Zprávy památkové péče 2016, 76(5):468-475

Bažantnice a obora u loveckého zámku Kozel u Šťáhlav

David Tuma

Článek představuje loveckou krajinu Štáhlavska formovanou rodem Černínů z Chudenic od 18. století, kteří využili starší lovecké revíry rodu Kokořovců z Kokořova. Krajina byla později významně dotvářena také rodem Valdštejnů, kteří získali panství v roce 1816. Ústřední stavbou šťáhlavského panství se stal lovecký zámek Kozel zasazený do výrazně modelované krajiny, kolem něhož bylo v roce 1994 vyhlášeno rozsáhlé ochranné pásmo. Zámek zaujal dominantní polohu na východní straně rozsáhlé lesní enklávy, rozdělené lučinatým údolím řeky Úslavy a sídelními útvary s poli a loukami na západě. Loveckou krajinu zámku Kozel dotvářela obora a bažantnice. Článek se věnuje také jízdní stezce vzniklé v 19. století při postupné přeměně obory zpět ve volnou (otevřenou) honitbu. Článek se pokouší prohloubit poznání vývoje dané lokality a vymezit kulturně-historické hodnoty území ochranného pásma o lovecká zařízení, která se stala nedílnou součástí záměru výstavby loveckého sídla. Vývoj místní krajiny byl analyzován a zhodnocen prostřednictvím srovnání kartografických pramenů z časových horizontů (1764-1950), s využitím pramenů písemné povahy a vlastního terénního průzkumu. Kombinací těchto metod se podařilo rekonstruovat zaniklou loveckou krajinu a postihnout její vývoj. Terénním průzkumem (rekognoskací) byl zjištěn stávající stav loveckých zařízení (bývalé obory a bažantnice) a jízdní stezky. Poznání hodnot daného území v ideálním případě povede k lepší ochraně tohoto kulturního dědictví a stane se nástrojem při uplatňování podmínek vymezených ochranným pásmem zámku.

Klíčová slova: bažantnice; Černínové z Chudenic; jízdní stezka; lovecká krajina; obora; parforsní hony; Šťáhlavy; Valdštejnové; zámek Kozel

Zveřejněno: 1. prosinec 2016  Zobrazit citaci