Zprávy památkové péče 2019, 79(3):341-346 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.12

Stratigrafický průzkum barevnosti fasád

Petr Kuneš

NPÚ GnŘ

Stratigrafický průzkum povrchových úprav, tedy vyšetření řezu kolmého na souvrství nátěrů mikroskopem, je významným zdrojem poznatků o starším ztvárnění historických fasád. Možnosti stratigrafie jsou jako u jiných metod studia limitovány jak na straně technické, tak interpretační. Smysluplné využití výsledků stratigrafického průzkumu je proto v praxi podmíněno znalostí možností a limitů této metody. Stratigrafický průzkum je třeba považovat za rozšíření a doplnění zjištění získaných in situ průzkumem fasády. Ten podmiňuje výběr míst, množství i způsob odběru vzorků pro stratigrafii a obvykle také rozhoduje o další využitelnosti získaných laboratorních výsledků. Pro jejich kvalitu má zásadní význam také vytipování vhodných odběrových míst. Přiměřený počet vzorků pro stratigrafii je třeba vždy posuzovat individuálně s přihlédnutím ke složitosti a vrstevnatosti fasády, je do značné míry závislý také na zkušenostech průzkumníka a je proto vhodné jej ponechat na jeho zvážení. Odběr musí vždy sledovat konkrétní, explicitně vyřčené důvody odběru toho kterého vzorku z konkrétního místa. Samotný odběr vzorku se nejčastěji provádí opatrným vysekáním malé kostičky podkladní omítky s úpravami ostrým dlátkem tak, ideální je vzorek s plochou o velikosti kolem 1 cm2, podstatné je zachytit celé relevantní souvrství. Samozřejmostí by mělo být vhodné uložení vzorku, vyznačení místa odběru v plánku s terénními poznámkami a fotografická dokumentace místa odběru. Vzorky je vhodné kromě popisu místa odběru doplnit také heslovitými popisy nálezové situace. Vlastní stratigrafický průzkum spočívá v pozorování řezu kolmého na rovinu povrchu fasády s úpravami (tzv. nábrusu) optickým mikroskopem v odraženém bílém světle. Další informace o jednotlivých úpravách lze získat z pozorování fluorescence vybuzené UV zářením, případně další náročnější instrumentací. Pozorování kolmého řezu úpravami dovoluje velmi jasně sledovat chronologii úprav, jejich tloušťku, homogenitu, stav a povrchovou alteraci nebo znečištění. Vlastnosti povrchových úprav, které mohou být pro plošné pohledové vyznění neméně podstatné jako například translucentnost úprav, optické chování nátěrů v ploše, přítomnost stínování, lazur, kresby ad., mohou být na řezu naopak čitelné obtížněji nebo vůbec. Tonalita i světlost nátěru na nábrusu může být také poměrně výrazně ovlivněna zalitím vzorku do pryskyřice a odlišným působením nátěru při pozorování v ploše a na řezu. Tyto změny jsou způsobeny zejména v důsledku nahrazení vzduchu v pórech nátěru zalévací pryskyřicí, tedy materiálem s výrazně větším indexem lomu, než vykazuje vzduch. Z tohoto důvodu jsou uvedené optické posuny výrazné v případě porézních (výrazně nasákavých) nátěrů, typicky tedy u vápenných nátěrů, které představují nejběžnější úpravy historických fasád. Kromě pozorování jednotlivých vrstev nátěrů lze na nábrusu dobře pozorovat také rozhraní mezi těmito vrstvami. Toto rozhraní může odrážet expozici stavby povětrnosti, tj. zejména degradaci a špinění nátěru a slouží tak k rozlišení časové následnosti úprav. Stratigrafický průzkum povrchových úprav má při zkoumání historických staveb své nezastupitelné místo, přináší řadu jedinečných poznatků o vývoji fasád a přispívá objektivitě návrhů barevnosti v rámci jejich obnov. Zároveň se však vždy jedná o dílčí podklad, který je třeba vyhodnotit individuálně v kontextu konkrétní stavby, jejího stavebního vývoje a také cílů její obnovy.

Klíčová slova: průzkum fasád, průzkum barevnosti, stratigrafie, barevnost fasád, mikroskopie, nábrus, povrchové úpravy

Zveřejněno: 1. září 2019  Zobrazit citaci