Zprávy památkové péče 2019, 79(3):304-308 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.08
Nové poznatky ke zvukové podobě varhan brněnské a loketské varhanářské školy a k její restaurátorské obnově
- NPÚ ÚOP v Telči
Problematika památkových varhan se vzhledem k rostoucímu počtu restaurátorských akcí stala jedním z častějších témat současné památkářské činnosti. Při obnově varhan také vycházíme z všeobecné památkové teorie (viz Základní pojmy v péči o kulturní dědictví, Pardubnice 2013), jejíž zásady platí i v této oblasti. Týká se to zejména restaurování, které "musí vždy respektovat autenticitu památky a nesmí překročit hranici hypotézy". Samotné restaurování (zahrnující i intervenční metodu konzervování) má za úkol "odhalovat, chránit a zachovávat památkové hodnoty degradované památky". Rovněž definice autenticity se vztahuje i na varhany: "Původnost, hodnověrnosti památky. Nelze jej zaměňovat s pojmem originalita." Obecná teorie si je vědoma skutečnosti, že v rámci památkové praxe existuje více druhů autenticity, přičemž "v evropském prostředí převažuje autenticita hmotné substance". To je nejspíš dáno převažujícím typem zdejších "vizuálně vnímaných" památek. Podstatou varhan jako památky je však jejich zvuková stránka, což uznává evropská varhanní památková péče už několik desetiletí. Proto je třeba vztáhnout pojem památkové autenticity i na zvuk varhan, se zdůrazněním výše citovaného požadavku - při jeho restaurování nepřekročit hranici hypotézy. To je v tomto případě úkol nadmíru obtížný, neboť jeho interpretační stránka je značně zatížena subjektivními výklady. Proto předkládaný text nabízí jednu z nových cest pro alespoň dílčí objektivizaci při posuzování a způsobech obnovy zvukové stránky varhan. Vychází z poznatku o možné důležitosti určitého typu jader s takzvanými nálitky u kovových píšťal, které, jak potvrdila terénní dokumentace, se na rozdíl od jiných tehdejších varhan pravidelně objevují u dvou našich nejvýznamnějších barokních varhanářských škol - brněnské a loketské. Akustický výzkum potvrdil objektivní formou vliv tohoto typu píšťalových jader na výsledný zvuk. Tyto výsledky by se proto měly stát součástí restaurátorské praxe.
Klíčová slova: zvuková podoba varhan, loketská varhanářská škola, brněnská varhanářská škola, akustický výzkum, jádra varhanních píšťal, nálitky jader
Zveřejněno: 1. září 2019 Zobrazit citaci
Reference
- Petr Koukal, Zvukotvorné faktory nástrojů brněnské a loketské varhanářské školy, Zprávy památkové péče LXXVII, 2017, č. 4, s. 438.
- Petr Koukal - Zděněk Otčenášek, Problematika restaurování zvuku varhan, Praha - Telč 2017.
- Zdeněk Fridrich, Der Orgelbauer Jan Výmola und seine Familie, Acta organologica, Band 5, 1971, s. 130.
- Roland Behrens - Christoph Grohmann (Hrsg.), Dulce melos organum. Festschrift Alfred Reichling zum 70. Geburstag, Mettlach 2005.
- Jiří Sehnal, Varhanář Jan David Sieber, Vlastivědný věstník moravský XLV, 1993, č. 3, s. 260.
- Lubomír Tomší, Loketská varhanářská škola, Hudební věda 26, 1989, č. 2, s. 132.
- Jan Tomíček, Varhany a jejich osudy, Praha 2010.
- Douglas E. Bush, Richard Kassel (edd.), The Organ. An Encyclopedia, New York 2006.
- Petr Horák - Vratislav Nejedlý, Základní pojmy v péči o kulturní dědictví, Pardubice 2013.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.