Zprávy památkové péče 2019, 79(3):353-364 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.14

Restaurování štukové výzdoby v letohrádku Hvězda vedené Pavlem Janákem a jeho předchůdci

Pavla Mikešová
NPÚ GnŘ

Letohrádek Hvězda v Praze na Bílé hoře se vždy těšil zájmu ze strany odborné veřejnosti. Doposud se uměnovědci a historici zabývali převážně jeho historií, renesanční štukovou výzdobou a otázkou autorství. Téma restaurování dochované štukové dekorace v přízemí letohrádku unikalo prozatím odborné pozornosti. Předkládaný článek se snaží na základě doposud nezveřejněných archiválií tuto část bádání o letohrádku více objasnit.
V úvodní kapitole je na záznamech z dobového tisku představena pohnutá historie letohrádku, který sloužil od roku 1780 jako sklad střelného prachu c. k. rakouské armády. Snahu o záchranu této památky a s tím spojené lepší objasnění její uměleckohistorické hodnoty vzbudilo v odborné veřejnosti zpřístupnění Hvězdy v roce 1866. Na obranu letohrádku, respektive zasazení se o definitivní odchod armády, vystoupili jak jednotlivci, respektive Josef Alexander Helfert (president c. k. Ústřední komise pro vyhledávání a zachování historických a uměleckých památek), Jan Erazim Vocel (konzervátor stavebních památek Prahy) nebo Cornelius Schäffner (tajemník Krasoumné jednoty), tak instituce jako Hlavní město Praha nebo Umělecká beseda. Ústřední komise se v této věci obrátila na pražského primátora dr. Klaudyho, Generální štáb v Praze, České místodržitelství, Ministerstvo války, Ministerstvo vnitra a předsedu vlády.
Odchod armády, který se uskutečnil v roce 1874, prohloubil badatelský zájem. První odborné texty Wilhelma Lübkeho (1873), Philippa Bauma (1877) a Jacoba van Falke (1879) komentovaly rovněž technické dochování štuků. Představu o jejich stavu v 70. letech 19. století dokládaly fotografie odlitků, který byly vyrobeny ve vídeňském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Článek dále sleduje komentáře v tisku a literatuře 19. století týkající se snah o restaurování štukové výzdoby. Ze Zpráv Ústřední komise (1880), průvodcovské literatury Františka Adolfa Borovského (1887) a komentářů Josefa Svátka (1892, 1899) seznáváme, že větší restaurátorský zásah do konce 19. století, respektive začátku 20. věku, kdy dr. Luboš Jeřábek podal na Českém sněmu návrh zákona na ochranu krás a památek přírodních, proveden nebyl.
Zdá se být tedy nejpravděpodobnější, že první restaurování štukové výzdoby ve Hvězdě bylo realizováno až v roce 1922 pod vedením hradního stavitele Karla Fialy. O jeho angažmá v této věci nemáme z odborné literatury žádné zprávy. Tuto skutečnost vyvrací archivní materiály nalezené v archivu Pražského hradu a Památníku národního písemnictví. Celkem šest archiválií datovaných mezi 5. březnem a 9. červencem 1922 odkrývá Fialovu úřední korespondenci adresovanou Kanceláři presidenta republiky, Státnímu památkovému úřadu, sochaři Jaroslavu Krepčíkovi a jeho vlastní deníkové zápisky. Ukazuje se zde, že již na počátku 20. let 20. století došlo v určité míře, kterou dochovaný archivní materiál zcela přesně neodkrývá, k restaurování štuků v letohrádku. Kromě citovaného sochaře Krepčíka, který měl být pověřen vedením restaurováním, se na práci měli podílet tako akademičtí sochaři Václav Antoš a Josef Kalvoda.
Poslední kapitola rozkrývá na podkladě písemné pozůstalosti architekta Pavla Janáka uložené v Archivu Pražského hradu řadu nových skutečností týkající se restaurování štuků, jež proběhla v době celkové obnovy letohrádku v letech 1948 až 1950 před otevřením Muzea Aloise Jiráska. Materiály lze ohraničit daty 22. prosince 1948 až 28. prosince 1950. Kromě jediného materiálu z roku 1948 se jedná o Janákovy vlastní zápisky, úvahy a poznámky osobní povahy, které dobře ilustrují architektovu snahu o co nejlepší možné porozumění užité technologii, jíž byly štuky realizovány tak, aby nedošlo k jejich nezvratnému poškození. Zároveň ukazuje jeho přesvědčení, že autenticita štuků nemá být nahrazena záměrným doplňováním. Zápisky dokládají na jedné straně konzultace s profesory z předních uměleckých škol, stejně jako se zástupci Státního památkového úřadu, na druhé straně ukazují jeho někdy marný boj s dobovou stavitelskou praxí.

