Zprávy památkové péče, 2021 (roč. 81), číslo 3

Editorial

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):241  

Ad fontes: význam archivních materiálů při koncepci využití opevnění, následné projekci, stavebních pracích a údržbě na příkladu pevnosti Terezín

Jiří Hofman

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):243-251 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.02  

Článek se zabývá archiváliemi ke stavebnímu vývoji pevností 18. století dochovanými v českých a rakouských archivech a na konkrétních příkladech z pevnosti Terezín ukazuje, jak s nimi pracovat. Jde jak o obecně známé stavební plány, tak i o dosud opomíjený spisový materiál týkající se používaných materiálů, technologických postupů, účelu využívání jednotlivých objektů i komplikací s tím spojených. Otázkou není jen to, jaké informace jsou dostupné, ale také to, jakým způsobem s nimi pracovat, abychom se vyhnuli nevhodným dezinterpretacím, které se mohou odrazit i při památkových obnovách pevnostní architektury. Článek v závěru navrhuje mezioborovou...

Malá pevnost v Terezíně a její oprava v letech 2011-2019

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):252-262 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.03  

Článek informuje o obnově eskarpy hlavního valu Malé pevnosti v Terezíně, která proběhla v letech 2011-2019, a v té souvislosti vyslovuje obecnější otázky týkající se přístupu památkové péče a odborného dohledu při obnovách novověkých bastionových pevností. Kvalitu památkového dohledu může výrazně ovlivnit dobrá znalost problematiky. Příspěvek navrhuje určitý způsob, jak novověké pevnostní systémy chápat, a na pozadí popisu Malé pevnosti se snaží o vysvětlení základní terminologie. Druhou částí příspěvku je konkrétní popis provedené obnovy a problémů, které se při ní vyskytly. Při opravách barokních pevností se např. opakovaně vyskytují obtíže s nedostatkem...

Vybrané poznatky z obnovy částí pražského bastionového opevnění v posledních letech

Jan Maloušek, Markéta Fialová

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):263-272 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.04  

Text shrnuje vybrané poznatky z průběhu stavební obnovy některých hradebních prvků pražského raně novověkého opevnění z posledních let. Důraz je kladen nejen na vlastní stavební práce, nýbrž i na jejich předprojektovou a projektovou přípravu, k čemuž jsou doloženy jmenovité praktické poznatky, mnohdy nabyté ohledáváním ne zcela běžných či dokonce nežádoucích postupů. Cílem snažení by podle představ autorů vždy mělo být zaprvé zachování stavební památky, zadruhé zachování její hmotné památkové podstaty a konečně zatřetí prodloužení její životnosti. Souběžně s pracemi na stavební obnově zároveň prohlubujeme své teoretické poznání o historických vojenských...

Zkušenosti ze sanací podzemního obranného systému Hlavní pevnosti Terezín

Jolana Tothová, Jiří Smutný, Josef Řehák

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):273-280 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.05  

Po povodních v roce 2002 muselo být v rámci škod způsobených na Hlavní pevnosti Terezín přednostně řešeno zajištění podzemního systému pod zastavěnými oblastmi, občanskou vybaveností a pod komunikacemi. Díky tomu vznikla základní technologie stabilizace podzemních chodeb. Avšak teprve po povodni 2013 bylo přistoupeno ke kompletnímu průzkumu západního a severního úseku a vznikla projektová dokumentace jeho plošné stabilizace. Článek předkládá základní zkušenosti s realizací plošné stabilizace podzemních minových chodeb a hradebních zdí vnějšího obranného systému provedené v letech 2016-2017 s důrazem na shrnutí provedených prací a zachování kontinuity...

Archeologie Malostranského náměstí v Praze. K definici archeologických hodnot a jejich preventivní památkové ochraně

Jan Havrda, Jaroslav Podliska

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):281-293 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.06  

Příspěvek shrnuje základní údaje o památkové hodnotě historického podzemí jednoho z nejvýznamnějších pražských náměstí. Informace k tomuto shrnutí poskytuje několik desítek záchranných archeologických výzkumů provedených na jeho ploše či v blízkém okolí. Podzemí náměstí (archeologické stratifikované souvrství a další komponenty - objekty, konstrukce, hroby apod.) představuje památkovou hodnotu, která obsahuje celou řadu důležitých informací vypovídajících nejen o vzniku vrcholně středověkého veřejného prostranství se stavbami na něm vybudovanými, ale také o památkách výrazně starších, předcházejících vzniku města takového, jaké ho známe dnes. Archeologický...

Najstaršie vyobrazenie a plán Levíc

Matúš Martinák

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):294-301 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.07  

V roku 1574 zostavil Paolo Angielini reprezentatívny atlas obsahujúci mapy, plány a vyobrazenia uhorských a chorvátskych protitureckých pevností. Atlas bol kópiou staršej verzie, ktorú zostavil Natale Angielini pre Dvorskú vojenskú radu vo Viedni. Jednou zo zobrazených lokalít z územia dnešného juhozápadného Slovenska boli aj Levice s hradom a opevnenou časťou mesta. Na základe stavebno-historickej a historickej analýzy je možné datovať verne zachytenú podobu Levíc približne do rozmedzia rokov 1560 až 1570. Jej hodnovernosť, ako ukázali dávnejšie i novšie pamiatkové výskumy, je dôležitá aj vo vzťahu k otázkam pamiatkovej ochrany predpokladaných nehnuteľných...

Průvodcovské texty v historické retrospektivě: nástroj edukace, nebo ideologické manipulace?

Květa Jordánová, Martina Indrová

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):302-309 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.08  

Studie mapuje vývoj principů a přístupů při tvorbě průvodcovských textů na zpřístupněných památkách, zejména v období druhé poloviny 20. století. Dále monitoruje zásadní faktory, které ovlivňovaly jak obsahovou formu sylabů, tak i jejich formální podobu. Zabývá se dopady změn po sametové revoluci do oblasti přepracovávání průvodcovských textů, kdy byly problematické a zavádějící pasáže často pouze vynechány nebo nahrazeny novými bez širšího kontextu či doplňujícího vysvětlení. Studie rovněž krátce reflektuje i současný stav v návaznosti na provedenou hloubkovou analýzu aktuálně platných průvodcovských textů a snaží se najít odpovědi na to, proč se...

Pražské metro. Architektura a památkový potenciál trasy A a II. C

Matyáš Kracík, Anna Schránilová

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):310-326 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.09  

Studie je druhým dílem minisérie pojednávající o historii, architektuře a památkovém potenciálu pražského metra. Chronologicky navazuje na první díl zabývající se nejstarším úsekem metra C (Florenc - Kačerov) otevřeným roku 1974. Text se věnuje druhé a třetí etapě výstavby pražského metra završeným roku 1980, kdy dosáhlo délky 20 km. Jde o první dva úseky trasy A a druhý úsek trasy C. Nová hlubinná linka A procházející historickým středem města byla po architektonické stránce velice přínosná. Trasa II. C propojila centrum města s největším sídlištěm v Praze - Jižním Městem. Příspěvek si klade za cíl zhodnotit metro jako součást architektury 70. let,...

Stavby pro výrobu skla ve středních Čechách

Ján Čáni, Jana Tichá, Eva Volfová

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):327-344 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.10  

Příspěvek shrnuje výsledky výzkumu stavební podoby historických staveb pro výrobu skla a jejich areálů ve středních Čechách. Předmětem odborného zájmu byly jak sklárny zaniklé, resp. archeologizované, tak také zachované i sklárny dosud fungující. Chronologicky je předmět výzkumu vymezen vznikem nejstarší jednoznačně doložené sklárny na počátku novověku až zásadními společensko-hospodářskými změnami v polovině 20. století. Součástí příspěvku je stručný historický úvod do dějin sklářství ve vymezeném území, i zhodnocení stavu předchozí badatelské činnosti. Významnou část příspěvku tvoří zevrubná stavebněhistorická charakteristika 8 sklářských areálů,...

Železniční architektura historická i současná. Mezi limity ochrany a modernizace

Alena Borovcová

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):345-353 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.11  

Památková péče se ve svém metodickém přístupu k hodnocení dochovaných staveb a technických zařízení snaží o odpovědný výběr zástupců jednotlivých funkčních typů, slohových období nebo objektů charakterizujících projekci konkrétní železniční společnosti do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Majitel a provozovatel železniční dopravy je při správě rozsáhlého stavebního fondu motivován ekonomickými hledisky. Oba úhly pohledu prezentují veřejný zájem. Cílem předkládaného článku je apelovat na vzájemný dialog obou stran. Jeho hlavní tezí je, že nelze všechny historické stavby legislativně chránit, ale je možné vzájemnou spoluprací provádět...

Parade Schlafzimmer - parádní ložnice. Čalounické prvky ve vybavení parádních ložnic zámeckých a palácových interiérů konce 17. a 18. století

Eva Lukášová

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):354-371 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.12  

Studie se zaměřuje na fenomén parádních ložnic v zámeckých interiérech a jejich nejvýznamnějších součástí z hlediska mobiliáře i čalounické práce - tzv. parádních loží. Podává přehled historického vývoje těchto artefaktů v evropském prostředí i vývoje podob čalounických detailů u jednotlivých typů. Na základě výzkumu historických inventářů českých a moravských zámků zejména 17. a 18. století a dochované ikonografie provádí komparaci luxusních parádních loží ve vybavení českých a moravských zámků s evropským prostředím. Analýza pramenů vyvrací dříve publikované úvahy vycházející ze skutečnosti, že se ve středoevropském prostoru Čech, Moravy a Rakouska...

Co může památková péče získat z critical heritage studies?

Vít Jesenský

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):372-380 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.13  

Critical heritage studies představují v současné době svrchovaný dynamický vědecký multiobor, který se zabývá konceptem kulturního dědictví jako sociálním procesem utvářeným komunitami a společensko-politickou mocí. I přes blízkost cílů je vzájemný diskurs s památkovou péčí nejen v naší zemi nerozvinutý. Cílem této stati je identifikovat a analyzovat část problematiky a výstupy heritage studies, které mohou být přínosné nebo podnětné pro praxi i teorii památkové péče, a naznačit zároveň překážky takového využití. Je upozorněno na odlišnosti v pojetí kulturního dědictví a památek, v přístupu k praxi, metodologii i na odlišnosti v mezinárodním diskursu....

Relikviář sv. Maura: ohlédnutí restaurátora po 20 letech od dokončení restaurování

Andrej Šumbera

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):381-398 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.14  

Počestnost jako mimořádná hodnota: rozhovor s profesorem Petrem Sommerem o archeologii a památkové péči

Stanislava Kučová, Martin Tomášek, Lenka Militká

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):398-401  

Lesk a novinky osmého ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro

Jana Tichá

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):402-406  

Kronika zmizelého

Matěj Kruntorád

Zprávy památkové péče 2021, 81(3):406-407