Zprávy památkové péče, 2022 (roč. 82), číslo 1

Editorial

Kristina Uhlíková, Tereza Johanidesová

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):1  

Instrumentalizace památkové péče v českých zemích v druhé polovině 40. a v 50. letech 20. století

Kristina Uhlíková, Michal Sklenář

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):3-16 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.02  

Státní památková péče v Československu byla po 2. světové válce konfrontována s nepoměrně komplexnějšími a náročnějšími úkoly než v předchozím období. Převodem většiny památek ze soukromého do státního majetku dostala dříve nepředstavitelnou možnost u mnoha z nich ovlivnit výrazným způsobem jejich údržbu i využití. Současně však památkáři museli v podstatě bezmocně přihlížet devastaci řady jiných cenných památek, a to v případě pohraničního pásma nebo Severočeské hnědouhelné pánve i cílené a plošné. Úloha státu se razantně proměnila nejen ve smyslu vlastnických vztahů, ale také vzhledem k nárokům kladeným na uchovávání kulturního dědictví, jeho prezentaci...

Odkaz jednorukého setníka ve stínu rudé hvězdy. Péče o funerální památky z prusko-rakouské války v letech 1948-1989

Vojtěch Kessler, Josef Šrámek

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):17-30 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.03  

Unikátní soubor funerální a sepulkrální plastiky, který představují pomníky z války roku 1866, nebyl nikdy jako celek předmětem výzkumu a správy ze strany oficiální (legální) instituce památkové péče. Jedním z důvodů byla existence tradiční a vlivné občanské iniciativy v podobě Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém. Tento spolek byl od svého založení personálně propojen nejen s odborníky na památkovou péči, restaurátory, umělci a historiky, ale zejména s lokálními elitami, které mu umožnily přežití i po roce 1918 a dokonce i po roce 1939. Na počátku 50. let byl Spolek na základě zákona č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích...

Josef Pošmourný - architekt v soukolí doby

Marek Krejčí

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):31-37 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.04  

Článek se zaměřuje na osobnost architekta-památkáře Josefa Pošmourného, který byl nespravedlivě vězněn počátkem 60. let 20. století. Vyhodnocení archivních fondů orgánů státní správy, bezpečnostních složek i justice dokumentuje především okolnosti nezdařeného vládního úkolu regenerace městské památkové rezervace v Chebu jako nového regionálního centra západočeského pohraničí. Soudní proces se zmocněncem Pošmourným a profesorem Oldřichem Stefanem odvracel pozornost od skutečných příčin krachu celé akce, zároveň sloužil jako exemplární příklad postihu uznávaných odborníků, kteří odmítali přizpůsobovat odborné zásady památkové péče účelovým politickým...

Památky a SNB - zájem, či nezájem?

Milan Bárta

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):38-46 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.05  

Československá Bezpečnost v letech 1948-1989 tvořila jednu z hlavních opor komunistického režimu, s nímž byla úzce spjata. Její přístup k památkám proto do značné míry odrážel postoje vládnoucí stranické elity. V tomto kontextu se lze zaměřit na několik tematik. Můžeme se pokusit zjistit, jak se problematika promítala do praktické činnosti bezpečnostních složek. Do jejich kompetence patřilo zejména pátrání po zcizených předmětech z památkových objektů a jejich případný vývoz za hranice. Další stránku tvoří využívání památkově významných či chráněných budov nebo jejich mobiliáře složkami čs. Bezpečnosti. V této souvislosti se nabízí otázka, zda byly...

Církevní památková péče ve druhé polovině 20. století se zaměřením na olomouckou arcidiecézi

Jitka Jonová

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):47-54 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.06  

Po roce 1949 převzal stát dohled nad správou církevního majetku, včetně movitých i nemovitých památek. Dosavadní Arcidiecézní památková rada přestala fungovat, ačkoliv konstituce Sacrosanctum Concilium požadovala zřízení diecézní komise pro sakrální umění. K obnově mnohých sakrálních objektů docházelo svépomocně. V souvislosti se zaváděním liturgické reformy po II. vatikánském koncilu se často liturgický prostor upravoval provizorně bez schválení příslušného biskupa. Ordináři sice vydávali důrazná upozornění, aby nedocházelo k neschváleným úpravám, ne vždy však byli vyslyšeni. Duchovní správci farností také k otázkám sakrálního umění obtížně hledali...

