkem zámku je společnost Chateau Masaryk, s. r. o., která zamýšlí jeho adaptaci na luxusní hotel a lázně. Vzhledem k historické a památkové hodnotě lokality přináší studie ve svém závěru možnosti využití získaných informací pro případnou interiérovou expozici.

Historie a záchrana kamenného klenbového mostu v Poniklé na řece Jizeře

Michal Panáček, Pavel Jakubec, Petr Řeřicha, Petr Fajman

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):130-144 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.04

Příspěvek popisuje podobu nejstaršího historického kamenného klenbového mostu na řece Jizeře v Poniklé, jeho stavební vývoj a úsilí za jeho zachování. Mostu na základě špatných politických rozhodnutí hrozila v roce 2021 zbytečná demolice a teprve soustředěným úsilím odborníků a laické veřejnosti se ji podařilo odvrátit a most prohlásit za kulturní památku. Most je velmi hodnotným konstrukčním a architektonickým dílem dokládajícím rozvoj státní cestní sítě krajských silnic kolem poloviny 19. století. Byl postaven nejpozději roku 1853 velmi kvalitně z opracovaného pískovce a ve druhé polovině 30. let 20. století prošel pečlivou opravou. V současné době...

Věž kostela sv. Jakuba v Telči jako svědectví dobového statického zajištění z 60. let 20. století

Ondřej Hnilica

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):145-161 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.05

Kostel sv. Jakuba v Telči je jednou z nejcharakterističtějších stavebních památek města zapsaného na seznamu UNESCO. Statická porucha, která postihla věž kostela v 60. letech 20. století, představovala jednu z nejdramatičtějších etap jeho existence, a to i z toho důvodu, že ve stejné době došlo ke zřícení věže kostela v Hustopečích. Kauza je pojata ve vztazích zodpovědných orgánů, expertů a stavebních podniků. Vzhledem k náročnosti sanace se na řešení zajištění podíleli doboví odborníci B. Hacar v roli konzultanta projektanta a M. Cigánek. Každý z uvedených představoval jeden z tehdejších metodických trendů.

Rozhovor

Obnova památek je navýsost tvůrčí disciplína. Rozhovor s prof. Ing. arch. akad. arch. Václavem Girsou

Alexander Kuric

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):162-165

Nekrolog

Vzpomínka na doc. Manfreda Kollera (* 1941 – † 2025)

Karol Bayer, Zdeněk Vácha

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):166-167

Různé

Obrazárna hrabat z Hohenemsu v Poličce – historické souvislosti a nynější zpřístupnění

David Junek

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):168-172

Zpráva z konání metodických dnů specialistů v Ostravě

Martina Lehnertová, Ludmila Stará

Zprávy památkové péče 2025, 85(2):173-174