Zprávy památkové péče 2022, 82(1):55-64 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.07

Hugo Doskočil - kněz a "diecézní konzervátor" v Hradci Králové. Příspěvek k proměnám církevní a státní péče o sakrální památky v první polovině 20. století

Ladislav Holoubek1, Michal Sklenář2
1 Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové
2 Ústav pro studium totalitních režimů

Hugo Doskočil (1875-1961) patří k osobám, které v první polovině 20. století dlouhodobě a úspěšně propojovaly církevní kariéru s působením v profánním prostředí. Kněz, absolvent studií v Římě a ve Vídni, náležel k předním osobnostem královéhradecké diecéze: úzce spolupracoval s biskupy v pozici ceremonáře, jako rektor vedl kněžský seminář, dále vyučoval v teologickém učilišti a měl řadu dalších funkcí. Uvnitř církve dosáhl uznání, jehož se mu však dostávalo také mimo ni. Po celé meziválečné období zastával funkci státního konzervátora pro okres Hradec Králové, čile korespondoval a osobně intervenoval ve prospěch památkové péče a odborného přístupu, přestože v oboru neměl systematické vzdělání. Agenda se netýkala pouze sakrálních objektů a drobných sakrálních památek, ale rovněž dalších témat (hradby a další objekty v Hradci Králové, památky ve veřejném prostoru, kampanologie), prostřednictvím nichž se stal pro mnohé aktéry a instituce přirozeným a respektovaným partnerem. Činnost přesahovala hranice okresu a biskup Mořic Pícha jej přiléhavě označil za "diecézního konzervátora". Symbiózu přerušilo vyšetřování, zařazení do vykonstruovaného procesu a věznění mezi lety 1949 a 1955.

Klíčová slova: 20. století; dějiny; památková péče; státní konzervátoři; římskokatolická církev; královéhradecká diecéze; Hugo Doskočil (1875-1961)

