Zprávy památkové péče 2018, 78(6):590-603 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.05
Ladislav Machoň (1888-1973)
Architect Ladislav Machoň (1888-1973) studied at a Prague technical school, but the lack of creative instruction there brought him to the studio of the founder of Czech modern architecture Jan Kotěra in 1909. He worked on his projects and also represented him several times as a site supervisor. From 1914, he worked as the head architect at the Law Faculty, which he built after Kotěra's death (1924-1931). Even though he executed his first works, he finally set up his own studio in 1917 and, unlike many others, he did not manage to establish himself before the outbreak of the First World War.
After the establishment of independent Czechoslovakia, he still built smaller buildings in the spirit of Cubism but soon moved on to rondocubism. When designing family houses, he still remained faithful to the style of the late modern with an emphasis on tectonic elements. In 1923, he started designing for Pardubice and he also won a long-standing contract for rebuilding the Clementinum for the university library.
Around the mid-1920's, Machoň's buildings were inspired by the unplastered masonry and the absence of décor in Dutch modernist architecture. He later began to return to a simple and pure articulation of buildings typical for purism.
Ladislav Machoň's presentation of functionalism did not lose its artistry for the most part, and he remained subdued in his expression in comparison to the younger generation. Even though the ground plan changed on his buildings, with diminished walls, the windows never created a continuous belt and retained their articulation.
The global economic crisis resulted in a significantly reduced number of orders for everyone. Ladislav Machoň became a member of the State Regulatory Commission, participated in competitions, sat in many juries, and mostly realized interiors. In 1933, he met the left-wing architect Augusta Müllerová, who he employed from 1936 and who, after his divorce in 1947, became his second wife. During the occupation, the couple participated in the preparation of the exhibition "For New Architecture" and also worked in a number of resistance groups.
Machoň's membership in the Czech National War Council, as well as his later political activities and engagements in the renewal of construction activities, were probably one of the causes for his arrest in 1952. The official pretext, however, was Machoň's pre-war membership in the Freemasons and his endeavor for its post-war renewal. It is for this reason that he was later sentenced in a fraudulent process for "joining the counter-state conspiracy center".
Although he was politically rehabilitated after a series of peripeties in 1960, he had to work until he was very old. The unclassifiable nature of his work and his political transformations resulted in his work remaining unprocessed for many years, despite his immense amount of realizations.
Keywords: Ladislav Machoň, architecture, curriculum vitae, Augusta Müllerová, Jan Kotěra - pupils
Published: December 1, 2018 Show citation
References
- David Chaloupka et al., A. V. Hrska 1890-1954, Praha 2014.
- Marcel Pencák, Nástup architektonické moderny a c. k. česká vysoká škola technická, Umění LVI, 2008, s. 514-528.
- Klára Hausmannová, Jaroslav Kvapil (disertační práce), Ústav českých dějin FF UK, Praha 2000.
- Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra, 1871-1923, zakladatel moderní české architektury, Praha 2001.
- Věra Ptáčková, Česká scénografie XX. století, Praha 1982.
- Věra Ptáčková, Divadlo na konci světa. Stati o scénografii, Praha 2008.
- Marcel Pencák, Soutěž na pomník Jana Žižky na Vítkově v roce 1913, Umění LVI, 2006, s. 69-84.
- Kateřina Pažoutová, Kubismus na Perštýně, Neznámý Ladislav Machoň, Architekt XLIII, 1997, č. 9, s. 26-27.
Go to original source... - Jan Řehák, Pasáž a Ladislav Machoň, Pardubice 2008.
- Martina Koukalová, Přestavba Klementina od Ladislava Machoně: "Z tichého stánku bohoslovců zbudováno rušné skladiště moderní vědy", in: Zprávy památkové péče LXXVII, 2017, s. 373-386.
- Ladislav Zikmund-Lender, Machoň na export: Reprezentace Československa v zahraničních realizacích architekta Ladislava Machoně, in: Jan Zálešák (ed.), Sborník textů z doktorandské konference Fa VU, Brno 2016, s. 170-172.
- Anna Šubrtová, Sokolovny v Dobrušce a Hronově, jejich architektura a stavební vývoj, Náchodsko od minulosti k dnešku VII, Liberec 2012, s. 389-394.
- Anna Šubrtová, Kotěra a Machoň. Plány a realizace sokolovny v Dobrušce, in: Jan Kotěra. Jeho učitelé, doba a žáci. Sborník textů mezinárodní konference k výstavě Kotěra. Po stopách moderny…, Hradec Králové 2013, s. 35-37.
- Milena Bartlová a kol., Co bylo Československo? Kulturní konstrukce státní identity, Praha 2017.
- Jana Čechurová, Čeští svobodní zednáři ve XX. století, Praha 2002.
- Zdeněk Wirth (ed.), Pohřební kaple Jana Ámose Komenského v Naardenu, její sláva, ponížení a obnovení, Praha 1937.
- Olga Malá (ed.), Jaroslav Horejc (1886-1983). Mistr českého art deca, Praha 2016.
