Zprávy památkové péče, 2016 (roč. 76), číslo 5

Editorial

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):457  

In Medias Res

Zámecká zahrada v Ostrově jako osmý div světa. Ochrana historických prvků vodních systémů

Lubomír Zeman

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):459-467  

Zámecká zahrada v Ostrově (Schlackenwerth) prodělala v průběhu svého více než tří a půl stoletého trvání celkem čtyři vývojové etapy - od manýristické či raně barokní zahrady 40. let 17. století, přes barokní etapu v 60. letech 17. století, velkolepou vrcholně barokní zahradu z let 1690-1715, až po přírodně krajinářskou úpravu na počátku 19. století. Ve své době neměla zahrada s množstvím vodních prvků a bohatou sochařskou výzdobou v českých zemích obdoby, a proto byla označována jako "osmý div světa". Autorství jednotlivých etap však bylo až do nedávné doby zahaleno rouškou tajemství. Stejně tak tajemným byl způsob provozu tak fenomenálního díla....

Bažantnice a obora u loveckého zámku Kozel u Šťáhlav

David Tuma

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):468-475  

Článek představuje loveckou krajinu Štáhlavska formovanou rodem Černínů z Chudenic od 18. století, kteří využili starší lovecké revíry rodu Kokořovců z Kokořova. Krajina byla později významně dotvářena také rodem Valdštejnů, kteří získali panství v roce 1816. Ústřední stavbou šťáhlavského panství se stal lovecký zámek Kozel zasazený do výrazně modelované krajiny, kolem něhož bylo v roce 1994 vyhlášeno rozsáhlé ochranné pásmo. Zámek zaujal dominantní polohu na východní straně rozsáhlé lesní enklávy, rozdělené lučinatým údolím řeky Úslavy a sídelními útvary s poli a loukami na západě. Loveckou krajinu zámku Kozel dotvářela obora a bažantnice. Článek...

Soubor pamětních a směrových kamenů v parku státního zámku v Hradci nad Moravicí a jeho ideová zahraniční předloha

Petr Havrlant

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):476-482  

Příspěvek se zabývá historií ojedinělého souboru pamětních kamenů umístěných v letech 1843-1910 do areálu zámeckého parku zámku v Hradci nad Moravicí. Článek blíže osvětluje založení anglického parku v Hradci nad Moravicí a také zahraniční přímý inspirační zdroj - park v polské Zaháni. Zvláštní pozornost je v příspěvku věnována kamenům pojmenovaným po členech Bratrstva sv. Huberta, lovecko-střeleckého seskupení zřízeného hrabětem Robertem Lichnovským, které v letech 1850-1857 provozovalo v parku i v interiérech hradeckého zámku slavnostní střelecká klání.

Lázeňské parky. Komponovaná léčebná krajina na příkladu tří západočeských lázeňských měst z 19. a počátku 20. století

Lubomír Zeman

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):483-496  

K nejrozsáhlejším přírodně krajinářským úpravám krajiny patří území kolem lázeňských měst. Tato krajina se vyznačuje vysokou kvalitou a velkou rozmanitostí hlavních funkcí zasazených do přírodního prostředí. Celková struktura intravilánu i extravilánu lázeňských míst kombinuje architekturu, urbanismus, zahradní architekturu a úpravu krajiny unikátním způsobem, který zahrnuje okolní krajinu do zastavěného prostředí, a to jak funkčně, tak vizuálně. Pro zpříjemnění lázeňského korza byly v intravilánu budovány lázeňské parky, sady či aleje, lázeňské promenády pod širým nebem. Území kolem lázeňských celků, koncipované jako divoká příroda, bylo protkáno...

Interpretace historického vývoje objektu zahradního umění: Městský park Žižkovy sady v Hradci Králové

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):497-510  

Historický městský park Žižkovy sady v Hradci Králové byl založen mezi léty 1904-1906 podle projektu zahradního architekta Františka Thomayera, přední osobnosti českého zahradního umění. Prostřednictvím rozboru archivních zdrojů a na základě poznatků z terénního průzkumu byl interpretován historický vývoj parku. Důraz byl kladem na nejstarší historii objektu (první čtvrtina 20. století). Žižkovy sady byly zhodnoceny ve vztahu k zachovalosti jejich historické kompozice. Pozornost byla soustředěna na významu objektu v dějinách vývoje veřejného městského parku.

Obnova hospitalní zahrady v Kuksu

Přemysl Krejčiřík, Kamila Krejčiříková

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):511-515  

Obnova hospitalní zahrady a zeleně v areálu Hospitalu Kuks byla součástí rozsáhlého projektu Integrovaného operačního programu s názvem Kuks - Granátové jablko. Zahrada, která je významnou součástí areálu, byla určující pro stanovení budoucí expozice věnované lékárnictví a léčivým bylinám. Článek popisuje celý proces předprojektové a projektové přípravy i následné realizace obnovy s důrazem na vegetační složku.

Historický vývoj, architekti a vrchní zahradníci libochovické zámecké zahrady v 19. století

Jaromír Tlustý

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):516-520  

Historii zámecké zahrady Státního zámku v Libochovicích lze sledovat od roku 1685 až do současnosti. Nevýznamněji do podoby a rozsahu zahrady zasáhlo 19. století.Prvním vrchním zahradníkem 19. století byl František Damaska (1759-1840). V roce 1808 připravil plány na přeměnu parku podle tehdy módních trendů. K jejich realizaci však nedošlo. V roce 1821 jej majitel zámku Josefem knížetem Dietrichsteinen (1767-1854) přeložil na jiné své panství.Nově příchozí zahradník Čeněk Seigerschmidt (1783-1830) byl roku 1821 pověřen knížetem Dietrichsteinem přeměnou zámecké zahrady v anglický park a to podle projektu architekta Johanna Philipa Joendla (1782-1870)....

