Zprávy památkové péče 2019, 79(3):292-303 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.07

Památkové hodnoty v urbanistickém měřítku. Autenticita historických měst

Jan Jehlík
Fakulta architektury ČVUT

Pro urbanistický kontext památkové ochrany lze stanovit následující premisy: urbanismus je primárně nauka o utváření a uspořádání relativně uceleného a svébytného celku osídlení, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o jevech a atributech podporujících strukturální a behaviorální celistvost měst; celek města je tvořen přírodní a kulturní vrstvou, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o založení, vývoji a obrazu osídlení; celek města je ústrojně uspořádán z částí a prvků, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o organizaci, členění a skladbě (kompozici) osídlení; celek města je odvozen od polohy a pozice v rámci krajiny, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o morfologii, topografii a typologii osídlení; osídlení je nedílnou součástí krajiny a jeho jádro je nedílnou součástí celku města, podstatné hodnotové atributy tudíž obsahují informace o vazbách všech těchto tří základních částí osídlení; městské jádro je pro celé město konstitutivním a proto stabilizujícím prvkem, podstatné hodnotové atributy jádra tudíž obsahují informace o jevech tuto stabilitu udržujících. Základní jevy, projevy a atributy prostředí mohou tak být pro účely památkové péče strukturovány v následující měřítkové posloupnosti odrážející většinou i časovou frekvenci proměny: 1. pozice zakladatelského činu v kontextu země a krajiny, 2. geometrie sítě cest a míst a vytyčení ohrazení nebo hradeb; 3. tvar, rozměry a charakter veřejných prostranství, bloků a parcel; 4. proporce, měřítko a vazby objektů; 5. způsob základního užívání objektů a prostranství, 6. dispozice a architektonický výraz, 7. článkování, materialita, barevnost. Podstatné hodnotové atributy obsahují informace o existenci, míře autenticity a součinnosti těchto fenoménů. Hodnota a význam historického jádra jsou přímo závislé na míře a kvalitě jeho zapojení do organismu celého města. V této souvislosti je proto třeba zkoumat míru kontinuity, stability a proměnu významů cest, stabilitu a proměnu významů cílů, proměnu těžišť a objemů bydlení a vybavenosti. Komplexní obraz města se projevuje v jeho organizaci, resp. v projevu souvrství jeho vývojových vrstev. V této souvislosti je třeba zkoumat pozici těžiště města, význam jádra v současném obraze města a průmět současného života do souvrství jádra. Komplexní struktura města se projevuje v jeho členění, resp. v míře spolupůsobení jeho jednotlivých částí. V této souvislosti je třeba zkoumat zapojení jádra do komplexu charakteristických částí a jejich propojení, hierarchii cest a míst, míru polyfunkčního využití, hranice a rozhraní mezi částmi. Komplexní stavba města se projevuje v jeho kompozici, resp. v jeho charakteristické krajinné a urbánní morfologii, topografii a typologii. V této souvislosti je třeba zkoumat, jakou měrou je historická struktura (jádro, krajina) řídícím vzorcem pro morfogenezi města. Klíčovým fenoménem je síť cest a míst, jako základní kostra města a jako prostředek prostupnosti a přístupnosti okolí, celku a částí. S tím souvisí kvalita veřejného prostoru v jeho fyzickém i dějovém projevu. Je proto třeba zkoumat, jaké jsou možnosti přirozeného a příjemného pohybu ze všech částí města a jaké jsou v tomto rámci podmínky přitažlivého pobytu na těchto cestách ve smyslu řetězení míst. Rozhodujícími parametry jsou měřítko, proporce a vazby všech skladebných prvků - v projevu hmoty, prostoru a dějů. V této souvislosti je třeba měřit a interpretovat proměny a anomálie jevů v jejich dimenzích, množstvích a poměrech. Urbanistickou hodnotou historického jádra je stabilita (udržitelnost) základního vzorce města, viabilita fyzické a činnostní struktury města a jeho částí a přiměřenost všech jeho rozhraní, primárně rozhraní jádra a jeho sousedství. V této souvislosti j třeba zkoumat formu zobrazení a popisu základní charakteristiky města jako množinu podstatných fenoménů určujících základní kostru pro celkový vývoj města; je mj. zkoumáno přirozené zapojení historického jádra do života celku města. Urbánní hodnota historického jádra je dána péčí o prvky jeho paměti, udržováním jeho obytnosti ve smyslu přiměřené směsi bydlení a příslušných služeb a hodnotném vkladu projevů současné doby. V této souvislosti je třeba zkoumat klíčové podmínky pro přirozené a všeobecné zapojení jádra do povědomí obyvatel města. Komplexní identita historického jádra je udržována mimo výše uvedené aktivní spoluúčastí obyvatel celého města na životě v centru, a to jak díky příslušným slavnostem, obřadům a rituálům, tak díky pohodlnému a přirozenému pohybu do centra a pobytu v něm. V této souvislosti je třeba zkoumat podmínky městského jádra pro uplatnění každodenních i svátečních aktivit obyvatel celého města, primárně ve smyslu identifikace s jeho historií a kulturou. Hodnoty městského jádra, resp. celého města se udržují prostředky aktivní péče, a to v rovinách regulativní, iniciační a akční, a v rámci plánování a projektování na strategické, taktické a operační úrovni. V této souvislosti je třeba zkoumat nástroje péče o hodnoty a rozvoj města v kontextu obecných znalostí a tendencí a v souvislostech účelu a vazeb existujících právních nástrojů.