Hugo Doskočil - kněz a "diecézní konzervátor" v Hradci Králové. Příspěvek k proměnám církevní a státní péče o sakrální památky v první polovině 20. století

Ladislav Holoubek, Michal Sklenář

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):55-64 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.07  

Hugo Doskočil (1875-1961) patří k osobám, které v první polovině 20. století dlouhodobě a úspěšně propojovaly církevní kariéru s působením v profánním prostředí. Kněz, absolvent studií v Římě a ve Vídni, náležel k předním osobnostem královéhradecké diecéze: úzce spolupracoval s biskupy v pozici ceremonáře, jako rektor vedl kněžský seminář, dále vyučoval v teologickém učilišti a měl řadu dalších funkcí. Uvnitř církve dosáhl uznání, jehož se mu však dostávalo také mimo ni. Po celé meziválečné období zastával funkci státního konzervátora pro okres Hradec Králové, čile korespondoval a osobně intervenoval ve prospěch památkové péče a odborného přístupu,...

Vila jako prototyp. Drážďanská kancelář Lossow & Kühne a "typizované projekty" vilové architektury na severu Čech

Alena Řičánková, Jaroslav Zeman

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):65-76 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.08  

Příspěvek sleduje tvorbu drážďanského ateliéru Lossow & Kühne, jehož četné realizace najdeme také na území severních Čech, mimo jiné i díky existenci jediné pobočky ateliéru mimo Německo, otevřené v roce 1925 v Liberci. Pozornost je upřena zejména na podrobnou analýzu rodinného bydlení, především vilové architektury, jejíž investoři pocházeli z řad vysokých společenských vrstev, přičemž často se jednalo o průmyslníky židovského původu. Tato generace toužila po individuálním bydlení, které by nejen poskytovalo dostatek komfortu a praktičnosti, ale zároveň splňovalo požadavky reprezentace. Ideálním spojením se stal znovuobjevený stavební typ vily,...

Obnova piana nobile a restaurování hlavního sálu zámku Veltrusy

Anežka Mikulcová

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):77-87 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.09  

Předkládaný text reflektuje závěrečnou etapu zámecké obnovy SZ Veltrusy ukončenou v polovině roku 2021, jejíž náplní byly především restaurátorské práce v interiérech. Cílem tohoto článku je poukázat na dokončení památkové obnovy trvající téměř dvě desetiletí, seznámit širší veřejnost s pestrou problematikou restaurátorských zásahů, které s sebou přinesly nová bádání, zjištění i inovativní technologická řešení, a v neposlední řadě otevřít téma komplexních obnov dobového interiéru, s nímž je spojena řada metodických otázek. Text je rozdělen na dvě části, a to na úvodní přehled upozorňující na nejzajímavější aspekty proběhlého restaurování a na část...

Metody měření vlhkosti v historickém zdivu s příklady využití na archeologických areálech pod III. nádvořím Pražského hradu

Tomáš Weiss, Kateřina Kalianková, Martin Slavík, Jakub Mareš, Jana Maříková-Kubková, Jan Válek

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):88-96 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.10  

Degradace zdiva historicky cenných staveb je často vázána na přítomnost vlhkosti, která má vliv na solné, mrazové a biogenní zvětrávání či na bobtnání jílových minerálů. Článek přibližuje využití metod (odporové, elektromagnetické, tepelných pulzů, využívající reaktivní barvivo, infračervené termografie nebo tenzometrie) k monitoringu přítomnosti vody ve stavebních konstrukcích s důrazem na jejich využití v památkové péči; shrnuje na jednom místě jejich principy, výhody, nevýhody a možnosti jejich vzájemné kombinace. Vybrané metody (odporové, elektromagnetické, infračervené, sonda využívající reaktivní barvivo) jsou prezentovány a kriticky zhodnoceny...

Odešel profesor Ivo Hlobil

Rostislav Švácha

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):97-98  

"Když se snažíte památku lámat přes koleno, tak je to strašně drahé." Rozhovor s architektem Jakubem Masákem

Vilém Faltýnek

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):99-108  

Na stálé adrese… Archeologický ústav v Letenské ulici čp. 123

Marcela Starcová

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):109-114 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.13  

Sedm ročníků kastelologické konference na Křivoklátě

Josef Hložek

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):114-115  

Mezinárodní den archeologie 2021 v NPÚ

Stanislava Kučová, Jan Pařez, Filip Prekop, Jiří Havlice

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):115-117  

Druhé, upravené vydání Zřícenin hradů, tvrzí a zámků v jižních Čechách

Lukáš M. Vytlačil

Zprávy památkové péče 2022, 82(1):118