Zprávy památkové péče 2021, 81(3):345-353 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.11

Železniční architektura historická i současná. Mezi limity ochrany a modernizace

Alena Borovcová
NPÚ, ÚOP v Ostravě

Památková péče se ve svém metodickém přístupu k hodnocení dochovaných staveb a technických zařízení snaží o odpovědný výběr zástupců jednotlivých funkčních typů, slohových období nebo objektů charakterizujících projekci konkrétní železniční společnosti do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Majitel a provozovatel železniční dopravy je při správě rozsáhlého stavebního fondu motivován ekonomickými hledisky. Oba úhly pohledu prezentují veřejný zájem. Cílem předkládaného článku je apelovat na vzájemný dialog obou stran. Jeho hlavní tezí je, že nelze všechny historické stavby legislativně chránit, ale je možné vzájemnou spoluprací provádět rekonstrukce s respektem k historickým hodnotám a architektonickými návrhy novostaveb vytvářet kvalitní vývojovou etapu.

Klíčová slova: železnice, drážní architektura, památková péče

Zveřejněno: 1. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Borovcová, A. (2021). Železniční architektura historická i současná. Mezi limity ochrany a modernizace. Zprávy památkové péče81(3), 345-353. doi: 10.56112/zpp.2021.3.11
Stáhnout citaci

Reference

  1. Tomáš Šenberger - Lenka Popelová - Zuzana Pešková - Mikuláš Hulec - Karel Hájek, Železnice - specifika, výzvy a limity ochrany a nového využití, in: Železniční dědictví - od velké minulosti k budoucí využitelnosti, Praha 2018, s. 9.
  2. Alois Adamus, Pohled do dějin Severní dráhy Ferdinandovy po stoleté činnosti, 1836-1936, Praha 1936.
  3. Josef Hons, Velká cesta, Praha 2007.
  4. Victor Röll, Die Entwicklung der Eisenbahn-Gesetzgebung, in: Geschichte der Eisenbahnen der österreichisch-ungarischen Monarchie, IV. Band, Wien 1899.
  5. Alfred Horn, Von den Anfängen bis 1938, in: Vergangenheit, Gegenwart, Zukunft, 175 Jahre Eisenbahn in Österreich, Band 1, Wien 2013, s. 47.
  6. Milan Hlavačka, Dějiny dopravy v českých zemích v období průmyslové revoluce, Praha 1990.
  7. Wolfgang Kaiser, Die Wiener Bahnhöfe, München 2011.
  8. Miloslav Štěpán, Přehledné dějiny československých železnic. 1824-1948, Praha 1958.
  9. Mojmír Krejčiřík, Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj, I. díl, Litoměřice 2003.
  10. Alena Borovcová, Železniční vodárny. Od prvních nádrží po typizované věžové vodojemy. Zůstanou podél tratí i po ztrátě své funkce?, in: Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2017, s. 69-80.
  11. Josef Danda, Naše železniční nádraží, Praha 1988.
  12. Karel Hájek, Josef Danda, Praha 2007.
  13. Martin Strakoš, Architektura železničních nádraží druhé poloviny 20. století, jejich umělecká výzdoba a památková péče, Zprávy památkové péče LXXV, 2015, č. 5, s. 441-442.
  14. Naděžda Goryczková - Jakub Bachtík (edd.), Dědictví pout zbavené. 30 památkových obnov za 30 let demokracie, Praha 2019.
  15. Miloš Matěj - Michaela Ryšková, Metodika hodnocení a ochrany průmyslového dědictví z pohledu památkové péče = Methodology for the Evaluation and Protection of Industrial Heritage from the Perspective of Heritage Management, Ostrava 2018.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.