Klíčová slova: urbanismus, památky, hodnoty, jevy, atributy, metoda

Zveřejněno: 1. září 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jehlík, J. (2019). Památkové hodnoty v urbanistickém měřítku. Autenticita historických měst. Zprávy památkové péče79(3), 292-303. doi: 10.56112/zpp.2019.3.07
Stáhnout citaci

Reference

  1. Karel Kuča - Věra Kučová, Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami, Praha 2015.
  2. Jan Jehlík et al., Metodika zadávání územních plánů (5 svazků), Praha 2015.
  3. László Moholy-Nagy, Od materiálu k architektuře, Praha 2002.
  4. Nicos D. Polydorides, Concept of Centrality in Urban Form and Structure, Bern 1983.
  5. Mircea Eliade, Posvátné a profánní, Praha 2006.
  6. Marta de la Torre (ed.), Assessing the Values of Cultural Heritage, Los Angeles 2002.
  7. Erica Avrami - Randall Mason - Marta de la Torre (edd.), Values and Heritage Conservation. Research Report, Los Angeles 2000.
  8. Francesco Bandarin - Ron van Oers (edd.), Reconnecting the City. The Historic Urban Landscape, Chichester 2014.
  9. N. J. Habraken - Jonathan Teicher (edd.), The Structure of the Ordinary - Form and Control in the Built Environment, Cambridge 2000.
  10. Bill Hillier et al., Space is the machine: a configurational theory of architecture, London 2015.
  11. Bill Hillier - Alan Penn - Julienne Hanson et al., Natural Movement: or, Configuration and Attraction in Urban Pedestian Movement, Environment and Planning B, 1993, vol. 20, s. 29-66. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Kinda Al-Sayed - Alasdair Turner - Bill Hillier - Shinichi Iida - Alan Penn, Space Syntax methodology, London 2014.
  13. Christian Norberg-Schulz, Genius loci: krajina, místo, architektura, Praha 2010.
  14. Kevin Lynch, Obraz města, Praha 2004.
  15. Tomáš Valena, Město a topografie: evropské město v topografickém kontextu, Praha 1991.
  16. Christopher Alexander et al., A Pattern Language, New York 1977.
  17. Nikos Salingaros et al., Principles of urban structure, Kathmandu 2014.
  18. M. R. G. Conze, Alnwick, Northumberland: A study in town-plan analysis, London 1969.
  19. Roger Trancik, Lost Space: Theories of Urban Design, New York 1986.
  20. Jan Gehl, Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství, Brno 2000.
  21. Mathew Carmona et al., Public Places - Urban Spaces, London 2010.
  22. Paul James, Urban Sustainability in Theory and Practice Circles of sustainability, London 2010.
  23. James J. Gibson, The Ecological Approach to Visual Perception, London 1986.
  24. Frank Webster (ed.), The Information Society Reader, London 2004.
  25. Jan Jehlík, Rukověť urbanismu, Praha 2016.
  26. Gordon Cullen, The Concise Townscape, London 1995.
  27. Jan Martínek et al., Moderní metody identifikace a popisu historických cest, Brno 2013.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.