Zveřejněno: 1. březen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Holoubek, L., & Sklenář, M. (2022). Hugo Doskočil - kněz a "diecézní konzervátor" v Hradci Králové. Příspěvek k proměnám církevní a státní péče o sakrální památky v první polovině 20. století. Zprávy památkové péče, 82(1), 55-64. doi: 10.56112/zpp.2022.1.07
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Organizační řád Biskupství královéhradeckého ze dne 1. 1. 2005, Hradec Králové 2005.
    2. Radek Martinek et al., Záchrana a inventarizace drobných církevních fondů. Archiválie, knihy, notový materiál a liturgické textilie, Olomouc 2008.
    3. Radim Dušek, Hnátnice, Ústí nad Orlicí 1998.
    4. Radim Dušek, Obyvatelé obce Hnátnice 19. a počátku 20. století, Ústí nad Orlicí 2014.
    5. Michal Sklenář, Děkan Václav Boštík. Farnost v Ústí nad Orlicí mezi lety 1927 a 1963 jako obraz dějin římskokatolické církve. Praha - Brno 2019.
    6. Klemens Honeck, Dissertationsverzeichnis von 1831 bis 1984, Wien 1986.
    7. Petr Polehla (ed.), 350 let královéhradecké diecéze, Červený Kostelec 2015.
    8. Ladislav Holoubek, Královéhradecký biskupský seminář v 18. a 19. století, Královéhradecko 10, 2019, s. 61-90.
    9. Matěj Ondřej Havel, František Reyl. Kněz, vědec a politik, Červený Kostelec 2016.
    10. XXIII. mezinárodní eucharistický kongres ve Vídni r. 1912. Původní zpráva české sekce, Praha 1912.
    11. Michal Sklenář - Kristina Uhlíková - Vít Vlnas (edd.), Josef Cibulka. Kněz, pedagog a historik umění ve 20. století, Praha 2020.
    12. Monika Menke, Soudnictví římskokatolické církve v českých zemích v období kodifikovaného kanonického práva, Olomouc 2015.
    13. Tereza Cachová et al., Biskup Josef Doubrava. Milovník umění a mecenáš. Odkaz královéhradeckého biskupa městu Hradec Králové, Hradec Králové 2019.
    14. Jana Croÿ, Královéhradečtí biskupové a jejich rezidence, Hradec Králové 2014.
    15. Ivana Maxová et al., Péče o architektonické dědictví I. Vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky, Praha 2008.
    16. Marek Krejčí, K výročí Ústřední komise pro památkovou péči, Zprávy památkové péče 61, 2001, č. 6, s. 171-172.
    17. Michal Novotný, Česká památková péče mezi ideály a realitou (disertační práce), Katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2019.
    18. Jiří Roháček - Kristina Uhlíková (edd.), Zdeněk Wirth pohledem dnešní doby. Soubor příspěvků, Praha 2010.
    19. Jindřich Matiegka, Zprávy z Archaeologické komise při České Akademii, Památky archeologické 28, 1916, č. 4, s. 206-261.
    20. Karel Chytil, Zpráva o záležitostech soupisu zvonů, Památky archeologické 28, 1916, č. 4, s. 257-259.
    21. Jana Kleinová (ed.), Věda a technika v českých zemích mezi světovými válkami, Praha 2014.
    22. Tomáš Kutil, Zázrak v Neratově. Josef Suchár v rozhovoru s Tomášem Kutilem, Praha 2018.
    23. Ladislav Holoubek - Michal Sklenář, Hugo Doskočil, "diecézní konzervátor" na Královéhradecku v první polovině 20. století, Královéhradecko 12, 2021, s. 53-61.
    24. Radek Bláha et al., Hradec Králové. Historie, kultura, lidé, Praha 2017.
    25. Jan Dostálek, Liturgický sloh a novodobá tvorba chrámová, Hradec Králové 1945.
    26. Josef Foltýnovský, Pastorálka, Liturgika, Olomouc 1936.
    27. Hugo Doskočil, Nová zvonová hra ve Staré Boleslavi, Věstník katolického duchovenstva 33, 1933, č. 10, s. 76-77.
    28. Pavel Kopeček, Liturgické hnutí v českých zemích a pokoncilní reforma, Olomouc 2016.
    29. Pavel Kopeček, Liturgické hnutí v českých zemích, Církevní dějiny 9, 2016, č. 20, s. 11-46.
    30. Josef Šrámek, Královéhradecké zvony ve víru Velké války (inventura problematiky), Královéhradecko 10, 2019, s. 281-313.
    31. František Koláček, Zvon Kryštof v Rychnově n. Kn., Vládní vojsko 6, 1943, č. 6, s. 147-149.
    32. kolektiv pracovníků Kanceláře pro oběti nacismu, Nepřichází-li práce k Tobě. Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech. Kommnet die Arbeit nicht zu Dir. Verschiedene Formen der Zwangsarbeit in Studien und Dokumenten, Praha 2003.
    33. Václav Wagner, Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana, Praha 2005.
    34. Marek Šimůnek, S Petrofem od kolébky, Hudební rozhledy 59, 2006, č. 7, s. 54-55.
    35. Martin C. Putna, Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918, Praha 1998.
    36. Marie Ryantová et al. (edd.), Antonín Podlaha. Kněz ve vědách o historii a umění, Praha 2017.
    37. Jiří Hanuš et al., "Služebníci neužiteční". Kněžská identita v českých zemích ve 20. století, Brno 2015.
    38. Předpisy, řízení, zprávy a osobní věci památkové služby, Zprávy památkové péče 3, 1939, č. 2-3, s. 44-48.
    39. František Roubík, Příručka vlastivědné práce, Praha 1941.
    40. Přehled zákonodárství, ustanovení a organisačních opatření ve věcech památkové péče, Zprávy památkové péče 8, 1948, č. 1, příloha, s. 4.
    41. Petra Gabrielová, Kartotéka akce "48" a vyhodnocení tzv. protistátní činnosti členů Církve římskokatolické ve vybraných tzv. ilegálních skupinách, in: Sborník Archivu bezpečnostních složek IX, 2011, s. 45-94.
    42. Karel Otčenášek et al. (edd.), Kamínky 2. Drobná svědectví o pronásledování křesťanů v době komunistické totality i o jejich snahách o svobodu a blaho vlasti, Hradec Králové 2000.
    43. Radim Dušek, Lanšperská kaple Nanebevzetí Panny Marie 1898-1998, Ústí nad Orlicí 1998.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah