Zprávy památkové péče 2016, 76(5):483-496

Lázeňské parky. Komponovaná léčebná krajina na příkladu tří západočeských lázeňských měst z 19. a počátku 20. století

Lubomír Zeman

K nejrozsáhlejším přírodně krajinářským úpravám krajiny patří území kolem lázeňských měst. Tato krajina se vyznačuje vysokou kvalitou a velkou rozmanitostí hlavních funkcí zasazených do přírodního prostředí. Celková struktura intravilánu i extravilánu lázeňských míst kombinuje architekturu, urbanismus, zahradní architekturu a úpravu krajiny unikátním způsobem, který zahrnuje okolní krajinu do zastavěného prostředí, a to jak funkčně, tak vizuálně. Pro zpříjemnění lázeňského korza byly v intravilánu budovány lázeňské parky, sady či aleje, lázeňské promenády pod širým nebem. Území kolem lázeňských celků, koncipované jako divoká příroda, bylo protkáno vycházkovými cestami propojenými vizuálními osami umožňujícími komponované pohledy na jednotlivé dominanty sídla, vodní hladinu či dramatické vodní prvky, romantické skalní výchozy, solitery nebo skupiny dřevin. Na vyhlídkových bodech s pohledem na lázeňské město vznikala četná zastavení, pavilónky a vyhlídkové věže, rozhledny. Urbánní i neurbánní krajina se tak vzájemně prolínala, aby nabízela místa k pobytu a relaxaci s lázeňskými procedurami podle prostředků a preferencí návštěvníků. Vytváření působivých scenérií a jedinečných celků a kompozic s cíleně proponovanou skladbou přírodních a stavebních prvků zajišťovalo vhodné léčebné prostředí. Procházení se po lesních pěšinách tvořilo důležitou součást terapie. Krajina kolem lázeňských města tak byla formována právě pro potřeby léčby pacientů, využívající tělesný pohyb, vodoléčebné procedury ve volné přírodě či výlety do romanticky snivých míst. Léčivým prostředkem ovšem není jen chůze a pohyb, ale jak se v poslední době prokazuje vědeckými metodami, samotné působení prostředí. Skutečný léčebný efekt způsobují přírodní jevy působící na zlomech zemské kúry. Právě tím se z běžné krajiny stává krajina terapeutická. Oblast kolem lázeňských míst je tak spolu s lázeňskými budovami vlastního lázeňského města považována za "léčebné prostředí". Podrobnými průzkumy se podařilo blíže rozšifrovat vznik a vývoj lázeňských parků v přírodně krajinářských úpravách, ale i formalizovaných zahrad v našich nejvýznamnějších lázeňských městech. Oproti zažitým předpokladům se změnil pohled na počátky lázeňských parků v Mariánských Lázních, ve Františkových Lázních, ale i v Karlových Varech. Hodnotné přírodně krajinářské úpravy se však nacházejí i u dalších lázeňských míst, jako jsou Lázně Teplice, Lázně Libverda, či Luhačovice a Lázně Jeseník na Moravě.
Léčebná terapeutická krajina tvořící významnou a specifickou součást lázeňského prostředí, se tak proto stala i význačným prvkem v připravované sériové transnacionální nominaci Slavných lázní Evropy / The Great Spas of Europe na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, kde Českou republiku zastupují lázeňská města Západočeského lázeňského trojúhelníku - Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Lázeňské parky a terapeutická krajina lázeňských měst tak patří k mimořádným dílům přírodně krajinářských úprav na území České republiky.

Klíčová slova: Komponovaná krajina; lázně; terapeutická krajina; léčebné prostředí; zlomy zemské kúry; Karlovy Vary; Mariánské Lázně; Františkovy Lázně; UNESCO

Zveřejněno: 1. prosinec 2016  Zobrazit citaci