Zprávy památkové péče 2019, 79(4):521-536 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.10

Kulturní domy jako architektonické a památkové téma na příkladu Ostravy

Martin Strakoš
NPÚ, ÚOP v Ostravě

Ostrava patří k městům, kde v průběhu 50. let vznikla síť závodních klubů a kulturních domů, jejichž kulturní poslání se prolínalo s budováním zdejšího těžkého průmyslu, s výstavbou nových socialistických měst a s ideologickým i propagandistickým působením tehdejšího režimu. V úvodu studie se zabývá třemi závodními kluby. Pozornost však věnuje především třem velkým kulturním domům. První z nich navrhl Ateliér národního umělce Jiřího Krohy pro sídliště Stalingrad-Bělský les v Ostravě-Zábřehu. Projekt vznikal od roku 1952, Dům kultury Nové huti Klementa Gottwalda (nyní Dům kultury Akord, DKA) byl slavnostně otevřen v únoru 1959. Počátky Domu kultury OKD (nyní Dům kultury Poklad, DKP), otevřeného v roce 1961, souvisejí s projektem I. obvodu Nové Ostravy (Ostrava-Poruba). Soutěžní návrh v intencích socialistického realismu zůstal jen na papíře. Uskutečnil se střídmější projekt architektů Jiřího Petrusiaka a Čeňka Vorla z 2. poloviny padesátých let s tradičním rozvržením. Třetí a nejvýznamnější kulturní dům, původně pojmenovaný Dům kultury pracujících Ostravy (nyní Dům kultury města Ostravy, DKMO), vznikal mezi léty 1954 až 1961 na okraji ostravského městského jádra. Ve vyzvané architektonické soutěži zvítězil návrh architekta Jaroslava Fragnera. Z uvedených objektů se kulturní památkou stal v roce 2004 DKMO a v roce 2009 DKP. V případě DKP se od roku 2013 přes odpor NPÚ realizuje návrh radikální a necitlivé přestavby. V DKMO se roku 2018 uskutečnil stavebněhistorický průzkum, jenž se stal podkladem mezinárodní architektonické soutěže o návrh přístavby koncertního sálu pro Janáčkovou filharmonii Ostrava. V současnosti se začíná s přípravou projektu přístavby.

Klíčová slova: kulturní domy, závodní kluby, Ostrava, Dům kultury NHKG / Dům kultury Akord, Dům kultury OKD / Dům kultury Poklad, Dům kultury pracujících Ostravy / Dům kultury města Ostravy, funkcionalismus, socialistický realismus, nový klasicismus, bruselský styl, pam

Zveřejněno: 1. prosinec 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Strakoš, M. (2019). Kulturní domy jako architektonické a památkové téma na příkladu Ostravy. Zprávy památkové péče, 79(4), 521-536. doi: 10.56112/zpp.2019.4.10
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Martin Strakoš, Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury 30.-50. let 20. století, Ostrava 2010.
    2. Ladislav Vymazal - Milan Kyselý (edd.), Postavíme města socialismu. Kapitoly k diskusi o tom, co bude v nových socialistických městech na Ostravsku, Ostrava 1952.
    3. Jiří Stašek - Hana Stašková, Kulturní domy, Praha 1960.
    4. Martin Strakoš, Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století, Ostrava 2012.
    5. Martin Strakoš (ed.), Bílá loď uprostřed Ostravy. 50 let Domu kultury města Ostravy v proměnách umění a doby, Ostrava 2011.
    6. Martin Strakoš - Darina Daňková - Petr Přendík, Dům kultury Akord 1959-2019. 60 let v kultuře a umění, Ostrava 2019.
    7. Věra Šmajstrlová - Jiří Lexa (edd.), Ze života porubského Domu kultury, Ostrava 2012.
    8. Jiří Štursa, Osvětový dům Vzorného sídliště u Bělského lesa v Ostravě, Architektura ČSR VII, 1948, s. 323.
    9. Jan Křen, Dvě století střední Evropy, Praha 2019.
    10. Martin Strakoš, Hornické kulturní domy architekta Jiřího Krohy na Ostravsku, in: Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001, Ostrava 2001, s. 12-22.
    11. Jiří Kroha, Návrh sídliště Ostrava-Stalingrad - Bělský les, Architektura ČSR XI, 1952, s. 142-145 a 147-148.
    12. Jaroslav B. Svrček, Národní umělec Jiří Kroha, Praha 1960.
    13. Rostislav Švácha, Jiří Kroha, Domov XXVI, 1986, č. 3. s. 3-6.
    14. Pavel Halík, Ideologická architektura, Umění XLIV, 1996, s. 438-460.
    15. Kimberly Elman Zarecorová, Utváření socialistické modernity. Bydlení v Československu v letech 1945-1960, Praha 2015.
    16. Otakar Nový, Ostravský Dům kultury, Výtvarná práce IX, 1961, č. 7-8, s. 2.
    17. Hana Stašková, Urbanistické a kompoziční otázky v soutěžních projektech na kulturní a pionýrský dům v Ostravě, Architektura ČSR XIII, 1954, s. 235-241.
    18. Karel Stráník, Poznámky k soutěži na projekty kulturního domu a domu pionýrů v Ostravě, Architektura ČSR XIII, 1954, s. 245.
    19. Jiří Hilmera, Česká divadelní architektura, Praha 1999.
    20. Lenka Popelová - Eva Špačková (edd.), Svět architektury a divadla: architekt Ivo Klimeš, Praha 2014.
    21. Jindřich Santar, Světová výstava v Bruselu Expo 58, Praha 1961.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah