Zprávy památkové péče 2022, 82(1):47-54 | DOI: 10.56112/zpp.2022.1.06

Církevní památková péče ve druhé polovině 20. století se zaměřením na olomouckou arcidiecézi

Jitka Jonová
Cyrilometodějská teologická fakulta, UPOL

Po roce 1949 převzal stát dohled nad správou církevního majetku, včetně movitých i nemovitých památek. Dosavadní Arcidiecézní památková rada přestala fungovat, ačkoliv konstituce Sacrosanctum Concilium požadovala zřízení diecézní komise pro sakrální umění. K obnově mnohých sakrálních objektů docházelo svépomocně. V souvislosti se zaváděním liturgické reformy po II. vatikánském koncilu se často liturgický prostor upravoval provizorně bez schválení příslušného biskupa. Ordináři sice vydávali důrazná upozornění, aby nedocházelo k neschváleným úpravám, ne vždy však byli vyslyšeni. Duchovní správci farností také k otázkám sakrálního umění obtížně hledali vhodné konzultanty. V Olomouci byl neoficiálním konzultorem někdejší člen Arcidiecézní památkové rady Leopold Chvostek a od 80. let architekt Tomáš Černoušek, ale z důvodu nepřízně režimu musely konzultace s nimi probíhat tajně. Vyjádření sice vydával ordinář, ale hlavní rozhodnutí zůstávalo v rukou státu. Až po roce 1989 byla zřízena diecézní komise pro sakrální umění, jako je poradní komise ordináře v oblasti péče o umělecké sakrální památky.

Klíčová slova: církevní památková péče; II. vatikánský koncil; Olomoucká arcidiecéze; arcidiecézní památková rada; liturgická reforma

Zveřejněno: 1. březen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jonová, J. (2022). Církevní památková péče ve druhé polovině 20. století se zaměřením na olomouckou arcidiecézi. Zprávy památkové péče82(1), 47-54. doi: 10.56112/zpp.2022.1.06
Stáhnout citaci

Reference

  1. Alessandro Frati, L'ufficio diocesano per i beni culturali. Profili storico-normativi, competenze e problematiche attuali, Venezia 2015.
  2. Stanislav Balík - Jiří Hanuš, Katolická církev v Československu 1945-1989, Brno 2007.
  3. Konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium, Řím 1963, on-line dostupné z: https://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19631204_sacrosanctum-concilium_cs.html, vyhledáno 28. 2. 2022.
  4. Jaroslav V. Polc, Posvátná liturgie, Řím 1981.
  5. Jitka Jonová, Působení biskupa Stanislava Zely v Arcidiecézní památkové radě, Studia theologica 17, 2015, č. 2, s. 240-249. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Radek Martinek - Jitka Jonová (edd.), Ornamenta episcopi. Liturgická roucha olomoucké katedrály, Olomouc 2020.
  7. Marie Svatošová, Až k prolití krve. Radostné poselství P. MUDr. Ladislava Kubíčka, Kostelní Vydří 2005.
  8. Simona Jemelková, P. Petr Křivák - sběratel a mecenáš, in: Křivákova Pieta. Restaurování 2005/2013-2014, Olomouc 2015, s. 9-12.
  9. Jitka Jonová, Kapitulní otázka olomoucká a obsazování arcibiskupského stolce v Olomouci od roku 1880 do poloviny 20. století (habilitační práce), Univerzita Palackého, Olomouc 2018.
  10. Jitka Jonová - Radek Martinek (edd.), Liturgické textilie a jejich památková ochrana, Olomouc 2020. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Tomáš Černoušek, Liturgický prostor, Olomouc 1995.
  12. Pavel Kopeček, Liturgické hnutí v českých zemích a pokoncilní reforma, Brno 2016.
  13. Pavel Kopeček, Liturgie a architektura. Moderní sakrální architektura v Čechách a na Moravě, Olomouc 2013.
  14. Filip Srovnal, Umístění oltáře po liturgické reformě II. vatikánského koncilu. Příklad pražských kostelů, Zprávy památkové péče LXXVI, 2016, příloha, s. 20-25.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.