Zprávy památkové péče 2022, 82(1):31-37 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.04

Josef Pošmourný - architekt v soukolí doby

Marek Krejčí
Center for Slavic Art Studies

Článek se zaměřuje na osobnost architekta-památkáře Josefa Pošmourného, který byl nespravedlivě vězněn počátkem 60. let 20. století. Vyhodnocení archivních fondů orgánů státní správy, bezpečnostních složek i justice dokumentuje především okolnosti nezdařeného vládního úkolu regenerace městské památkové rezervace v Chebu jako nového regionálního centra západočeského pohraničí. Soudní proces se zmocněncem Pošmourným a profesorem Oldřichem Stefanem odvracel pozornost od skutečných příčin krachu celé akce, zároveň sloužil jako exemplární příklad postihu uznávaných odborníků, kteří odmítali přizpůsobovat odborné zásady památkové péče účelovým politickým a ekonomickým zájmům. Článek upozorňuje na složitost pole vztahů, které výrazně ovlivňovaly oblast státní památkové péče, kdy nezřídka parciální a subjektivní zájmy byly pragmaticky maskovány režimní ideologií.

Klíčová slova: dějiny státní památkové péče; rekonstrukce historických měst; Oldřich Stefan (1900-1969); 1948-1989; Státní památková správa; architekti; perzekuce; komunistická strana

Zveřejněno: 1. březen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krejčí, M. (2022). Josef Pošmourný - architekt v soukolí doby. Zprávy památkové péče82(1), 31-37. doi: 10.56112/zpp.2022.1.04
Stáhnout citaci

Reference

  1. Martin Horáček, "Buldozerové plánování" a ničení strukturálního řádu: krajina a architektura v socialistickém Československu, Kontexty V, 2013, s. 28-36. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Eszter Gantner - Corinne Geering - Paul Vickers (edd.), Heritage under Socialism. Preservation in Eastern and Central Europe, 1945-1991, New York 2021. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Milan Pavlík (ed.), Oldřich Stefan 1900-1969: sborník příspěvků, Praha 1994.
  4. Milan Pavlík, Prof. Ing. arch. Dr. techn. Oldřich Stefan (4. 12. 1900 - 5. 5. 1969), Za starou Prahu: věstník Klubu Za starou Prahu XXX, 2000, s. 28-29.
  5. Milan Pavlík, Oldřich Stefan: talent proti nepřízni osudu, Architekt CLVII, 2001, č. 5, s. 86.
  6. Karel Kibic, Ke státní ceně za památkovou péči prof. Oldřichu Stefanovi, Zprávy památkové péče LXV, 2005, s. 265-266.
  7. Jaroslav Vokoun, Dějiny architektury - ochrana památek - svědomí architekta: vzpomínky na poslední léta profesora Oldřicha Stefana na Fakultě architektury ČVUT, Zprávy památkové péče LXV, 2005, s. 269-270.
  8. Karel Kibic, Za profesorem Oldřichem Stefanem: K 110. výročí jeho narození, Zprávy památkové péče LXX, 2010, s. 439-441.
  9. Josef Hobzek, In memoriam Josefa Pošmourného, Zprávy památkové péče XXXIV, 1974, s. 54.
  10. Zdeněk Měřínský, Dvacet let od smrti Josefa Pošmourného, Pravěk: časopis moravských a slezských archeologů nová řada IV, 1994, s. 401.
  11. Josef Pošmourný, Úkoly státní památkové péče při záchraně našich historických cenných měst, Zprávy památkové péče XI-XII, 1951-1952, č. 1-2, s. 2.
  12. Vilém Lorenc - Josef Pošmourný, Pět let památkových úprav historických měst, Architektura ČSR, 1955, č. 8, s. 279-280.
  13. Ivo Hlobil, Městské památkové rezervace v padesátých letech, in: Rostislav Švácha - Marie Platovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění V, 1939/1958, Praha 2005, s. 329-339.
  14. Šárka Koukalová, Otroci s vězeňským diplomem. Technické ústavy ministerstva vnitra a věznění odborníci v 50. a 60. letech, Paměť a dějiny XIII, 2019, č. 4, s. 3-10.
  15. Jana Stefanová, Profesor Stefan ve vzpomínkách dcery, Zprávy památkové péče LXV, 2005, s. 266-269.
  16. Tomáš Hamza, Rozhodující síla strany: aparát ÚV KSČ v epoše Antonína Novotného (1953-1967), Praha 2019.
  17. Marek Pavka, Kádry rozhodují vše! Kádrová politika KSČ z hlediska teorie elit, Brno 2003.
  18. Josef Pošmourný, Chrámy cyrilometodějské na Velké Moravě, Umění I, 1953, s. 42-60.
  19. Šárka Koukalová, Podnik IPRA. Případ údajného rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, Paměť a dějiny XIII, 2019, č. 4, s. 16-18.
  20. Monika Veselá, IPRA - mechanismus moci, Securitas imperii XII, 2005, s. 295-316.
  21. Tomáš Murár, Sloh, architektura, život. K teorii dějin umění Oldřicha Stefana, Opuscula historiae artium LXIX, 2020, s. 74-89.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.