Zprávy památkové péče 2018, 78(6):604-615 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.06
Nový Barrandov - pokus o panelové město
- Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Sílící kritika panelových sídlišť vedla v průběhu sedmdesátých let 20. století některé architekty a urbanisty v Československu k hledání jiných cest při navrhování těchto celků. Příkladem je jedno z nejmladších pražských panelových sídlišť Nový Barrandov. Jeho autoři Zdeněk Hölzel a Jan Kerel se pokusili vytvořit prostředí, ve kterém se budou jeho obyvatelé dobře orientovat a budou ho vnímat jako svůj domov. Inspirovali se myšlenkami teoretiků postmoderny, Charlese Jenckse, Kevina Lynche, Léona Kriera a dalších, a pokusili se koncipovat velké panelové sídliště jako tradiční město. Nový Barrandov se v důsledku politických a společenských změn, k nimž došlo po listopadu 1989, nerealizoval celý a při jeho výstavbě docházelo ke změnám v původních plánech, přesto je jako celek považován za výjimečné sídliště s promyšlenou koncepcí a za nejvýraznější příklad uplatnění postmoderny v sídlištní zástavbě v Československu. Nedílnou součástí jednotné koncepce je i promyšlené umístění pěti uměleckých děl spjatých s historií místa do veřejného prostoru sídliště. Jak málo stačí k narušení autorského záměru, ukazuje dodnes nedořešená kauza svévolného odstranění dvou soch z Tilleho náměstí na Novém Barrandově.
Klíčová slova: výstavba panelových sídlišť v Československu; Nový Barrandov; umělecká díla ve veřejném prostoru; postmodernismus; návrat k městské struktuře; genius loci
Zveřejněno: 1. prosinec 2018 Zobrazit citaci
Reference
- Lucie Skřivánková - Rostislav Švácha - Eva Novotná et al. (edd.), Paneláci 1: Padesát sídlišť v českých zemích, Praha 2016.
- Lucie Skřivánková - Rostislav Švácha - Eva Novotná et al. (edd.), Paneláci 2: Historie sídlišť v českých zemích 1945-1989, Praha 2017.
- Terezie Nekvindová (ed.), Jana Ševčíková, Jiří Ševčík, Texty, Praha 2010.
- Kazimir Krajewski, Rovnost, volnost, vítr, slunce, Era 21 III, 2003, č. 1, s. 47.
- Vítězslav Procházka, Úroveň architektury nových obytných souborů, Architektura ČSR XLI, 1982, č. 4, s. 164.
- Rob Rowlands - Sako Musterd - Ronald van Kempen (edd.), Mass Housing in Europe. Multiple Faces of Development, Change and Response, Basingstoke - New York 2009.
Přejít k původnímu zdroji... - Jiří Musil et al., Lidé a sídliště, Praha 1985.
- Jiří Musil, Zhodnocení poválečné sídlištní výstavby v ČSR - cíle, zaměření a metody, Architektura ČSR XLI, 1982, č. 4, s. 155.
- Christian Norberg-Schulz, Principy moderní architektury, Praha 2016.
- Lucie Zadražilová, Sociokulturní pohled na problematiku bydlení v Československu ve 2. polovině 20. století. Prostorová a sociální specifika panelových sídlišť (disertační práce), FF UK, Praha 2012.
- Rostislav Švácha, Rekapitulace sídlišť, Stavba VII, 2000, č. 5, s. 38.
- Lucie Zadražilová, Když se utopie stane skutečností. Panelová sídliště v Československu 1953-1989, Praha 2013.
- Martin Sedlák, Sto let vývoje sídliště, Architekt XLIII, 1997, č. 22, s. 15.
- Raymond Aron, Dix-huit Leçons sur la Société Industrielle, Paris 1962.
- Bohuslav Blažek, Venkov, města, média, Praha 1998.
