Zprávy památkové péče, 2022 (roč. 82), číslo 2

Editorial

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):125  

K půlstoletí přijetí Úmluvy o ochraně světového dědictví

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):127-148 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.01  

V roce 2022 po celém světě probíhají oslavy 50. výročí přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která je považována za jeden z nejúspěšnějších programů, jaké UNESCO kdy vyvinulo. Článek má za cíl přispět k připomenutí významu této mezinárodní Úmluvy a poukázat na široké spektrum mezinárodní spolupráce, která je na ní založená. Cílem je dále připomenout řadu méně známých, ale aktuálních témat s Úmluvou souvisejících, včetně odkazů na důležité referenční texty, a popsat rozmanitá rizika, jimž světové dědictví čelí. Na pozadí nejrůznějších témat jsou komentovány paralely z národního prostředí.

Světové dědictví UNESCO - mezi výjimečností a reprezentativností

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):149-162 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.02  

Příspěvek reflektuje poselství Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a ideu Seznamu světového dědictví, připomíná klíčové náležitosti tvorby Seznamu a komentuje některé sporné momenty doprovázející jeho existenci. Mezi ně patří napětí mezi exkluzivitou a reprezentativností statků, mezi jejich situováním vně a zároveň uvnitř soudobé společnosti, jakož i programový důraz na materiálovou autenticitu oproti jejím nemateriálním formám. Podle Úmluvy se požaduje prokázání výjimečné světové hodnoty nominovaného statku. Globální strategie pro dosažení reprezentativního, vyváženého a věrohodného Seznamu světového dědictví z roku 1994 usiluje...

Světové dědictví a jeho rekonstrukce: ohrožení autenticity, či posílení identity?

Věra Kučová, Petra Kroupová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):163-178 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.03  

Poslední léta mezinárodní spolupráce v oblasti světového dědictví otevřela, resp. posílila otázky spojené s rekonstrukčními činnostmi. Ty jsou zároveň zejména v zemích Evropy stále velmi citlivé z hlediska ochrany autenticity již od doby přijetí Benátské charty, na kterou se odvolává řada různých národních metodik. I se znalostí Dokumentu o autenticitě z Nara byly donedávna větší rekonstrukční zásahy stále vnímány spíše jako extrémní nebo dokonce problematické přístupy v péči o hmotné kulturní dědictví. S ohledem na obecný význam výměny názorů, nedostatek národních odkazů na mezinárodní aktivity a v neposlední řadě na relevanci pro naši památkovou...

Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví versus Úmluva o ochraně světového dědictví

Dita Limová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):179-184 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.04  

Článek se zabývá porovnáním dvou mezinárodních právních nástrojů z oblasti kulturní agendy UNESCO - Úmluvy o světovém kulturním a přírodním dědictví z roku 1972 a Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003. Jeho cílem je seznámit čtenáře s postupy, kterými přispívají k identifikaci, ochraně, dokumentaci a prezentaci dvou důležitých segmentů kulturního dědictví. Přibližuje genezi vzniku obou právních nástrojů a seznamuje čtenáře s pečlivě formulovanými definicemi a charakteristikami nemovitého a nehmotného kulturního dědictví. Zaměřuje se na rozdíly v metodách zachování obou segmentů. Dále článek seznamuje s klíčovými pojmy obou...

Haagská úmluva o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a její kontext

Pavel Caban, Petra Kroupová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):185-196 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.05  

Haagská úmluva o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu je nejstarší ze šesti kulturních úmluv pod záštitou UNESCO a současně představuje základní úpravu této oblasti mezinárodního humanitárního práva. Článek stručně nastiňuje historický vývoj a následně podrobněji popisuje základní aspekty současné mezinárodněprávní ochrany kulturních statků za ozbrojeného konfliktu včetně jejího širšího kontextu, jakož i zabezpečení kulturních statků v době míru pro případ ozbrojeného konfliktu a obdobných krizových situací. V příspěvku jsou dále nastíněny některé otevřené právní a praktické otázky týkající se této oblasti, jako například náležitá identifikace...

Slavná lázeňská města Evropy - dlouhá cesta na Seznam světového dědictví

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):197-203 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.06  

V červenci 2021 bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zapsáno jako nová světová památka 11 lázeňských měst v 7 evropských státech s názvem Slavná lázeňská města Evropy (Great Spa Towns of Europe). V České republice jsou to Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, v Rakousku Baden (Baden bei Wien), v Německu Bad Ems, Bad Kissingen a Baden-Baden, v Belgii Spa, v Itálii Montecatini Terme, ve Francii Vichy a ve Velké Británii Bath. Těžiště všech těchto měst tvoří lázeňská centra a čtvrtě, jež se vyvíjely okolo minerálních pramenů. Jejich nedílnou součástí je množství parkových ploch a zejména přilehlá, esteticky upravená lázeňská krajina,...

