Zprávy památkové péče 2019, 79(3):279-291 | DOI: 10.56112/zpp.2019.3.06
Archeologie v Praze v kontextu vzniku Československé republiky
- Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Úroveň péče o památky obecně i je vždy závislá na aktuální společenské potřebě a naléhavosti jejich akceptování jako součásti vlastní minulosti. Totéž platí i pro vlastní studium pramenů a volbu jeho témat. Z hlediska koncepce a organizace péče o archeologické prameny v městském organizmu představuje významnou kapitolu aktivita vyvíjená Památkovým sborem hl. m. Prahy za spolupráce s oborovými institucemi po vzniku Československa v meziválečném období. Pražská archeologie toho období zatím stála zcela na okraji odborného zájmu, ačkoliv na její koncepci v mnohém současná archeologie navazuje a která může být i dnes v některých ohledech zdrojem inspirace. Nic na tom nemění skutečnost, že rámec, v němž se péče o archeologické prameny pohybovala, zahrnoval z kapacitních a finančních důvodů především nejvýznamnější kulturně historické objekty a pozornost se upírala zvláště k památkám sakrálním. Koncepce systémově pojaté ochrany památek, včetně těch archeologických, byla postavena na meziinstitucionální a mezioborové spolupráci, zahrnovala oblast preventivního působení, evidence, dokumentace a její archivace, předstihového výzkumu v případě ohrožených objektů či lokalit, komisionálního posuzování záměrů i realizovaných akcí, průběžné zpřístupňování výsledků, péči o dochovaný fond i prezentaci památek široké veřejnosti. Památkový sbor byl poradním sborem ustaveným na podnět Ministerstva školství a národní osvěty z institucionálně delegovaných zástupců odborníků, městské samosprávy, ale i společensky aktivní veřejnosti. Jeho činnost byla financována Magistrátem hlavního města Prahy (reorganizace 1920), státními dotacemi a podporována i z dalších zdrojů. Preventivní působení Památkového sboru bylo umožněno bezprostřední vazbou na stavební odbor Magistrátu, jeho zástupci se účastnili i jednání týkající se celkové koncepce budování města. Evidenci realizovaných výzkumů měl zajišťovat Státní archeologický ústav, dokumentace (měřičská, fotografická) realizovaných výzkumů i exitujících památek byla zajišťována příslušnými profesionály, vesměs najímanými Památkovým sborem, vlastní terénní výzkum zajišťovali převážně vzhledem k fatálnímu nedostatku profesionálních archeologů studenti nebo čerství absolventi oboru, případně jednotlivci z jiných profesí s praktickými zkušenostmi v oblasti dokumentace a výzkumu památek. Výzkum se soustředil především na historické jádro města, zasažené stavební aktivitou po vzniku republiky, výjimečně i na významné středověké lokality mimo Prahu (Nový hrad u Kunratic, Ostrov u Davle). Vize tehdejších aktérů, pro jejichž naplnění se dařilo postupně v průběhu 20. a první pol. 30. let vytvářet poměrně příznivé podmínky, se však již nepodařilo v podmínkách nastupující hospodářské krize a dalšího politického vývoje trvale v systému výzkumu a ochrany archeologických památek zakotvit. Mnohá z nastolených řešení předstihla svou dobu a o řadu desetiletí později stala běžnou součástí současné archeologické praxe.
Klíčová slova: archaeology of town, heritage, history, Prague, 20th century
Zveřejněno: 1. září 2019 Zobrazit citaci
Reference
- Marianne Pollak, Počátky archeologické památkové péče v habsburské monarchii - Frühe archäologische Denkmalpflege in der Habsburger-monarchie im Spannungsfeld von Aufklärung und Politik, Archeologické rozhledy 65, 2013, s. 133-162.
- Jakub Pavel, Dějiny památkové péče v českých zemích v 19. století. Od osvícenství do první světové války, Sborník archivních prací 25, 1975, s. 143-293.
- Petr Štoncner, Příspěvky k dějinám památkové péče v Československé republice v letech 1918-1938. Část 1. - vznik nové organizace v roce 1918, Zprávy památkové péče 64, 2004, č. 5, s. 426-430.
- Petr Štoncner, Příspěvky k dějinám památkové péče v Československé republice v letech 1918-1938. Část 2. - organizační vývoj jednotlivých památkových úřadů. Zprávy památkové péče 64, 2004, č. 6, s. 539-545.
- Kristýna Uhlíková, Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy (1878-1939), Praha 2010.
- Ivana Boháčová - Bořivoj Nechvátal, Historie a současná obnova archeologického areálu s bazilikou sv. Vavřince v prostoru NKP Vyšehrad, Zprávy památkové péče 74, 2014, č. 1, s. 3-11.
- Miroslava Přikrylová, Sbírka fotografií Archivu hl. města Prahy - o jejím původu a fotografech, Pražský sborník historický 40, 2012, s. 349-390.
- Jan Filip, Vývoj československé archeologie a podíl archeologických ústavů, in: Vývoj archeologie v Čechách a na Moravě 1919-1968. Archeologické studijní materiály 10, Praha 1972, č. 1, s. 7-8.
- Miroslav Richter - Zdeněk Smetánka, Rozvoj středověké archeologie, in: Vývoj archeologie v Čechách a na Moravě 1919-1968. Archeologické studijní materiály 10, Praha 1975, č. 2, s. 62-74.
- Rudolf Hlubinka, Památkový sbor hlavního města Prahy za prvá tři funkční období (od počátku r. 1921 do konce r. 1931), Zprávy Památkového sboru hlavního města Prahy, 1931, s. 191-195.
- Ivana Boháčová - Jaroslav Podliska, Archeologie středověku v Praze mezi dvěma světovými válkami - zapomenuté kapitoly z historie oboru, Archaeologia historica 45, 2020 (v tisku).
Přejít k původnímu zdroji... - Václav Moucha et al., Vyšehrad. Knížecí a královská akropole. Svědectví archeologie, Praha 2015.
- Karel Guth, Praha, Budeč, Boleslav, in: Svatováclavský sborník I, Praha 1934, s. 686-818.
- Ivana Boháčová, Prezentace archeologických památek v Čechách. Archeologické areály in situ - příklady z Pražského hradu a Vyšehradu, Archaeologia historica 40, 2015, č. 2, s. 331-351. Přejít k původnímu zdroji...
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.