Zprávy památkové péče 2018, 78(6):590-603 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.05

Sekáč Ladislav Machoň (1888-1973)

Martina Koukalová

Architekt Ladislav Machoň (1888-1973) studoval na pražské technice, ale tamější nepříliš tvůrčí výuka jej přivedla v roce 1909 do ateliéru zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Pracoval nejen na jeho projektech, ale několikrát jej zastupoval i jako dozor na stavbě. Od roku 1914 působil jako šéfarchitekt Právnické fakulty, kterou po Kotěrově smrti postavil (1924-1931). Přestože prováděl i své první zakázky, vlastní ateliér si založil až v roce 1917 a na rozdíl od mnohých jiných se nestihl etablovat před vypuknutím první světové války.
Po vzniku samostatného Československa ještě realizoval menší stavby v duchu kubismu, ale brzy ve výrazu přešel k rondokubismu. V řešení rodinných domů zůstal ještě věrný stylu pozdní moderny se zvýrazněním tektonických prvků. Roku 1923 začal projektovat pro Pardubice a získal také dlouholetou zakázku na přestavbu Klementina pro univerzitní knihovnu.
Kolem poloviny dvacátých let se formy Machoňových staveb inspirovaly neomítaným zdivem a absencí dekoru v holandské modernistické architektuře. Později začal architekt spět k jednoduchému a čistému členění staveb typickému pro purismus.
Funkcionalismus v podání Ladislava Machoně většinou neztratil svou výtvarnost a zůstal tedy oproti mladší generaci ve svém výrazu uměřený. Přestože se na architektových stavbách změnil půdorys, zmenšily se zdi, okna nikdy nevytvořila souvislý pás a ponechala si svou členitost.
Celosvětová hospodářská krize všem výrazně snížila počet zakázek. Ladislav Machoň se stal členem Státní regulační komise, účastnil se soutěží, zasedal v mnoha porotách a realizoval převážně interiéry. V roce 1933 potkal levicovou architektku Augustu Müllerovou, kterou od roku 1936 zaměstnával a jež se po rozvodu v roce 1947 stala jeho druhou manželkou. Během okupace se dvojice podílela na přípravě výstavy Za novou architekturu a rovněž působila v řadě odbojových skupin.
Machoňovo členství ve válečné České národní radě, ale i pozdější politické aktivity a angažmá při obnově stavebnictví pravděpodobně byly jednou z příčin jeho zatčení v roce 1952. Oficiální záminkou se však stala jeho předválečná příslušnost ke svobodnému zednářství a Machoňova snaha o jeho poválečnou obnovu. Proto byl poté ve vykonstruovaném procesu odsouzen za "spojení s protistátním spikleneckým centrem".
Přestože jej po řadě peripetií v roce 1960 rehabilitovali, musel až do vysokého věku pracovat. Nezařaditelnost jeho tvorby a politické proměny způsobily, že i přes nesmírné množství realizací zůstávalo jeho dílo po léta nezpracováno.

Klíčová slova: Ladislav Machoň; architektura; životopis; Augusta Müllerová; Jan Kotěra (žáci)

Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koukalová, M. (2018). Sekáč Ladislav Machoň (1888-1973). Zprávy památkové péče, 78(6), 590-603. doi: 10.56112/zpp.2018.6.05
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. David Chaloupka et al., A. V. Hrska 1890-1954, Praha 2014.
    2. Marcel Pencák, Nástup architektonické moderny a c. k. česká vysoká škola technická, Umění LVI, 2008, s. 514-528.
    3. Klára Hausmannová, Jaroslav Kvapil (disertační práce), Ústav českých dějin FF UK, Praha 2000.
    4. Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra, 1871-1923, zakladatel moderní české architektury, Praha 2001.
    5. Věra Ptáčková, Česká scénografie XX. století, Praha 1982.
    6. Věra Ptáčková, Divadlo na konci světa. Stati o scénografii, Praha 2008.
    7. Marcel Pencák, Soutěž na pomník Jana Žižky na Vítkově v roce 1913, Umění LVI, 2006, s. 69-84.
    8. Kateřina Pažoutová, Kubismus na Perštýně, Neznámý Ladislav Machoň, Architekt XLIII, 1997, č. 9, s. 26-27. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Jan Řehák, Pasáž a Ladislav Machoň, Pardubice 2008.
    10. Martina Koukalová, Přestavba Klementina od Ladislava Machoně: "Z tichého stánku bohoslovců zbudováno rušné skladiště moderní vědy", in: Zprávy památkové péče LXXVII, 2017, s. 373-386.
    11. Ladislav Zikmund-Lender, Machoň na export: Reprezentace Československa v zahraničních realizacích architekta Ladislava Machoně, in: Jan Zálešák (ed.), Sborník textů z doktorandské konference Fa VU, Brno 2016, s. 170-172.
    12. Anna Šubrtová, Sokolovny v Dobrušce a Hronově, jejich architektura a stavební vývoj, Náchodsko od minulosti k dnešku VII, Liberec 2012, s. 389-394.
    13. Anna Šubrtová, Kotěra a Machoň. Plány a realizace sokolovny v Dobrušce, in: Jan Kotěra. Jeho učitelé, doba a žáci. Sborník textů mezinárodní konference k výstavě Kotěra. Po stopách moderny…, Hradec Králové 2013, s. 35-37.
    14. Milena Bartlová a kol., Co bylo Československo? Kulturní konstrukce státní identity, Praha 2017.
    15. Jana Čechurová, Čeští svobodní zednáři ve XX. století, Praha 2002.
    16. Zdeněk Wirth (ed.), Pohřební kaple Jana Ámose Komenského v Naardenu, její sláva, ponížení a obnovení, Praha 1937.
    17. Olga Malá (ed.), Jaroslav Horejc (1886-1983). Mistr českého art deca, Praha 2016.
    18. Jana Čechurová - Jan Kuklík ml., Exil československých svobodných zednářů v Londýně za druhé světové války, Historický obzor XV, 2004, s. 225-231.
    19. Baba - osada Svazu československého díla, Praha 2000.
    20. Petr Urlich - Vladimír Šlapeta - Alena Křížková, Slavné vily Prahy 6 - osada Baba 1932-1936, Praha 2013.
    21. Metropolitní plán, Koncept odůvodnění, Praha 2014.
    22. Antonín Černý, Poznámky k reprodukci domů pro chudé pražské obce (akce 2000 bytů pro chudé), Architektura I, 1939, s. 257-264.
    23. Anke Finger - Rainer Guldin - Gustavo Bernardo, Vilém Flusser, An Introduction, Minneapolis 2011.
    24. Andreas Ströhl, Vilém Flusser (1920-1991): fenomenologie komunikace, Praha 2016.
    25. Pavel Bek - Milan Hlavačka, Rodinné podnikání v moderní době, Praha 2018.
    26. Petr Vorlík (ed.), Architektura ve službách motorismu, Praha 2013.
    27. Ladislav Machoň - Jaroslav Benda, Návrh československého pavilonu v Paříži, Stavba XIII, 1936-1937, s. 183-185.
    28. Šárka Koukalová (ed.), Letní rezidence Pražanů, Dobřichovice a vilová architektura 19. a 20. století, Praha 2013.
    29. Hubert Guzik, Jak projít uchem jehly? Emancipace v architektonických povoláních 1918-1948, Umění LVI, 2008, s. 426-436.
    30. Martina Koukalová, "Mám vám pověděti své dojmy z Moskvy a Leningradu", Z cesty Ladislava Machoně do SSSR, Umění LXV, 2017, s. 283-292.
    31. Augusta Müllerová, Sanatorium pro TBC v Tatrách, Stavba X, 1931-1932, s. 160-164.
    32. Lucie Zadražilová, Za novou architekturu, Prostor Zlín XIV, 2007, č. 3, s. 41-47.
    33. Milena Josefovičová, Bilancování v těžkých časech, Pražská výstava "Za novou architekturu" v roce 1940, Dějiny a současnost XXIX, 2007, č. 9, s. 21-24.
    34. Karel Císař (et al.), Nefoťte mě před knihovnou. Kniha pro Jana Rouse, Praha 2009.
    35. Petra Váchová, Sbírky architektury a (pozemního) stavitelství Národního technického muzea ve světle organizačních a koncepčních proměn od svého vzniku do roku 1960, in: Michaela Buriánková - Anna Komárková (red.), Pět let Školy muzejní propedeutiky, Sborník absolventských prací žáků Školy muzejní propedeutiky Asociace galerií a muzeí České republiky 2002-2007, I.-V. ročník, Praha 2009, s. 308-316.
    36. Petra Váchová, Zdeněk Wirth a Ladislav Machoň - zakladatelé dnešního archivu architektury a stavitelství v Národním technickém muzeu, in: Milada Sekyrková et al., Pěšák s noblesou, Pocta P. t. PhDru Janu Hozákovi, Praha 2010, s. 107-112.
    37. Jaroslav Hrbek - Vít Smetana (et al.), Draze zaplacená svoboda, Osvobození Československa 1944-1945, II. svazek, Praha 2009.
    38. Stanislav Zámečník, Český odboj a národní povstání v květnu 1945, Praha 2006.
    39. Anna Šubrtová, Regulační plán Litomyšle Ladislava Machoně (1946-1948) aneb Kolektivní vize nového města, Zprávy památkové péče LCCVI, 2016, s. 603-609.
    40. Ladislav Machoň, Jak budeme obnovovati válkou zpustošená území, Stavebnictví II, 1946, č. 7-8, s. 98.
    41. Kimberly Elman Zarecor, Utváření socialistické modernity, Bydlení v Československu v letech 1945-1960, Praha 2015.
    42. Otakar Nový, Čtvrtstoleté jubileum založení Stavoprojektu, Architektura ČSR XXXII, 1973, č. 10, s. 483-490. Přejít k původnímu zdroji...
    43. Zdeněk Kárník - Michal Kopeček (edd.), Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu, Svazek II, Praha 2014.
    44. Karel Veselý-Šteiner, Cestou národního odboje, Praha 1947.
    45. Jan E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, Praha 1940.
    46. Marie Benešová, Česká architektura v proměnách dvou století 1780-1980, Praha 1984.
    47. Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu, Praha 1985.
    48. Václav Vrabec, Vybočil z řady, Medailón Josefa Smrkovského a doby, v níž žil, Praha 1991.
    49. Otakar Nový, Zasloužilý umělec Dr. Ing. Arch. Ladislav Machoň osmdesátníkem, Československý architekt XIV, 1968, č. 9, s. 3.
    50. Alois Kubíček, Malé zastavení v dlouhé řadě let, Československý architekt XIV, 1968, č. 9, s. 3.
    51. Alois Kubíček, Ladislav Machoň, Architektura ČSR XXVII, 1968, č. 7, s. 435-436.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah