Zprávy památkové péče, 2019 (roč. 79), číslo 4

Editorial

Petr Skalický, Adam Pokorný

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):385  

Díváme se skutečně na středověk? K nástěnným malbám v Menší věži na Karlštejně z pohledu druhotných restaurátorských zásahů

Petr Skalický, Adam Pokorný

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):387-401 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.02  

Středověké nástěnné malby v kostele Panny Marie a v kapli sv. Kateřiny v tzv. Menší věži na hradě Karlštejně představují jeden z pilířů příběhu dějin umění nejen v bývalých zemích Koruny české, ale v celém (minimálně) středoevropském regionu. Aktuálně realizovaný restaurátorský průzkum, který byl realizován v letech 2018 a 2019 a který měl za primární cíl určit jejich aktuální stav, přinesl řadu nových zjištění, která mají potenciál v mnohém posunout a korigovat dosavadní interpretace. Prokázalo se, že malířská a další výtvarná výzdoba v obou sakrálních prostorách vznikala ve víceméně dvou fázích, z nichž první byla omezena na kapli sv. Kateřiny, druhá...

Restaurátorský průzkum nástěnných maleb v kostele Panny Marie a kapli sv. Kateřiny na hradě Karlštejně

Adam Pokorný, Petr Skalický

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):402-420 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.03  

Příspěvek popisuje postup a metody restaurátorského průzkumu nástěnné výzdoby sakrálních prostor tzv. Menší věže hradu Karlštejna, který byl realizován v letech 2018 a 2019. Ačkoliv tamní výzdoba představuje jeden ze základních výtvarných milníků minimálně v domácím a také středoevropském regionu, doposud chybělo její detailní zhodnocení a interpretace ze strany restaurátora. Otázky techniky malby a dalších výzdobných technik zůstávaly na okraji zájmu. Právě detailní průzkum, je v tomto směru prvním a nezbytným krokem. Význam nemá jen badatelský, ale jeho co možná největší komplexnost je nezbytná a má zásadní dopad též na budoucí stanovení optimální...

K technice nástěnných maleb sakrálních prostor Menší věže hradu Karlštejna

Adam Pokorný

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):421-440 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.04  

Předkládaná studie se věnuje technologii nástěnných maleb v Menší věži hradu Karlštejna, vychází přitom z restaurátorského průzkumu realizovaného v letech 2018-2019. Primárním cílem průzkumu bylo zjištění stavu nástěnných maleb v kostele Panny Marie a v kapli sv. Kateřiny, v další rovině pak šlo o průzkum zaměřený na popsání technicko-technologických aspektů zkoumaných maleb. V kostele Panny Marie patří k nejzajímavějším zjištěním jednotná oranžovo-okrová imprimitura, která se týká všech maleb se středověkou omítkou v celém prostoru kostela Panny Marie. Diskutované výjevy jsou tak začleněny do časově bližší souvislosti, než se dosud předpokládalo....

Zlacené plastické dekory v kostele Panny Marie, v kapli sv. Kateřiny a ve spojovací chodbičce na hradě Karlštejně

Jan Klípa, Markéta Pavlíková, Adam Pokorný

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):441-457 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.05  

Tázání po koncepci vnitřních prostor hradu Karlštejna, po jejich funkci a s tím související interpretaci jejich výzdoby patří ke konstitutivním tématům české uměleckohistorické medievistiky. Otázka byla a jistě ještě bude řešena z mnoha rozličných úhlů pohledu a z různých metodických pozic. Článek se pokouší o alespoň dílčí zodpovězení řečených otázek na základě materiálových a technologických analýz užitých výzdobných postupů. K jeho hlavním výsledkům patří doklady o jednotném charakteru plastické výzdoby kostela Panny Marie a kaple zv. sv. Kateřiny, relativizující představu o významně časnějším vzniku Ostatkových scén ve srovnání s ostatní výzdobou...

Stavební proměny Menší věže na hradě Karlštejně

Zdeněk Chudárek

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):458-482 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.06  

Hrad Karlštejn tvoří pět samostatně fortifikovaných částí. V prvních dvou nejníže položených bylo soustředěno hospodářské zázemí a správa hradu. Ve třetí části byl situován podélný palác s válcovou věží, který však měl původně sloužit manům a dvoru Karla IV. při jeho pobytu na hradě. Teprve hranolové věže v dominantní poloze byly z počátku určeny k reprezentaci panovnického páru. Obě věže byly budovány jako rezidenční paláce.Hrad založen kolem roku 1348 postupně rostl od hospodářské části s cisternou a vstupního nádvoří s purkrabským domem. Podélný palác byl dokončen nejpozději v roce 1355, kdy zde již je potvrzen pobyt Karla IV. Stavba menší věže...

Ke Schmidtovu projektu podsebití na věžích hradu Karlštejna

Jana Pařízková Čevonová, Marek Pařízek

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):483-494 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.07  

Charakteristickým motivem novogotické obnovy hradu Karlštejna je dřevěné podsebití. K jeho návrhu na Velké a Mariánské věži dospěl architekt Friedrich Schmidt na začátku roku 1888. Značně se přitom odchýlil od svého původního projektu z roku 1870. Dosud nebylo podrobněji zkoumáno, co Schmidta přimělo k takto závažné změně, která ve velké míře určuje současný architektonický výraz hradu a byla vždy jedním z hlavních témat kritiky puristické rekonstrukce. Stať shrnuje vývoj Schmidtových návrhů na zastřešení Velké a Mariánské věže hradu Karlštejna v letech 1887-1888 a uvádí důvody, které vedly k realizaci dřevěného podsebití věží. Byl k tomu využit dochovaný...

