Zprávy památkové péče, 2023 (roč. 83), číslo 2

Editorial

Tereza Johanidesová

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):101

Počátky obnovy liturgie po II. vatikánském koncilu na příkladu umělecké komise brněnské diecéze

Tomáš Řepa

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):103-112 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.01  

Text se zabývá samými počátky přijímání závěrů II. vatikánského koncilu v českém církevním prostředí. Vychází z bohatých archivních fondů brněnské Biskupské konzistoře a postihuje krátké období druhé poloviny 60. let 20. století. Text zpřesňuje jednotlivé metodické kroky, kterými brněnská diecéze nastavuje systém liturgických komisí, přesněji komisí, které řeší otázky umění a architektury. Z archivních fondů dále vyplývá, že brněnská diecéze byla při zavádění církevních reforem v úzkém kontaktu se složkami památkové péče, a také se potvrzuje, že byla ve své době jedinečným prostředím, které oproti jiným českým konzistořím dokázalo na reformy až plnohodnotně...

Tvorba brněnských zlatníků pro církev v období baroka

Anna Grossová

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):113-128 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.02  

Text je prezentací dílčích výsledků víceletého plošného průzkumu památek barokního zlatnictví na historickém území Moravy, souběžně doplněného archivním výzkumem, zaměřeného na podrobnější poznávání sakrálních předmětů v majetku římskokatolické církve zhotovených z drahých kovů, jež jsou prohlášenými kulturními památkami České republiky. Nepředpokládaným bonusem bylo též nalezení prací několika moravských mistrů, jejichž veškeré dílo bylo považováno za navždy ztracené nebo jejichž jména dosud nebyla v odborné literatuře uvedena. Většina zkoumaných předmětů představuje trvající kvalitu moravského zlatnického umění v 17. a 18. století, jehož tvůrci úspěšně...

Tvrze ideálního bydlení. Obytná výstavba v Brně-Černých Polích v letech 1919–1925

Pavla Cenková, Aleš Homola

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):129-146 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.03  

Článek je věnován budování brněnské čtvrti Černá Pole jako ideálního prostoru středostavovského bydlení v první polovině 20. let 20. století. Tento proces navazoval na předchozí stavební gründerskou etapu, jejíž počátky se váží již k závěru 19. století, a naopak dalekosáhle pokračoval v druhé polovině 20. a ve 30. letech, kdy byla čtvrť z rozhodující části dotvořena. Pro zastavování Černých Polí byly v této době určující aktivity českých i německých stavebních družstev, která sdružovala etnicky segregované, ale i národnostně smíšené skupiny stavebníků ze středních vrstev společnosti. Stavební družstva pro své podniky najímala projektanty či architektonické...

Ovocné dřeviny v letovisku Černošice na příkladu zahrady Jana Fundy

Stanislav Svoboda

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):147-158 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.04  

Studie doplňuje nedávno vydanou publikaci Letní rezidence Pražanů, Černošice a vilová architektura 19. a 20. století. V rámci výzkumu se pozornost soustředila i na opomíjené téma ovocných dřevin, které byly takřka vždy součástí zdejších zahrad. Na rozdíl od okrasných dřevin se však málokdy těšily zájmu veřejnosti a v podstatě i pozdějších vlastníků. V rámci terénního průzkumu a při jednání s vlastníky zahrad, kteří byli mnohdy potomky původních stavebníků, byla nalezena řada dosud neznámých pramenů, které výrazně obohatily pohled na ovocné dřeviny a vlastně i pěstování ovoce v letoviscích. Pozoruhodná je přitom zvláště možnost sledovat uplatnění odrůd,...

Historická okna a energetická náročnost: Případ architektury funkcionalismu

Alexander Kuric, Kristýna Schulzová

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):159-175 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.05  

Historická okna jsou v současné době zpřísňování požadavků na energetickou náročnost vystavena tlakům, jejichž následkem bývají v mnoha případech plošné výměny za okna nová. Památky funkcionalistické architektury, u níž jsou okna výjimečným nositelem nejen historické, ale také estetické hodnoty, jsou tímto trendem zranitelné obzvláště. Příspěvek si klade za cíl podrobněji prozkoumat tepelně izolační vlastnosti typických oken funkcionalismu a zároveň prověřit účinnost dodatečných opatření umožňujících jejich zlepšení. Využíváme k tomu modelových softwarových výpočtů v kombinaci s termovizními snímky. Z hlediska prvního cíle se ukázala, resp. potvrdila...

Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovce

Jakub Ďoubal, Karol Bayer

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):176-184 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.06  

Cílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek...

„Nadějí pro kostely v Gemeru je občanský aktivismus.“ Rozhovor s Davidem Raškou z Gotické cesty

Vilém Faltýnek

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):185-190  

Jiří Roháček odešel

Ivan Hlaváček

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):191-193  

Kulturní dědictví? Teritoriální a národnostní chápání památek v Čechách v 19. a v raném 20. století

Lukáš M. Vytlačil

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):194-195  

Patnácté pracovní jednání ORFIAN

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):195-196  

Živá památka

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):197-200  

Heimatstil. Architektura ve službách vlasti a národa

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):200-202