Zprávy památkové péče, 2018 (roč. 78), číslo 6

Editorial

Naděžda Goryczková

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):545  

Mladoboleslavský Templ - dějiny památkové obnovy

Jakub Bachtík, Vít Jesenský, Alena Nachtmannová

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):547-564 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.02  

Studie se zabývá přípravou a průběhem památkové obnovy tzv. Templu v Mladé Boleslavi, významné středověké palácové stavby v historickém jádru města. Městský palác zvaný Templ vznikl již ve 14 století, historicky určující etapou jeho dějin byl však zejména konec století 15., kdy získal základy stávající podoby a kdy vznikly jeho nejcennější architektonické a umělecké části (sál s žebrovou klenbou v přízemí, portály apod.). Od té doby prošel objekt řadou úprav, mimo jiné po poškození požárem. Nejvýznamnější z nich byla klasicistní, která dávala stavbě ráz ještě hluboko do 20. století. Objekt byl již od konce 19. století považován za významnou mladoboleslavskou...

Mladoboleslavský Templ - hodnocení památkového zásahu

Vít Jesenský, Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):565-577 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.03  

V jádru pozdně středověký palác čp. 102 v Mladé Boleslavi zvaný Templ je významnou památkou, jejíž rozhodující památková obnova proběhla mezi roky 1969 až 1989, respektive po roce 1977, kdy došlo ke zřícení jižních přístavků paláce. V návaznosti na předchozí článek, který podává podrobný přehled o průběhu obnovy, se tato studie zabývá hodnocením samotného památkového zásahu a jeho teoretickým a metodologickým souvislostem. Cílem výzkumu bylo přispět k odpovědi na otázky, které nejsou ryze teoretické, ale mají zásadní význam pro výkon památkové péče jako praktického oboru: Jak je možné hodnotit památkovou akci/zásah, a to především kvalitativně? O kterém...

Architekt Vratislav Růžička a jeho nejen pražské realizace

Anna Schránilová, Matyáš Kracík

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):578-589 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.04  

Článek pojednává o profesní dráze architekta Vratislava Růžičky (1929-1990), která byla výrazně spjata s dvěma institucemi, Krajským projektovým ústavem Praha (KPÚ Praha), kde dlouhá léta působil a v druhé polovině 60. let a v první polovině 70. let byl ředitelem, a Akademií výtvarných umění, kde absolvoval u profesora Jaroslava Fragnera a zejména v závěru života působil jako pedagog.Početné návrhy a realizace vznikaly jednak v rámci KPÚ (vnitroústavní soutěže v týmu Vlastibor Klimeš, Vratislav Růžička, Milan Vašek), později za spolupráce zejména s Borisem Rákosníkem a Ivou Knappovou, v účasti ve veřejných soutěžích přes architektonickou službu...

Sekáč Ladislav Machoň (1888-1973)

Martina Koukalová

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):590-603 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.05  

Architekt Ladislav Machoň (1888-1973) studoval na pražské technice, ale tamější nepříliš tvůrčí výuka jej přivedla v roce 1909 do ateliéru zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Pracoval nejen na jeho projektech, ale několikrát jej zastupoval i jako dozor na stavbě. Od roku 1914 působil jako šéfarchitekt Právnické fakulty, kterou po Kotěrově smrti postavil (1924-1931). Přestože prováděl i své první zakázky, vlastní ateliér si založil až v roce 1917 a na rozdíl od mnohých jiných se nestihl etablovat před vypuknutím první světové války.Po vzniku samostatného Československa ještě realizoval menší stavby v duchu kubismu, ale brzy ve výrazu...

Nový Barrandov - pokus o panelové město

Lucie Skřivánková

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):604-615 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.06  

Sílící kritika panelových sídlišť vedla v průběhu sedmdesátých let 20. století některé architekty a urbanisty v Československu k hledání jiných cest při navrhování těchto celků. Příkladem je jedno z nejmladších pražských panelových sídlišť Nový Barrandov. Jeho autoři Zdeněk Hölzel a Jan Kerel se pokusili vytvořit prostředí, ve kterém se budou jeho obyvatelé dobře orientovat a budou ho vnímat jako svůj domov. Inspirovali se myšlenkami teoretiků postmoderny, Charlese Jenckse, Kevina Lynche, Léona Kriera a dalších, a pokusili se koncipovat velké panelové sídliště jako tradiční město. Nový Barrandov se v důsledku politických a společenských změn, k nimž...

Poválečné garáže v Čechách mezi plánováním, improvizací a realitou

Petr Vorlík

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):616-623 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.07  

V meziválečném Československu představoval automobil obraz společenské prestiže a moderního, aktivního životního stylu. Služby s ním spojené měly proto podobu elegantního podnikatelského, konkurenčního prostředí. Poválečný nedostatek a odlišné politické uspořádání s důrazem na kvantitu však přinesly zcela jiný koncept, založený spíše na racionálním, efektivním přístupu, s maximálním uplatněním typizace a prefabrikace. Navzdory architektonické teorii, která dlouhodobě poukazovala na nedostatek krytých stání a kritizovala otevřená parkoviště hyzdící městský parter, rozbujelá byrokracie a politici potřebu garáží dlouho přehlíželi. Společenská poptávka...

Typologické proměny v československé architektuře 60. a 70. let

Lenka Popelová, Radomíra Sedláková, Tomáš Šenberger

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):624-638 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.08  

Článek se zabývá typologickými tématy klíčovými pro architekturu 60. a 70. let 20. století v Československu. Věnuje se třem různým aspektům - proměně společenských podmínek, kontextu dobových soutěží a specifickému druhu staveb vznikajících pro dobový průmysl.