- Pavel Halík, Architektonická avantgarda a tradice českého funkcionalistického urbanismu, in: Laurent Bazac-Billaud (ed.), Problematika města: Praha a její nové čtvrtě, Cahiers du CeFReS, č. 7, Praha 1995, s. 45.
- Vladimír Matoušek et al., Dosavadní vývoj a tendence rozvoje sídel v ČSSR, Brno 1986.
- Václav Králíček, Architektura bez architekta?, Umění a řemesla XXVIII, 1986, č. 3, s. 32.
- Rostislav Švácha, Stará města, panelová sídliště a denní tisk, 1960-1989, Zprávy památkové péče LXXV, 2015, č. 4, s. 350-356.
- Benjamin Fragner, Zpráva o výstavě: Urbanita 86, Technický magazín XXX, 1987, č. 1, s. 3-4.
- Olga Myslivečková, Domy odněkud, Československý architekt XXXII, 1986, č. 15, s. 6.
- Zdeněk Hölzel - Jan Kerel, Výtvarný generel, Pražský projektový ústav, Praha 1987.
- Olga Myslivečková, Město, sochy, film, Tvorba, 1988, č. 34, s. 4.
- Zdeněk Hölzel, Jan Kerel, Ocelové prostorové jednotky. Informační katalog, Praha 1976.
- Jiří Ševčík - Jan Benda - Ivana Bendová, Město Most v obrazu svých obyvatelů. Metoda výzkumu obrazu města a její využití, Acta Polytechnica - Práce ČVUT v Praze, řada I, 1978, č. 3, s. 5-28.
- Jiří Ševčík - Jan Benda - Ivana Bendová, Obraz města Mostu, Architektúra a urbanizmus XXII, 1978, č. 3, s. 165-178.
- Zdeněk Hölzel - Jan Kerel - Rudolf Hendrych, Vývoj metod objektivizace společenských potřeb na obytný prostor, Praha 1986.
- Vladimír Matyáš, Hodnocení pražských sídlišť. Skončil cyklus konferencí městského výboru Společnosti stavební ČS VTS v Praze a Domu techniky, Československý architekt XXVII, 1981, č. 1, s. 3.
- Petr Kratochvíl, Společenské funkce městského parteru, Architektura ČSR XLVI, 1987, č. 3, s. 279.
- Léon Krier, Architektura. Volba nebo osud, Praha 2001.
- Kevin Lynch, Obraz města, Praha 2004.
- Dagmar Broncová (ed.), Praha 13. Město uprostřed zeleně, Praha 2006.
- Jiří Musil - Hana Poláčková (edd.), První celostátní diskuse o bydlení, Praha 1962.
- Petr Urlich - Petr Vorlík - Beryl Filsaková et al., Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků, Praha 2006.
- Lucie Skřivánková, Paneláky nepředěláš, art+antiques XV, 2017, č. 12+1, s. 44-55.
- Benjamin Fragner, Centra nad dvěma břehy Prokopského údolí, Technický magazín XXIX, 1986, č. 8, s. 45.
- Zdeněk Hölzel, Nový Barrandov, Výtvarný generel, Architektura ČSR XLVII, 1988, č. 6, s. 40.
- Tereza Hrdličková, Znetvoření vizionářské školy, Za starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu XLVII (XVIII), 2017, č. 1, s. 17-24.
- Jiří Vančura - Benjamin Fragner, Vyhlídky Prahy, Technický magazín XXVII, 1984, č. 12, s. 29.
- Benjamin Fragner, Nový Barrandov, Technický magazín XXIX, 1986, s. 5.
- Jan Gehl, Život mezi budovami. Užívání veřejných prostranství, Brno 2000.
- Jana Ševčíková - Jiří Ševčík, Město, sochy, film, Ateliér I, 1988, č. 5, s. 5.
- Pavel Karous (ed.), Vetřelci a volavky. Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968-1989), Praha 2013.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.

