Zprávy památkové péče 2019, 79(3):261-270 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.04
"Stavba československo-jugoslávského přátelství." Sklářský kombinát Crystalex v Novém Boru
- NPÚ ÚOP v Liberci
V jedné z krystalizačních oblastí českého sklářství s tradicí sahající do středověku, v Lužických horách, vyrostl mezi roky 1965-68 moderní sklářský závod, který si kladl za cíl soustředit pod jednou střechou všechny fáze ruční výroby užitkového skla. Město Nový Bor, na jehož okraji byla továrna postavena, se může pyšnit velmi dlouhou tradicí sklářské výroby a obchodu, sahající do 18. století. Již tehdy obchodoval Nový Bor a také blízký Kamenický Šenov s celým světem, vzniká Borsko-Šenovská sklářská oblast. Po zániku většiny lesních hutí se zdejší skláři soustředili na rafinaci a teprve v poslední třetině 19. století začínají v oblasti znovu vyrůstat hutě, otápěné již kamenným uhlím a generátorovým plynem. Během II. světové války je do sklářského rajónu přiveden dálkový plyn ze Záluží u Litvínova, na který jsou do roku 1956 přepojeny všechny zdejší sklárny. Fyzická a morální zastaralost značné části dílen, do kterých šly po skončení války jen minimální investice, vedla počátkem šedesátých let 20. století k výstavbě nového závodu na zelené louce. Velký vliv na toto politické rozhodnutí měl fenomenální úspěch českého skla na Světové výstavbě Expo'58 v Bruselu. Objekty i celé areály vyrůstaly za použití typizace, unifikace, prefabrikace a modulové koordinace. Tyto pojmy se staly kánonem. Velký důraz byl u víceúčelových a kombinovaných výrobních staveb kladen na univerzálnost a adaptibilitu. V souznění s humanistickou tendencí poválečné Evropy se věnovala velká pozornost úrovni pracovního prostředí a zařízením mimopracovního vyžití, výtvarným dílům, zeleni a zejména architektuře samotné. Zadávací projektová dokumentace na sklářský kombinát vznikala mezi lety 1962-64 na půdě Skloprojektu Praha. Dlouhé dodací lhůty tuzemských dodavatelů vedly - s významným stimulem v podobě rozvíjející se československo-jugoslávské obchodní spolupráce - k realizaci stavby v režii jugoslávských firem. Generálním projektantem zůstal pražský Skloprojekt, avšak jugoslávský dodavatel Union Engineering si přivedl jako projektanty stavební části podnik Trudbenik Bělehrad a pro instalace a část technologických rozvodů pak Monter Záhřeb. Vedle toho na projektu participovali tuzemští dodavatelé technologie. Jugoslávští partneři vnesli do projektu řadu pozitivních změn, které se dotkly zejména architektonické podoby vstupního souboru. Původní koncepce ruční manufaktury na úseku hutní prvovýroby byla v roce 1972 opuštěna ve prospěch automatické linkové výroby, která se ukázala být ekonomicky perspektivnější cestou dalšího rozvoje závodu. Automatizovaná výroba užitkového skla, stejně jako strojní broušení, byly v závodu realizovány vůbec poprvé na území Československa.
Klíčová slova: průmyslová architektura, sklářský průmysl, Nový Bor, sklářský kombinát Crystalex
Zveřejněno: 1. září 2019 Zobrazit citaci
Reference
- Simona Binková - Josef Polišenský (edd.), Česká touha cestovatelská. Cestopisy, deníky a listy ze 17. století, Praha 1989.
- Václav Frömmel, Sklářští obchodníci versus řemeslníci v Kamenickém Šenově, část první (1630 až 1868), Kamenický Šenov 2009.
- Vladislav Jindra, Dějiny Nového Boru, díl první (do roku 1848), Nový Bor 2014.
- Vladislav Jindra, Dějiny Nového Boru, díl druhý (1848-1918), Nový Bor 2010.
- Vladislav Jindra, Dějiny Nového Boru, díl třetí (1918-1945), Nový Bor 2013.
- Roland Kisch et al., Historie sklářské výroby v českých zemích II. díl/1, od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha - Nový Bor 2003.
- Roland Kisch et al., Historie sklářské výroby v českých zemích II. díl/2, od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha - Nový Bor 2003.
- Otakar Štěpánek, Architektura průmyslových staveb, Praha 1949.
- Emil Hlaváček, Architektura pohybu a proměn, Praha 1985.
- Lenka Popelová - Radomíra Sedláková - Tomáš Šenberger, Typologické proměny v československé architektuře 60. a 70. let, Zprávy památkové péče 78, 2018, č. 6, s. 624-638.
Přejít k původnímu zdroji... - Jiří Girsa, Typisace v průmyslové výstavbě, Architektura ČSR XV, 1956, č. 8, s. 424-427.
- Jiří Girsa - Emanuel Podráský - Eduard Teschler - Jiří Vančura, Navrhování průmyslových staveb, Praha 1962.
- Emil Kovařík, Navrhování a výstavba průmyslových závodů, Praha 1964.
- František Havlík, K realizaci prvních univerzálních hal, Československý architekt VI, 1960, č. 21, s. 3.
- Emil Kovařík, Navrhování a výstavba průmyslových objektů, Praha 1964.
- Jakub Potůček - Jan Zikmund et al., Mlékárna jako úkol hodný architekta: Rudolf Holý, Praha 2016.
- Jiří Kadlec, 20 let projektové a inženýrské organizace SKLOPROJEKT, Československý architekt XVIII, 1972, č. 3, s. 3.
- M. Jägr - J. Rut, Výstavba závodu na výrobu užitkového skla v Novém Boru, Československý architekt XII, 1966, č. 13-14, s. 2.
- Josef Rut, Závod na výrobu užitkového skla v Novém Boru, Architektura ČSSR XXVII, 1968, č. 3, s. 164-165.
- Petr Freiwillig, Recepce zlínského stavebního konceptu v novodobé architektuře Jablonce nad Nisou, Zprávy památkové péče 70, 2010, č. 4, s. 260-267.
- Josef Kunc, Domy, které již nikdy na vlastní oči neuvidíme. Jablonec nad Nisou, průvodce stavebním vývojem města (1945-2015), Jablonec nad Nisou 2017.
- Emil Hlaváček, K realizaci závodu v Novém Boru, Architektura ČSSR XXVII, 1968, č. 3, s. 165-167.
- Pavel Karous, Umělecká výzdoba sídlišť v Československu 60.-80. let, Zprávy památkové péče 75, 2015, č. 4, s. 331-342.
- Pavel Karous (ed.), Vetřelci a volavky, atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968-1989).
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.