Slavná lázeňská města Evropy jako urbanistický fenomén

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):204-237 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.07  

Slavná lázeňská města Evropy (Great Spa Towns of Europe), tedy 11 lázeňských měst v 7 evropských státech, představují mimořádný urbanistický fenomén. Dokumentace předložená Centru světového dědictví v rámci nominace k zápisu na Seznam světového dědictví obsahuje více než 1 500 stran a dokládá fenomén lázeňských měst jak obecně, tak jednotlivě. Zaměřuje se i na balneologii, společenský kontext a další aspekty. Významný podíl tvoří faktografické údaje, odpovídající povinné struktuře takového dokumentu. Informace ke specifickému urbanistickému vývoji jednotlivých lázeňských měst jsou rozptýleny v různých částech dokumentace a získat syntetickou představu...

Nové poznatky o jáchymovském důlním vodohospodářství

Ondřej Malina, Michal Urban

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):238-251 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.08  

Jáchymovské důlní vodohospodářství bylo vždy spíše na okraji zájmu montánních historiků. Jedná se přitom o zcela zásadní součást zdejší báňské praxe, bez níž se od 16. až do závěru 19. století neobešel provoz žádného z větších dolů. Na základě vyhodnocení detailních leteckých laserových snímků (LLS) a terénního průzkumu článek prezentuje pozůstatky minimálně 14 vodních příkopů o souhrnné délce téměř 22 km, které se soustřeďovaly hlavně kolem dolů Svornost, Vysoká jedle, Eliáš a Helena Huber / Josef, a další stovky metrů vodních cest, které byly vyraženy v podzemí. Celková délka této soustavy tak předčí rozsah vodních děl ve všech dalších důlních revírech...

Jizerskohorské bučiny se staly první přírodní lokalitou světového dědictví UNESCO v České republice

Jan Plesník

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):252-260 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.09  

Příspěvek podává ucelenou informaci o první úspěšné nominaci české přírodní lokality, Jizerskohorských bučin, na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Autor prezentuje základní charakteristiky této přírodní rezervace, jejího formování prostřednictvím podnebí a geomorfologického podloží, dále výjimečnou míru nenarušenosti a zachovalosti jejího ekosystému, specifickou faunu a flóru. Srozumitelnou formou s ohledem na cílovou skupinu čtenářů ZPP prezentuje hlavní hodnoty této přírodní lokality z pohledu požadavků Světového dědictví, které vedly k zařazení rezervace na jeho seznam.

Nová krajinná památková zóna Žatecká chmelařská krajina

Lucie Radová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):261-268 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.10  

Žatecká chmelařská krajina byla v roce 2021 prohlášena krajinnou památkovou zónou. Jedná se tak zároveň o dosud jedinou krajinnou památkovou zónu v České republice, pro kterou je charakteristické převažující zemědělské využívání. Tento krajinný celek zaujímá území mezi obcemi Stekník, Zálužice a Trnovany (okr. Louny), které pro pěstování chmele disponuje unikátními přírodními podmínkami. Díky nim je zde kontinuita pěstování této plodiny prokázána od raného novověku. Součástí chráněného území je také zázemí historických vesnic, které umožnilo česaný chmel zpracovávat a skladovat do doby, než byl vykoupen a distribuován ke konečným zákazníkům. Článek...

Cultural heritage in war-stricken Ukraine: Up close and personal

Milena Chorna

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):310-314  

Fórum mládeže světového dědictví a Fórum site managerů světového dědictví

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):314-318  

Kutná Hora - zlatá éra stříbrného města

Aleš Pospíšil

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):269-283  

The article describes the developments in the World Heritage Site of Kutná Hora in the last decade (2011-2021) and follows up on a similarly focused article published by the author on the pages of this magazine in 2011. As recently as the 1960s, Kutná Hora was characterized by experts as the most structurally endangered town in Czecho-slovakia, but after 1989 political changes brought about a fundamental change in the approach to this unique complex. The imaginary "golden era" of the restoration of the historic city center began with the first decade of the 21st century, when most of the most important monuments were surrounded by scaffolding, and...

Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - 50 let památkové péče

Zdeněk Chudárek

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):284-295  

It was only thanks to the increased interest in the work of the architect Jan Santini in the 1960s that state institutions began to prepare the restoration of the church. Since the early 1970s, the restoration of the pilgrimage site has been financed exclusively by state subsidy programs and special state contributions. In 1973, the replacement of the tin roofing began, and the subsequent restoration of the facades extended until 1981. Particular attention was paid to the conservation and addition of all the plastic elements of the facades. In 1994, the site was inscribed on the UNESCO World Heritage List and a year later the Zelená hora complex was...

Obnova dlažby v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého

Tomáš Hanzlíček

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):296-298  

"Vrátit kostelu světlo a zvuk." Rozhovor s Ing. arch. Olgou Čermákovou

Vilém Faltýnek

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):299-303  

15 let Programu podpory pro památky světového dědictví

Jiří Vajčner, Monika Eretová, Markéta Meiserová

Zprávy památkové péče 2022, 82(2):303-310  

One of the many subsidy and contribution programs at the disposal of the Ministry of Culture is the Program of Support for World Heritage Sites. The Program has been announced annually since 2008. The purpose of its establishment was to fulfil the obligations arising from the adoption of the Convention concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage and to ensure support for the monuments of the Czech Republic inscribed on the World Heritage List (hereinafter referred to as the List) and support for monuments for which a proposal for nomination to the List (National Indicative List) has been or will be submitted. Eligible applicants...