Zprávy památkové péče 2019, 79(3):316-328 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.10

Dům čp. 5 v Trávníčku, příklad archaické stavební tradice na Českodubsku

Tereza Konvalinková, Martin Ouhrabka

NPÚ ÚOP v Liberci

Venkovská usedlost čp. 5 v Trávníčku je dalším příkladem specifické formy roubeného domu v oblasti Českodubska a Pojizeří, která svým konstrukčním uspořádáním odkazuje k velmi konzervativní stavební tradici související s vývojem otopného zařízení a patrového domu. Z předešlých průzkumů vychází mimo jiné najevo, že domy v této podobě, tzn. s vysokou světnicí a polopatrem a navazující patrovou hospodářskou částí, patří v tomto regionu zároveň mezi nejstarší dochovanou vrstvu lidové architektury již z průběhu 17. století. Výsledky aktuální dokumentace domu čp. 5 v Trávníčku však přinesly nová zjištění, která náš dosavadní pohled na dané objekty v jistých ohledech mění.
Vesnice Trávníček se nachází přibližně 4 km na jih od Českého Dubu. Je situována v údolí říčky Mohelky v délce asi 1,5 km. Vesnice je rozdělena na dvě enklávy - hoření Trávníček na východě, při cestě do Sedlíšťky a dolení Trávníček na západě na křižovatce cest do Libíče a Hradčan. První doklady o existenci obce se váží k roku 1546. Název Trávníček pravděpodobně odkazuje k zavlažované údolní nivě, která sloužila jako významný zdroj píce i pro okolní vsi. Vesnice byla ušetřena novodobých stavebních zásahů a její podoba a stav zachování vykazuje hodnoty potenciální vesnické památkové zóny. Usedlost čp. 5 patří k nejstarším, kmenovým usedlostem v Trávníčku. Usedlost není ve své historii spjata s jedním rodem, naopak zde několikrát došlo k prodeji gruntu mimo přímou dědičnou linii.
Částečně roubený dům obdélného půdorysu se obrací jižním vstupním podélným průčelí do neohraničeného dvora respektive ke svahu nad průjezdní komunikací. Objekt je v hospodářském dílu patrový, přičemž úroveň výšky komorového patra vyrovnává v obytném dílu vysoká světnice a věnec polopatra. Vnitřní dispozice v přízemí vychází z trojdílného uspořádání, přičemž na světnici navazuje síň a zděný chlév přístupný ze zápraží jižního podélného průčelí. Hlubší půdorys chléva v severní linii zarovnává v druhém traktu domu přístavba komory a boční světničky. Hmota zděné niky dymníkové kuchyně se dochovala v severovýchodním koutu síně. V patře navazuje na blok roubení obytného dílu užší prostor horní síně a trojice za sebou řazených komor přístupných přes pavlač. Sklep je zahlouben podélně s půdorysem domu pod jižní část světnice a síně. K západnímu štítovému průčelí přiléhá jednoduchá kůlna s pultovou střechou.
Vzhledem k typické podobě domu s roubeným polopatrem a navazující patrovou hospodářskou částí a řadě dalších detailů shodných s doposud poznanými analogiemi, byl počáteční odhad výstavby usedlosti čp. 5 v Trávníčku předpokládán okolo poloviny 17. století. Nejstarší konstrukce, které dendrochronologická analýza prokázala do let 1680 - 1685, zůstaly přítomny pouze v reliktech současných konstrukcí. Většina ostatních datovaných prvků náležela mladší stavební etapě ze závěru 80. let 18. století. Je tedy patrné, že současný dům navazuje na předchůdce, jehož značná část pocházela z 80. let 17. století. Již od počátku 18. století se v nejbližším okolí staví zcela plnohodnotné patrové domy a situaci, při které došlo k zopakování varianty domu, jehož stavební podobu lze chápat jako archaický relikt již v 17. století, prozatím nelze zcela uspokojivě vysvětlit. Vysvětlení nejen těchto otázek vzešlých z průzkumu domu čp. 5 snad přinese postupující poznání dalších objektů shodné konstrukční varianty.
Nelze opomenout, že takto historicky věrohodně dochovaný dům se nesporně stává důležitým hmotným pramenem dokládající podobu a vývoj venkovské architektury od 17. do 20. století, která je v současné době ohrožena invazivní stavební doktrínou.

Klíčová slova: lidová architektura, Českodubsko, Trávníček, Liberecký kraj, plošný průzkum, památková péče, dendrochronologie

Zveřejněno: 1. září 2019  Zobrazit citaci