Zprávy památkové péče, 2022 (roč. 82), číslo 4

Editorial

Martin Tomášek

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):485  

Spolupráce Národního památkového ústavu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR při ochraně přírodního a kulturního dědictví

Věra Kučová, Pavel Pešout, Martin Tomášek

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):487-495 | DOI: 10.56112/zpp.2022.4.01  

Národní památkový ústav je odbornou organizací památkové péče. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR plní také roli odborné organizace ochrany přírody, ale je i orgánem ochrany přírody zajišťujícím správu většiny národně významných chráněných území (mimo národní parky). Předkládaný článek se snaží poukázat na fakt, že ochrana památek, přírody a krajiny má dlouhou společnou historii, kdy byla po dlouhou dobu dokonce institucionálně propojena. Po vzniku samostatných institucí se spolupráce obou oborů poněkud utlumila, což se snaží změnit před více než deseti lety podepsaná dohoda o spolupráci mezi NPÚ a AOPK ČR. V jejím rámci probíhají...

Zaniklé krajiny Česka

Zdeněk Lipský, Lucie Kupková, Pavel Chromý, Zdeněk Kučera, Lukáš Brůha, Tomáš Janík, Markéta Potůčková, Eva Štefanová

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):496-508 | DOI: 10.56112/zpp.2022.4.02  

Článek představuje řešení a výsledky projektu „Dědictví zaniklých krajin: identifikace, rekonstrukce, zpřístupnění,“ zpracovávaného v letech 2018–2022 v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury České republiky. Cílem projektu je na modelových příkladech identifikovat a přiblížit typy tradičních kulturních krajin, které zanikly během dynamických změn, jež probíhaly v české krajině a ve společnosti od konce 18. století. K identifikaci, dokumentaci a částečné rekonstrukci zaniklých krajin byly využity jak historické prameny, především staré mapy a archivní snímky, tak moderní geoinformační technologie. Byla vytvořena typologie...

Sídla zaniklá v letech 1945–1989 a jejich památkový potenciál

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):509-522 | DOI: 10.56112/zpp.2022.4.03  

Tématem článku je dosud opomíjená problematika ochrany cenných archeologických situací v intravilánech sídel zaniklých v letech 1945–1989. Takové hodnoty vykazuje 1 029 zaniklých sídel a 156 z nich má mimoto dochovány znaky členění někdejší plužiny. Jde navíc o úkol odpovídající aktuální koncepci NPÚ. Proto je nezbytné co nejrychleji vymezit polygony těchto hodnot v rámci Státního archeologického seznamu a pro potřeby územně analytických podkladů podle stavebního zákona, které zajistí alespoň určitou formu jejich ochrany. Současně je třeba se zamýšlet nad tím, zda pro ně usilovat také o vyšší formu ochrany podle památkového zákona.

Dopady kůrovcové kalamity na archeologické dědictví v lesním prostředí s příklady poškozených či zničených archeologických památek v jižních Čechách

Jiří Havlice, Lenka Militká, Martin Tomášek

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):523-528 | DOI: 10.56112/zpp.2022.4.04  

V současné době jsme svědky nejrozsáhlejší a nejdelší kůrovcové kalamity v dosavadních dějinách hospodaření v lesích České republiky. S kalamitou je spojená mimořádně intenzivní plošná těžba dřeva těžkou technikou a tlak na následné rychlé zalesnění. Tyto zásahy znamenají ohrožení celé řady nemovitých památek či archeologických lokalit. Nastavení pravidel těžby a zalesňování tak, aby byly k archeologickým nemovitým a movitým nálezům v lesní krajině co nejšetrnější, není snadné. Od roku 2021 je tato tematika pro svou aktuálnost jedním z hlavních úkolů oboru archeologie Národního památkového ústavu. Příspěvek shrnuje problematiku, snaží se navrhnout...

Konfrontace hodnot zaniklých a zanikajících sídel v oblasti tzv. širšího pohraničí jižních Čech s jejich novou či plánovanou výstavbou

Daniel Šnejd, Michaela Špinarová, Gabriela Štastná

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):529-543 | DOI: 10.56112/zpp.2022.4.05  

Obce zaniklé po roce 1945 přitahují pozornost veřejnosti svou pohnutou minulostí a atmosférou opuštěné krajiny, lákají ale i stavebníky a v územních plánech jsou zcela logicky voleny pro návrh nové výstavby. Památkovou ochranu tato místa postrádají, v ojedinělých případech spadají pod plošně chráněná území, kde je však předmětem ochrany jiná než památková hodnota. U většiny zaniklých sídel proto nadále zůstává jediným nástrojem regulace výstavby územně plánovací dokumentace. Na příkladech několika jihočeských lokalit autoři sledují, do jaké míry se jejím prostřednictvím daří chránit památkové, urbanistické a archeologické hodnoty těchto lokalit....

Brownfield, nebo historická krajina? Digitální model reliéfu krajiny zaniklé Karviné a jeho interpretace

Michal Zezula, Radim Kravčík, Martin Krůl, Jan Lenart, Ondřej Malina, Petr Martinec

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):544-572  

Studie vychází z analýzy digitálního modelu reliéfu katastrálního území Karviná-Doly, ve kterém se nacházelo město Karviná, jehož zástavba byla v důsledku poddolování ve druhé polovině 20. století takřka beze zbytku asanována. Cílem byla identifikace dochovaných pozůstatků obytné zástavby, industriálních areálů a dopravní infrastruktury zaniklého města a také geomorfologických útvarů souvisejících s těžbou uhlí a jeho zpracováním. Na základě jejich vyhodnocení byly definovány hodnoty studovaného území, které spočívají v jedinečnosti jeho georeliéfu, paměti nesené zdejší krajinou a v rovině archeologické. Tyto prvky v souhrnu tvoří unikátní posttěžební...

Mizející krajina Šternberska, Moravskoberounska a Dvorecka

Jakub Novák

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):573-583  

Šternbersko, Moravskoberounsko a Dvorecko lze označit za region, který byl od 13. do 18. století spojen především s těžbou a zpracováním železa. Jde o oblast, která svou menší částí zasahuje do nížiny Hornomoravského úvalu a tou větší dosahuje přes svahy Nízkého Jeseníku až k řece Moravici, dnes pohřbené plochami vodních nádrží Kružberk a Slezská Harta. Příspěvek si klade za cíl seznámit s výsledky nedestruktivní povrchové prospekce, během které byly sledovány dominantní typy objektů charakteristické pro aktivity člověka na sledovaném území v minulosti. Dokumentovány byly zaniklá sídliště (vesnice, osady, samoty), stará důlní díla, zaniklé polní...

Některé z problémů obnovy zaniklých sídel na Broumovsku: limity výstavby a paměť krajiny

Vladimír Mikeš

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):584-588  

Cílem článku je ukázat různé přístupy k obnově zaniklých sídel na území České republiky, a to zejména na příkladu dvou obcí v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. První část příspěvku se zabývá legislativními souvislostmi výstavby na území zaniklých sídel nebo jejich částí, zdůrazňuje také význam ochrany krajinného rázu, který v sobě zahrnuje i kulturní a historickou charakteristiku místa či oblasti. Druhá část příspěvku se zaměřuje na interpretaci historie zaniklých sídel přímo v terénu na příkladu obcí Libná a Horní Adršpach. Problém interpretace historie zaniklých sídel má jasný přesah do celospolečenské debaty o nedávné historii, která se pak...

Průzkum opaxitové kachlové fasády hotelu Grand v Pardubicích

Veronika Burianová, Kristýna Jílková, Petr Kuneš, Martin Havlík Míka

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):589-595  

Článek představuje výsledky průzkumu, který proběhl v rámci přípravy obnovy opaxitové kachlové fasády někdejšího hotelu Grand, dnes obchodně-administrativního centra Grand v Pardubicích. Funkcionalistická stavba, která vznikla v roce 1927 podle návrhu Josefa Gočára, byla zčásti obložena tabulkami opakního skla, tzv. opaxitu, modrošedé barvy. Tyto dnes z velké části poškozené či chybějící kachle byly při poslední rekonstrukci realizované v letech 1997–2000 nahrazeny keramickým obkladem, jelikož opaxit již není na trhu dostupný. Značně odlišný optický charakter keramického obkladu způsobil, že fasády dnes nemají autentický vzhled a obklad...

Transparentní povrchové úpravy na mobiliáři ze dřeva

Zdeněk Holý

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):596-602  

Povrchová úprava mobiliáře zhotoveného ze dřeva byla důležitou součástí nábytkové tvorby a zahrnovala celou škálu technologických postupů. Mnohé z nich jsou ve výrobě nábytku používány dodnes, jiné však byly zapomenuty nebo nahrazeny modernějšími postupy a materiály. Význam povrchové úpravy spočíval především v ochraně dřevěných povrchů nábytku před mechanickým opotřebením a klimatickými vlivy. Kromě utilitární funkce plnila povrchová úprava také funkci estetickou. Předkládaný článek se zabývá historickým vývojem povrchových úprav a jednotlivými faktory, které ovlivňovaly jejich použití. V neposlední řadě přináší klasifikaci historických povrchových...

Za Alešem Krejčů

Vlastislav Ouroda, Josef Štulc

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):613-615  

„Konsenzuální“ architektura Karla Kotase

Jan Obrtlík

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):613-615  

Český les – krajina s pamětí

Tomáš Peckert, Kamila KONÁŠOVÁ

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):603-608  

Osudy zaniklých obcí v pohraničním pásu Vitorazska

Michaela Skuhrová, Jiří Havlín

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):608-612  

Obsah ročníku

Milan Kudyn

Zprávy památkové péče 2022, 82(4):616-628