- Jana Čechurová - Jan Kuklík ml., Exil československých svobodných zednářů v Londýně za druhé světové války, Historický obzor XV, 2004, s. 225-231.
- Baba - osada Svazu československého díla, Praha 2000.
- Petr Urlich - Vladimír Šlapeta - Alena Křížková, Slavné vily Prahy 6 - osada Baba 1932-1936, Praha 2013.
- Metropolitní plán, Koncept odůvodnění, Praha 2014.
- Antonín Černý, Poznámky k reprodukci domů pro chudé pražské obce (akce 2000 bytů pro chudé), Architektura I, 1939, s. 257-264.
- Anke Finger - Rainer Guldin - Gustavo Bernardo, Vilém Flusser, An Introduction, Minneapolis 2011.
- Andreas Ströhl, Vilém Flusser (1920-1991): fenomenologie komunikace, Praha 2016.
- Pavel Bek - Milan Hlavačka, Rodinné podnikání v moderní době, Praha 2018.
- Petr Vorlík (ed.), Architektura ve službách motorismu, Praha 2013.
- Ladislav Machoň - Jaroslav Benda, Návrh československého pavilonu v Paříži, Stavba XIII, 1936-1937, s. 183-185.
- Šárka Koukalová (ed.), Letní rezidence Pražanů, Dobřichovice a vilová architektura 19. a 20. století, Praha 2013.
- Hubert Guzik, Jak projít uchem jehly? Emancipace v architektonických povoláních 1918-1948, Umění LVI, 2008, s. 426-436.
- Martina Koukalová, "Mám vám pověděti své dojmy z Moskvy a Leningradu", Z cesty Ladislava Machoně do SSSR, Umění LXV, 2017, s. 283-292.
- Augusta Müllerová, Sanatorium pro TBC v Tatrách, Stavba X, 1931-1932, s. 160-164.
- Lucie Zadražilová, Za novou architekturu, Prostor Zlín XIV, 2007, č. 3, s. 41-47.
- Milena Josefovičová, Bilancování v těžkých časech, Pražská výstava "Za novou architekturu" v roce 1940, Dějiny a současnost XXIX, 2007, č. 9, s. 21-24.
- Karel Císař (et al.), Nefoťte mě před knihovnou. Kniha pro Jana Rouse, Praha 2009.
- Petra Váchová, Sbírky architektury a (pozemního) stavitelství Národního technického muzea ve světle organizačních a koncepčních proměn od svého vzniku do roku 1960, in: Michaela Buriánková - Anna Komárková (red.), Pět let Školy muzejní propedeutiky, Sborník absolventských prací žáků Školy muzejní propedeutiky Asociace galerií a muzeí České republiky 2002-2007, I.-V. ročník, Praha 2009, s. 308-316.
- Petra Váchová, Zdeněk Wirth a Ladislav Machoň - zakladatelé dnešního archivu architektury a stavitelství v Národním technickém muzeu, in: Milada Sekyrková et al., Pěšák s noblesou, Pocta P. t. PhDru Janu Hozákovi, Praha 2010, s. 107-112.
- Jaroslav Hrbek - Vít Smetana (et al.), Draze zaplacená svoboda, Osvobození Československa 1944-1945, II. svazek, Praha 2009.
- Stanislav Zámečník, Český odboj a národní povstání v květnu 1945, Praha 2006.
- Anna Šubrtová, Regulační plán Litomyšle Ladislava Machoně (1946-1948) aneb Kolektivní vize nového města, Zprávy památkové péče LCCVI, 2016, s. 603-609.
- Ladislav Machoň, Jak budeme obnovovati válkou zpustošená území, Stavebnictví II, 1946, č. 7-8, s. 98.
- Kimberly Elman Zarecor, Utváření socialistické modernity, Bydlení v Československu v letech 1945-1960, Praha 2015.
- Otakar Nový, Čtvrtstoleté jubileum založení Stavoprojektu, Architektura ČSR XXXII, 1973, č. 10, s. 483-490.
Go to original source... - Zdeněk Kárník - Michal Kopeček (edd.), Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu, Svazek II, Praha 2014.
- Karel Veselý-Šteiner, Cestou národního odboje, Praha 1947.
- Jan E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, Praha 1940.
- Marie Benešová, Česká architektura v proměnách dvou století 1780-1980, Praha 1984.
- Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu, Praha 1985.
- Václav Vrabec, Vybočil z řady, Medailón Josefa Smrkovského a doby, v níž žil, Praha 1991.
- Otakar Nový, Zasloužilý umělec Dr. Ing. Arch. Ladislav Machoň osmdesátníkem, Československý architekt XIV, 1968, č. 9, s. 3.
- Alois Kubíček, Malé zastavení v dlouhé řadě let, Československý architekt XIV, 1968, č. 9, s. 3.
- Alois Kubíček, Ladislav Machoň, Architektura ČSR XXVII, 1968, č. 7, s. 435-436.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.