Teplomilné rostliny a stavby pro jejich pěstování v Květné zahradě v Kroměříži

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):521-529  

Na příkladu Květné zahrady lze představit typické rysy fenoménu rostliny v nádobách versus autenticita kompozice památek zahradního umění, a to jak po stránce používaného sortimentu rostlin, tak různých způsobů jejich zimování i prezentace od období raného baroka do současnosti. Květná zahrada je unikátní tím, že tradice pěstování teplomilných rostlin zde nebyla přerušena ani po druhé světové válce. Sbírky rostlin jsou zde kontinuálně udržovány a prezentovány po dobu více jak 350 let.Díky pečlivě vedeným arcibiskupským archivům jsou k dispozici pro většinu období alespoň dílčí záznamy o pěstovaném sortimentu a pro 19. století a první polovinu 20....

Archeologické výzkumy památek zahradního umění versus dobové ikonografické prameny. Několik zkušeností z Květné zahrady v Kroměříži

Jiří Janál

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):530-534  

Mezinárodní charta o historických zahradách požaduje, aby obnova historických zahrad byla provedena na základě vědecky podloženého návrhu. Ve svém důsledku to znamená, že je nutné soustředit veškeré dostupné prameny k dané památce zahradního umění a případně i analogie a tento soubor podrobit kritice. Významným zdrojem poznání původní podoby historické zahrady je i její historické vyobrazení. Otázkou však je, do jaké míry je zde objekt zobrazen pravdivě a jaká je míra možné umělecké licence. U zaniklých objektů lze na tyto otázky částečně zodpovědět metodami archeologického výzkumu. Na příkladu poznatků z Květné zahrady v Kroměříži je uvedeno několik...

Možnosti využití archivních zdrojů Národního zemědělského muzea (osobní fond Josef Kumpán) pro účely aplikovaného výzkumu

Stanislava Ottomanská, Eva Spěváková, Pavel Vaida

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):535-541  

Zahradní architekt Josef Kumpán patří mezi výrazné osobnosti svého oboru na našem území v období první poloviny 20. století. Cílem tohoto příspěvku je ukázat možnosti využití archivních zdrojů v rámci osobního fondu, který je součástí archivního fondu Národního zemědělského muzea, pro účely aplikovaného výzkumu. Jednalo se především o analýzu archivní dokumentace se zaměřením na Kumpánovu projekční činnost; roztřídění, vypracování přehledu objektů, následné dohledání objektů v rámci území České republiky a Slovenské republiky, pro které byly projekty vypracovány, atd. Příprava, provedení a vyhodnocení terénního šetření u vybraných objektů, jehož nezbytnou...

Pro ten čas, který jsi své růži věnoval... Příklady systematického vzdělávání žáků základní školy v památkách zahradního umění

Petr Hudec

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):542-545  

Jak prokázaly výstupy projektu "Památka nás baví", realizace edukačních programů v historickém prostředí umožňuje efektivněji naplňovat vzdělávací potřeby návštěvníků památek než běžná prohlídka s průvodcem. V případě programů připravovaných pro základní školy je to například sledování vazby na Rámcové vzdělávací programy. K tomu, abychom u žáků rozvíjeli nejen jejich znalosti a dovednosti, nýbrž formovali také hodnoty a postoje, zpravidla nestačí jednorázová návštěva památky. Příspěvek představuje dva koncepty dlouhodobého vzdělávání v kroměřížských památkách UNESCO, které byly vytvořeny pro žáky I. stupně základní školy. V prvním případě se jedná...

Zdroje fotoleteckých a družicových dat pro evidenci nemovitých památek a péči o historickou krajinu

Martin Gojda

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):546-552  

Stále více badatelů zaměřených na evidenci, dokumentaci, výzkum a ochranu nemovitých komponent pravěkého a historického dědictví a na studium kulturní krajiny oceňuje potenciál dat dálkového průzkumu, konkrétně leteckých fotografií a družicových snímků. Jejich výpověď často zásadním způsobem obohacuje naše znalosti o jejich celkové podobě, prostorové dispozici (zasazení v krajinném kontextu), o některých kvalitativních (např. architektonických a sochařských) charakteristikách obtížně postižitelných při pohledu ze země, a samozřejmě také o kvalitě a rozsahu jejich uchování.V první kapitole jsou představeny archivy leteckých fotografií, které vlastní...

Různé

Jubileum PhDr. Jindřicha Nolla

Radim Vrla

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):553-554  

Zemřel JUDr. Milan Princ (1926-2016)

Bořivoj Nechvátal, Lada Šlesingerová

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):554-556  

Aktuální poznatky k vybraným oblastem preventivní konzervace ve vztahu k mobiliárním fondům

Barbora Kulhavá

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):556-558  

Semináře, konference, akce

Desáté pracovní jednání zahradníků a specialistů Národního památkového ústavu

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):559-560  

Co je nového v Lomnici u Tišnova

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):560-561  

Recenze, bibliografie

Hamilton znovuobjevený

Martin Gaži

Zprávy památkové péče 2016, 76(5):561-563