Zapomenuté obrazy římského malíře Ludovica Sterna ve východních Čechách

Petr Arijčuk

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):639-649 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.09  

Jedním z nejobdivovanějších a nejčastěji citovaných barokních obrazů Čech se stal zcela jistě obraz Krista na kříži od význačného římského malíře Francesca Trevisaniho, převezený na počátku roku 1722 z Říma do Litomyšle a umístěný na hlavním oltáři tamního nově vystavěného kostela piaristů. V blízkosti Litomyšle a tohoto obdivovaného obrazu zůstával až do nedávné doby opomenutý a odborně nezhodnocený jiný římský import, dva barokní obrazy namalované římským malířem Ludovicem Sternem (1709-1777). Oba tyto obrazy - Apoteóza sv. Mikuláše z Bari a Apoteóza sv. Vojtěcha - přivezené do kostela sv. Mikuláše v obci Čistá na někdejším litomyšlském panství Valdštejnů...

Italské barokní veduty v mobiliárním fondu státního zámku Buchlovice

Zuzana Macurová, Zdeňka Míchalová

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):650-656 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.10  

Mobiliární fondy NPÚ obsahují rozsáhlý soubor raně novověkých vedut, zejména v médiu kresby a grafiky. Významný konvolut tohoto typu je uložen v grafické sbírce státního zámku Buchlovice. V rámci něj obzvláště vyniká rozsáhlá podsbírka italských grafik z 18. století zachycujících význačná města a umělecké památky Apeninského poloostrova.Vznik buchlovické grafické sbírky souvisí se sběratelskou aktivitou hraběcí rodiny Berchtoldů, kterým panství patřilo od roku 1800. Prvním majitelem se stal Leopold I. Berchtold (1759-1809). Tento osvícenec, filantrop a cestovatel měl možnost obohatit sbírku během své sedmnáct let trvající cesty, kdy navštívil mnohá...

Archeologické atlasy památkových objektů. Prostorová identifikace terénních zásahů v památkových areálech

Petr Sokol, Marcela Waldmannová, Linda Foster

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):657-665 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.11  

Archeologické atlasy představují v rámci památkové péče a archeologie evidenční systém a oborový zdroj informací k jednotlivým památkovým objektům/areálům. Vycházejí z dlouhodobě vnímaných potřeb ucelení a syntézy prostorových a časových dat v prostředí GIS týkajících se zásahů do terénu. Účelem atlasů je především prostorová identifikace veškerých dohledatelných zásahů zpětně do minulosti a jejich charakteristika. Výsledkem je přehled z pohledu archeologie narušených, zničených a zachovaných ploch historických terénů v rámci jednotlivých památkových objektů včetně časových a dalších základních údajů k těmto zásahům, tedy zmapování archeologického...

Nové přístupy k živému zprostředkování památek: výklad, prezentace, nebo interpretace?

Hana Havlůjová, Naděžda Rezková Přibylová, Kateřina Charvátová, Martina Indrová

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):666-672 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.12  

Článek prezentuje první výsledky komplexního diskurzivního výzkumu pojmů a přístupů, které se využívají v oblasti zprostředkování kulturního dědictví a různou měrou pronikají také do odborného diskurzu památkové péče poslední dekády. Zaměřuje se zvláště na lingvistický a mezinárodně historický kontext pojmu "interpretace" jakožto ukazatele paradigmatických změn v oblasti péče o kulturní dědictví a možnosti jeho překladu do češtiny. Ve snaze zmapovat nejen promluvy, ale také praktiky utvářející zkoumané diskurzivní pole byly pro potřeby této studie analyzovány jak normativní a teoretické dokumenty, tak také výroky aktérů, kteří se na interpretaci kulturního...

Výtvarný smysl pražského souměstí

Václav Mencl

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):673-675 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.13  

Ke stati Václava Mencla Výtvarný smysl pražského souměstí

Klára Benešovská

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):675-677 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.14  

Architekti beze jména. Rozhovor s architektem Jiřím Vahalou o vězních tzv. Basaprojektu na Pankráci

Šárka Koukalová

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):677-680  

Rekreační středisko "Orlík" ve Vystrkově pro představitele vlády a ÚV KSČ

Šárka Koukalová

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):680-684  

Bedřich Rozhnal (1902-1984)

Jindřich Chatrný

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):684-685  

"Byl to boj o každý dům". Rozhovor s Vojtěchem Láskou o obnově Templu a památkové péči v 70. letech minulého století

Vít Jesenský, Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):686-692  

10. výročí prohlášení šesti meziválečných sídlišť v Berlíně za památku UNESCO

Ivan P. Muchka

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):692-695  

Archeologický pramen. Několik poznámek k archeologickým atlasům

Martin Tomášek

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):695-697 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.20  

Dobroslava a Václav Menclovi z pohledu písemných pramenů

Tereza Johanidesová

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):697-698  

Křivoklátsko mezi dvěma světy, 21.-22.6.2018

Kristýna Kaucká

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):698  

Paneláci

Hana Řepková

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):698-703  

Poslední svazek série Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Severní Čechy

Lukáš M. Vytlačil

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):703-704  

Obsah a rejstřík časopisu ZPP, ročník 78, 2018

Zprávy památkové péče 2018, 78(6):712-719