Zprávy památkové péče 2018, 78(6):657-665 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.11

Archeologické atlasy památkových objektů. Prostorová identifikace terénních zásahů v památkových areálech

Petr Sokol, Marcela Waldmannová, Linda Foster
NPÚ, ÚOP v Plzni

Archeologické atlasy představují v rámci památkové péče a archeologie evidenční systém a oborový zdroj informací k jednotlivým památkovým objektům/areálům. Vycházejí z dlouhodobě vnímaných potřeb ucelení a syntézy prostorových a časových dat v prostředí GIS týkajících se zásahů do terénu. Účelem atlasů je především prostorová identifikace veškerých dohledatelných zásahů zpětně do minulosti a jejich charakteristika. Výsledkem je přehled z pohledu archeologie narušených, zničených a zachovaných ploch historických terénů v rámci jednotlivých památkových objektů včetně časových a dalších základních údajů k těmto zásahům, tedy zmapování archeologického potenciálu terénu. Atlasy se skládají ze dvou částí: textové, jejímž jádrem je katalog zásahů, a mapové. Atlasy lze využívat jako podklad při přípravě projektů týkajících se památkového objektu a k plánování archeologických výzkumů jak záchranného, tak i badatelského charakteru na daném území. Od roku 2013 zpracovalo oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni doposud pět archeologických atlasů objektů, spravovaných NPÚ na území Plzeňského kraje. Jde o hrady Švihov a Velhartice (obojí okres Klatovy), hradní zříceniny Přimda a Gutštejn (obě okres Tachov) a klášter Plasy (okres Plzeň-sever). Pro Švihov bylo do formy soupisu a atlasu zpracováno 90 zásahů do terénu uskutečněných v rámci 36 akcí v letech 1948 - 2012, pro Velhartice 90 zásahů do terénu v rámci 37 akcí v letech 1980 - 2017, pro Přimdu 30 zásahů do terénu v rámci 10 akcí v období 1879 - 2012, pro Gutštejn pak 23 zásahů do terénu v rámci 5 akcí v období 1997 - 2001 a pro Plasy 392 zásahů v rámci 43 akcí v období 1920 - 2016. Při jejich zpracování byla uplatněna vždy částečně odlišná kritéria, daná charakterem objektu i zásahů, která se promítla i do částečně odlišné struktury mapových listů. Atlasy jsou přístupné v Metainformačním systému (MIS) NPÚ, jejich mapová složka i na ArcGIS Online.

Klíčová slova: památkové objekty; archeologické výzkumy; úpravy terénu; prostorová data; specializovaná mapa; evidence dat; projekty obnovy; archeologické atlasy

Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sokol, P., Waldmannová, M., & Foster, L. (2018). Archeologické atlasy památkových objektů. Prostorová identifikace terénních zásahů v památkových areálech. Zprávy památkové péče78(6), 657-665. doi: 10.56112/zpp.2018.6.11
Stáhnout citaci

Reference

  1. Petr Sokol, Archeologie na hradě Přimda, Památky západních Čech, 2017, č. 4, s. 53-68.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.