Zprávy památkové péče 2021, 81(3):327-344 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.10

Stavby pro výrobu skla ve středních Čechách

Ján Čáni1, Jana Tichá1, Eva Volfová2
1 NPÚ, Generální ředitelství
2 NPÚ, ÚOP středních Čech

Příspěvek shrnuje výsledky výzkumu stavební podoby historických staveb pro výrobu skla a jejich areálů ve středních Čechách. Předmětem odborného zájmu byly jak sklárny zaniklé, resp. archeologizované, tak také zachované i sklárny dosud fungující. Chronologicky je předmět výzkumu vymezen vznikem nejstarší jednoznačně doložené sklárny na počátku novověku až zásadními společensko-hospodářskými změnami v polovině 20. století. Součástí příspěvku je stručný historický úvod do dějin sklářství ve vymezeném území, i zhodnocení stavu předchozí badatelské činnosti. Významnou část příspěvku tvoří zevrubná stavebněhistorická charakteristika 8 sklářských areálů, které představují nejhodnotnější zachovalý historický stavební fond v zájmovém území. Součástí této charakteristiky je také památkové zhodnocení sklářských areálů a objektů.

Klíčová slova: sklářství; sklárny; střední Čechy; areál sklárny; hutní hala (sklárny); sklářská pec

Zveřejněno: 1. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Čáni, J., Tichá, J., & Volfová, E. (2021). Stavby pro výrobu skla ve středních Čechách. Zprávy památkové péče, 81(3), 327-344. doi: 10.56112/zpp.2021.3.10
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Olga Drahotová et al., Historie sklářské výroby v českých zemích I. Od počátků do konce 19. století, Praha 2005.
    2. Jiří Adler, Posázavské skelmistrovské rody, Acta Genealogica ac heraldica, Praha 1975, s. 10, 12-18.
    3. Aleš Knápek, Sklářská krajina Vysočiny, in: Sklářství na Vysočině a v Dolním Rakousku, Havlíčkobrodsko. Sborník příspěvků o historii regionu Havlíčkův Brod, Brno - Havlíčkův Brod 2015, s. 49-56, 58-67, 69-75.
    4. Bedřich Štiess, Co víme o mišovské huti, Český lid XLIX, 1962, č. 5, s. 223.
    5. Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace Národní památkový ústav na léta 2019-2023, NPÚ, Praha 2018.
    6. Jana Tichá, "Kopalova" sklárna v Mnichově Hradišti. Růst a pád české továrny "na všechny druhy surovin potřebných pro sklářský průmysl jablonecký", Zprávy památkové péče LXXX, 2020, č. 1, s. 89-100. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Vladimíra Klevetová, 100 let sklárny v Poděbradech. Příspěvek ke studiu sklářství a sklářského dělnictva, Poděbrady 1976.
    8. Roland Kirsch et al., Historie sklářské výroby v českých zemích II/I. Od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha 2003.
    9. Roland Kirsch et al., Historie sklářské výroby v českých zemích II/II. Od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha 2003.
    10. Miloslav Linka, Život se sklem, Liberec 2009.
    11. Emil Hlaváček, Architektura pohybu a proměn. Minulost a přítomnost průmyslové architektury, Praha 1985.
    12. Karel Storch, Nová technika a architektura v Československu, Praha 1961.
    13. Iva Košatková, Plán šumavské sklárny Kubova huť z roku 1729, Sklář a keramik 3-4, 2012, s. 71-77, 79.
    14. Jaroslav Kaván, Výsledky archeologického výzkumu Karlovy hutě v Jizerských horách, která pracovala v letech 1758-75, Ars vitraria VII, 1982, s. 19-51.
    15. Jiří Tywoniak, Zaniklá sklárna v Nové Vsi u Benešova, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka VIII, 1967, s. 149-150.
    16. Jiří Adler, Několik poznámek z minulosti předchůdců Kavalierovských skláren, Sklář a keramik XVIII, 1968, č. 12, s. 300-301.
    17. Jiří Tywoniak, Zaniklá sklárna v Poříčku u Českého Šternberka, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka VII, 1968, s. 269.
    18. Jiří Adler, Skelné hutě na Zbraslavicku, in: Středočeský sborník historický IV, 1969, s. 229-230.
    19. Jiří Fröhlich, K lokalizaci a výrobnímu sortimentu rožmitálských skláren, Podbrdsko V, 1998, s. 196-198.
    20. Petr Hrubý - Petr Hejhal - Karel Kašák - Karel Malý - Jiří Valkony, The deserted Baroque glassworks in the cadastral territory of Nová Ves near Božejov (the district of Pelhřimov), in: Jaromír Žegklitz (ed.), Studies in Post-Mediaeval Archaeology III, Praha 2009, s. 479-500.
    21. Ján Čáni, Areály zaniklých novověkých skláren jako předmět zájmu archeologické památkové péče, Zprávy památkové péče LXXVIII, 2018, č. 4, s. 340-348, 404-405. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Bedřich Štiess, Hořovické arkanum, Časopis společnosti přátel starožitností LXI, 1953, č. 2, s. 105-113.
    23. Petr Joza, Otvovická sklárna v korespondenci sekvestra Friedricha Hofbauera, Středočeský sborník historický XLVI, 2020, s. 13-43.
    24. Jiří Topinka, Nižbor. Toulky minulostí: Nižbor, Stradonice, Žloukovice, Nižbor 2001.
    25. Jiří Tywoniak, K počátkům otvovické sklárny, in: Středočeský sborník historický XX, Praha 1994, s. 52.
    26. Jan Kurial (ed.), Dobývání uhlí na Kladensku. Historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve, Ostrava 2006.
    27. Václav Davídek, Zaniklá huť u Otvovic, in: Sborník NTM, Praha 1968, s. 583.
    28. Jiří Tywoniak, Z historie sklárny Růženín, in: Sázavsko. Historie, tradice, současnost, Sázava 1994, s. 92.
    29. Rudolf Hais (ed.), Sklářské názvosloví, Teplice 2010.
    30. Jiří Huml - Jaroslav Marek - Milan Štědra - Otakar Wlasák, Sázavské proměny, in: Sázavsko - dějiny, tradice, současnost, Sázava 1997, s. 5-23.
    31. Otakar Wlasák, Historie skláren Kavalier a rodiny jejich zakladatele, in: Sázavsko - dějiny, tradice, současnost, Sázava 2000, s. 84.
    32. Otakar Wlasák, Historie technických skel ve Sklárnách Kavalier v Sázavě, in: Sázavsko - dějiny, tradice, současnost, Sázava 1993, s. 115.
    33. Jan Zikmund, Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945-1992, Praha 2020.
    34. Nová technika a architektura v Československu, Praha 1961.
    35. Emil Hlaváček, Sázava a sklárna, in: Architektura ČSR XXXII, 1973, s. 445.
    36. Antonie Kavalírová, Paměti babičky Kavalírové, Praha 1940.
    37. Milan Konečný, Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748-1948, Praha 2003.
    38. Otakar Špecinger, Barvy staletí, Kralupy nad Vltavou 1982.
    39. Věra Smolová a kol., Příbram, Praha 2016.
    40. Miloš Matěj - Michaela Ryšková, Metodika hodnocení a ochrany průmyslového dědictví z pohledu památkové péče, Ostrava 2018.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah