Zprávy památkové péče 2019, 79(3):347-352 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.13
Vliv mrazu a odležení na velikost částic vápenných kaší připravených rozdílnými postupy
- 1 NPÚ GnŘ
Článek přináší vybrané výsledky výzkumu vlastností vápenných kaší připravených různými způsoby ze stejné suroviny s cílem zjistit, zda lze tradičně připravenou kaši nahradit kaší vzniklou alternativním postupem. Součástí výzkumu byl i dílčí experiment, který studoval vliv mrazu na vlastnosti vápenných kaší.
Zkoumané vápenné kaše byly připraveny jednak tradičním hašením kusového vápna (v textu dále Tradiční kaše) a smícháním za sucha hašeného vápenného hydrátu s vodou (v textu dále Kaše z hydrátu). Suroviny pro přípravu kaší pocházela od téhož výrobce (Vápenka Čertovy schody a.s.). Tím se v experimentu snížil dopad kvality suroviny a režimu výpalu na hodnocené parametry kaší. Hodnocení vlastností kaší bylo prováděno po 6 měsících, 1 roce a 2 letech, vliv mrazu na kaše byl studovnám po 30 měsících odležení kaší. Hodnocení bylo prováděno komparací dat, které byly měřeny za shodných podmínek. Tím se omezila chyba v důsledku podmínek měření.
Popisovány jsou výsledky změny granulometrie částic kaší po dobu jejich odležení. Pro obě kaše připravené odlišnou cestou je odležení, tj. dlouhodobý kontakt vápna s vodou bez přístupu vzduchu, proces, který vede ke zjemňování částic pojiva, což lze interpretovat jako zlepšování vlastností kaší, které jsou signifikantní pro stavební účely, dnes zejména pro obnovu historického stavebního fondu (plasticita, zpracovatelnost, vaznost a podobně).
Tradiční kaše připravená mokrým hašením, vykazovala ve srovnání s Kaší z hydrátu nepatrně lepší vlastnosti v procesu zjemňování částic při odležení. To pro Tradiční kaši probíhalo intenzivněji zejména po prvním roce odležení a spontánně i po rozmrznutí zmražované kaše a při následném intenzivním míchání rozmrzlé Tradiční kaše. Tyto výsledky byly získány při rozšíření experimentu o hodnocení vlastností kaší vystavených účinku mrazu. Po zmrznutí a rozmrznutí kaše ztrácejí svoje charakteristické vlastnosti (vaznost, konzistenci, plasticitu). Distribuce velikosti částic vápna se po zmrznutí a rozmrznutí kaší se posouvá směrem k hrubším částicím, což lze vysvětlit vznikem shluků (aglomerátů) krystalů portlanditu (Ca(OH)2) v kaších. Již po měsíci po rozmrznutí kaší byla patrná tendence obou kaší ke spontánnímu zjemňování struktury kaše po zmrznutí. Ta byla výraznější u Tradiční kaše než u Kaše z hydrátu, jak již bylo uvedeno. Intenzivním mícháním (mechanickou reaktivací) kaší vystavených účinkům mrazu dochází u obou kaší postupně k návratu granulometriím částic, jaké měly před zmrznutím. Pravděpodobná příčina těchto skutečností je rozbití částic (aglomerátů krystalů portlanditu) mechanickým působením při míchání. Tradiční kaše vykazovala také v tomto experimentu intenzivnější zjemňování struktury než Kaše z hydrátu.
Uvedené závěry platí právě pro zkoumaný typ vápen. Aby bylo možné naměřené výsledky zobecnit i pro další druhy vápen, bylo by potřeba shodný experiment provést i pro ně.
I když se v případě granulometrie jedná o exaktně hodnotitelnou materiálovou vlastnost, zatím neexistují rozsahy hodnot, které by určily, která velikost či distribuce velikostí částic vypovídá jednoznačně o vhodnosti kaše pro stavební účely. Lze však zobecnit, že s rostoucí jemností částic se uživatelské vlastnosti kaší zpravidla zlepšují.
Protože ke zjemňování velikosti částic vápna dochází intenzivně při odležení vápenných kaší, použití vzdušného vápna ve formě odležené vápenné kaše lze upřednostnit před přímým použitím vápenného hydrátu pro přípravu a následné přímé použití malt pro péči o stavební památky.
Výzkum přispěl k poznání, že vlastnosti stavebních materiálů připravených tradičními postupy, vykazují zatím nepřekonatelné, empirií k dokonalosti dovedené vlastnosti. Je tak nenahraditelnou kulturní ztrátou, když tradiční stavební, ale i uměleckořemeslná či umělecká řemesla zanikají. Se ztrátou řemesel ztrácíme víc, než si v současnosti uvědomujeme.
Klíčová slova: stavební technologie, vlastnosti vápenných kaší, vápno, tradiční příprava stavebních materiálů
Zveřejněno: 1. září 2019 Zobrazit citaci
Reference
- Robert S. Boynton, Chemistry and Technology of Lime and Limestone, New York 1980.
- Stafford Holmes - Michael Wingate, Building with lime: A practical Introduction, 3nd ed., London 2002.
Přejít k původnímu zdroji... - Dagmar Michoinová, Studium historických postupů přípravy vápenných malt pro péči o architektonický památkový fond (disertační práce), Fakulta stavební, Ústav chemie, Vysoké učení technické v Brně, Brno 2007.
- Jan Hlaváč, Základy technologie silikátů, 2. vyd., Praha 1988.
- Cecil C. Handisyde, Building Materials Science and Practice, 6th ed., London 1967.
- E. F. Hansen et al., Effects of ageing on lime putty. In: P. Bartos - C. Groot - J. J. Hughes (edd.), International RILEM Workshop on Historic Mortars: Characteristics and Tests, Cachan 1999, s. 197-206.
- Cirillo Atzeni - Alessio Farci - Deborah Floris - Meloni Paola, Effect of Aging on Rheological Properties of Lime Putty, Journal of the American Ceramic Society, 2004, no. 87, s. 1764-1766. Přejít k původnímu zdroji...
- Kerstin Elert et al., Lime Mortars for the Conservation of Historic Buildings, Studies in Conservation 47, 2000, No. 1, s. 66.
- Dagmar Michoinová - Radovan Nečas, Výzkum vlastností vápenných kaší připravených za rozdílných podmínek, in: Vápenický seminář 2018: odborný seminář Výzkumného ústavu stavebních hmot, a. s., Brno 2018, s. 19-35.
- Dagmar Michoinová, Příprava vápenných malt v péči o stavební památky, 2. vyd., Praha 2014.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.