Klíčová slova: Letohrádek Hvězda, renesance, štuk, restaurování, Karel Fiala, Jaroslav Krepčík, Pavel Janák

Zveřejněno: 1. září 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mikešová, P. (2019). Restaurování štukové výzdoby v letohrádku Hvězda vedené Pavlem Janákem a jeho předchůdci. Zprávy památkové péče79(3), 353-364. doi: 10.56112/zpp.2019.3.14
Stáhnout citaci

Reference

  1. Ivan Prokop Muchka - Ivo Purš - Sylva Dobalová et al., Hvězda. Arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu, Praha 2017.
  2. Sylva Dobalová - Ivo Purš, Štuková výzdoba letohrádku Hvězda. Průvodce, Praha 2017.
  3. Jan Bažant - Nina Bažantová, Vila Hvězda v Praze. Mistrovské dílo severské renesance, Praha 2013.
  4. Ondřej Švehelka, Přestavba letohrádku Hvězda na prachárnu v letech 1779-1781 ve světle pramenů Českého gubernia a Stavebního úřadu na Pražském hradě, Archivní časopis 66, 2016, č. 2, s. 141-156.
  5. Josef Svátek, Královský letohrádek "Hvězda" u Prahy, Zlatá Praha, 1892, č. 12, s. 140.
  6. Petr Štoncner, Organizační vývoj státní ochrany památek v letech 1918-1945, in: Péče o architektonické dědictví. Vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky. Sborník prací, I. díl, Vývoj a východiska památkové péče, její právní ukotvení a ekonomické přístupy, Praha 2008, s. 53.
  7. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VIII, Rakovnicko-Slánsko, Praha 1891.
  8. Jan Erazim Vocel, Das Königliche Jagdschloss Stern, Mittheilungen der K. K. Central-Commission der Erforschung und Erhaltung der Baudenkmäle XII, 1867.
  9. Cornelius Schäffner, Das kaiserliche Lustschloss im Sternthiergarten bei Prag, Mittheilungen der K. K. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmäle XIII, 1868.
  10. Wilhelm Lübke, Geschichte der Deutschen Renaissance, Stuttgart 1873.
  11. Jacob von Falke, Schloss Stern, Wien 1879.
  12. Phillip Baum, Schloss Stern bei Prag, Leipzig 1877.
  13. František Adolf Borovský, Čechy. Díl III., Praha. Část II. - Malá Strana, Kamenný most, Staré Město, Josefov, Nové Město, Vyšehrad, Holešovice-Bubny a okolí pražské, Praha 1887.
  14. Josef Svátek, Ze staré Prahy, Praha 1899.
  15. Pavel Vlček (ed.) et al., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, Praha 2000.
  16. Věra Malá, Medailon Karel Fiala, Architekt, roč. 43, č. 23, 1997, s. 49-50.
  17. Pavel Vlček (ed.) et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
  18. Jiří Sekera, Architekt Karel Fiala, Blatná 2017.
  19. Jan Buchta, Jaroslav Krepčík 1880-1959 (kat. výst.), Galerie výtvarných umění v Hodoníně, Hodonín 2017.
  20. Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky, Praha 2006.
  21. Václav Rybařík, Pražské mariánské, svatotrojiční a ostatní světecké sloupy, Stoletá Praha 1, roč. 28, 2012, č. 1, s. 145. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, sv. I., Praha 1947.
  23. Dějiny českého výtvarného umění, sv. V, 1939/1958, Praha 2005.
  24. Kateřina Hanzlíková, Přínos Pavla Janáka k teorii a praxi české památkové péče, Vlastivědný sborník Pelhřimovska, roč. 18, 2007, s. 112-188.
  25. Pavel Janák, Úprava Královské zahrady na Hradě pražském, Zprávy památkové péče I, 1937, s. 2.
  26. Pavel Janák, Architekt na Pražském hradě, Architektura ČSR VII, 1948, č. 1, s. 13-21.
  27. Pavel Janák, Dům čp. 9 v Jiřské ulici, Ochrana památek XXVII, 1952, č. 1-2, s. 2-6.
  28. Pavel Janák, Obnova sgrafit na Míčovně, Umění I, 1953, č. 2-3, s. 215-225.
  29. Pavel Janák, Úprava Míčovny na Pražském hradě, Architektura ČSR XI, 1953, s. 212-218.
  30. Pavel Janák, Jízdárna Pražského hradu, Architektura ČSR XI, 1953, s. 221-226.
  31. Pavel Janák, Úprava letohrádku Hvězda pro Jiráskovo muzeum, Architektura ČSR XI, 1953, s. 201-211.
  32. Pavel Janák, Míčovna v Královské zahradě a její sgrafita, Ochrana památek XXIX, 1954, č. 2, s. 9-12, č. 3-4, s. 27.
  33. Pavel Janák - Emanuel Procházka - Zdeněk Budinka, Oprava krovu na Letohrádku v Královské zahradě pražského hradu, Zprávy památkové péče XIV, 1954, s. 11-24.
  34. Josef Štulc, Moderní urbanismus a památková péče. Nad knihou Ivo Hlobila Teorie městských památkových rezervací 1900-1975, Památky a příroda 47, 1987, s. 577-589.
  35. František Kašička - Pavel Zahradník, Rezidence v zahradě Pražského hradu, dílo tří významných architektů…, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 1, s. 92-113. Přejít k původnímu zdroji...
  36. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010, sv. XII (Por-Rj), Ostrava 2010.
  37. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010, sv. XXI (W-Ž), Ostrava 2010.
  38. Sylva Petrová, České sklo, Praha 2019.
  39. Vendula Hnídková, Soupis urbanistických, architektonických a uměleckořemeslných prací Pavla Janáka, in: Pavel Janák. Obrys doby, Praha 2009, s. 243-259.
  40. Petr Šámal, Firma Rákosník v Karlíně jako továrna na architektonickou výzdobu. Fungování, tvorba a význam sochařsko-štukatérského závodu od éry secese a historismů do první poloviny 20. století, Staletá Praha, roč. XXXIV, 2018, č. 1, s. 73-102. Přejít k původnímu zdroji...
  41. Pavel Janák, Architekt a památka, Architektura ČSR, 1952-1953, č. 7-9, s. 219-220.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.