"Planoucí hvězda, která oživuje duši." Ikonografie Napoleonova mesianismu ve vizuálním umění první republiky a prvního císařství ve Francii

Marian Hochel

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):495-506 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.08  

Francouzská společnost procházela v průběhu revolučních let koncem 18. století fází náboženské diskontinuity. Jejím viditelným projevem byla prohibice křesťanství a zavádění nových revolučních kultů, které, jak ukázal další vývoj, byly však jen efemérními projekty. Uprázdněný prostor v duchovním životě rozdělené francouzské společnosti mělo po vyhlášení konzulátu Napoleona Bonaparta zaujmout nové občanské náboženství, které navrátilo křesťanství jeho oficiální postavení víry většiny francouzských občanů. Toto náboženství však mělo pod taktovkou prvního konzula Bonaparta plnit především funkci utilitárního nástroje ve vztahu ke státním zájmům a své...

Štuková výzdoba zadního průjezdu zámku Červený Hrádek u Jirkova: ikonografie, inspirační zdroje a otázka vztahu modelace a barevnosti štuku v období raného baroka

Kateřina Adamcová

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):507-520 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.09  

Tématem příspěvku je figurální štuková výzdoba klenby zadního průjezdu zámku Červený Hrádek u Jirkova. Jedná se o významné sochařské dílo reprezentující v dějinách českého baroka přelomové období 80. let 17. století, během něhož k nám ve větší míře začínají pronikat aktuální trendy vycházející z berniniovské koncepce Gesamtkunstwerku. Impulsem pro zpracování příspěvku se stalo nedávno provedené restaurování štukové výzdoby, jež přineslo nejen zajímavá zjištění týkající se specifik použitých materiálů a technologie zpracování těchto štuků, ale také možnost nového komplexního uměleckohistorického zhodnocení tohoto díla. Příspěvek se pokouší o novou ikonografickou...

Kulturní domy jako architektonické a památkové téma na příkladu Ostravy

Martin Strakoš

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):521-536 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.10  

Ostrava patří k městům, kde v průběhu 50. let vznikla síť závodních klubů a kulturních domů, jejichž kulturní poslání se prolínalo s budováním zdejšího těžkého průmyslu, s výstavbou nových socialistických měst a s ideologickým i propagandistickým působením tehdejšího režimu. V úvodu studie se zabývá třemi závodními kluby. Pozornost však věnuje především třem velkým kulturním domům. První z nich navrhl Ateliér národního umělce Jiřího Krohy pro sídliště Stalingrad-Bělský les v Ostravě-Zábřehu. Projekt vznikal od roku 1952, Dům kultury Nové huti Klementa Gottwalda (nyní Dům kultury Akord, DKA) byl slavnostně otevřen v únoru 1959. Počátky Domu kultury...

BIM ve správě památkových objektů

Jakub Masák, Petr Beran, Jan Brejcha, Karel Bobek

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):537-542 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.11  

Článek se věnuje problematice informačního modelování staveb (Building Information Management - BIM) a možnostem jeho nasazení v památkové péči. BIM je představen v obecné rovině, následně jsou pojednány jeho specifické aspekty (jednotlivé úrovně detailu ad.). Autoři textu dále popisují současný stav rozvoje této technologie v českém prostředí, např. problematiku standardizace BIM v ČR, přičemž je konstatováno, že specifickým potřebám památkové péče není z pohledu informačního modelování staveb věnována dostatečná pozornost. Přesto je možno s modely BIM v památkové péči efektivně pracovat. Článek ve své druhé části popisuje příklad doporučeného postupu...

K výsledkům průzkumu a restaurování mobiliáře v sakristii kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně

Radek Ryšánek, Zdeněk Holý

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):543-548 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.12  

Článek shrnuje současný stav bádání o sakristii v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně, kde v rámci společného projektu Vyšší odborné školy restaurátorské z Brna a mnichovského Goeringova Institutu proběhl v roce 2015 průzkum mobiliáře celého prostoru a důkladný archivní průzkum zaměřený na datování mobiliáře. Celá sakristie od svého vzniku přes 250 let unikala zájmu badatelů přes svoji bohatou výzdobu i výbavu. Studie obsahuje závěry průzkumu včetně datování sakristie potvrzeného jak z archivních pramenů, tak dendrochronologickou analýzou. Studie přináší komplexní pohled na původ i provedení sakristie tak, jak z něj bylo vycházeno při...

Odešel restaurátor David Zeman

Petr Skalický, Jiří Kaše, Hana Vltavská, Zuzana Wichterlová, Kateřina Krhánková, Hana Bělinová

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):549-550  

Dějiny umění, památková péče a technologie pro materiálové průzkumy. Nový doktorský studijní program na Univerzitě Palackého v Olomouci

Jana Michalčáková

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):550-551  

Novinky v oddělení dalšího vzdělávání NPÚ a výhledy na rok 2020

Kateřina Samojská

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):551-553  

Jihlavské renesanční domy a specifika jejich památkové obnovy. Seminář pro odborné pracovníky NPÚ

Jana Tichá, Martin Pácal

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):553-555  

Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku

Petr Freiwillig

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):555-556  

Beton, Břasy, Boletice, aneb jak rozpitvat poválečnou architekturu

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):557-558  

Komentář k zákonu, který bude ještě nějakou dobu platit

Ondřej Vícha

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):558-560  

Obsah a rejstřík časopisu Zprávy památkové péče, ročník 79, 2019

Zprávy památkové péče 2019, 79(4):569-575