Zprávy památkové péče 2016, 76(5):459-467
Zámecká zahrada v Ostrově jako osmý div světa. Ochrana historických prvků vodních systémů
Zámecká zahrada v Ostrově (Schlackenwerth) prodělala v průběhu svého více než tří a půl stoletého trvání celkem čtyři vývojové etapy - od manýristické či raně barokní zahrady 40. let 17. století, přes barokní etapu v 60. letech 17. století, velkolepou vrcholně barokní zahradu z let 1690-1715, až po přírodně krajinářskou úpravu na počátku 19. století. Ve své době neměla zahrada s množstvím vodních prvků a bohatou sochařskou výzdobou v českých zemích obdoby, a proto byla označována jako "osmý div světa". Autorství jednotlivých etap však bylo až do nedávné doby zahaleno rouškou tajemství. Stejně tak tajemným byl způsob provozu tak fenomenálního díla. Dlouho se ani nevěřilo, že zahrada zobrazená na četných dobových rytinách vůbec existovala a mělo se za to, že jednotlivé části nebyly ve skutečnosti realizovány, a že soubory rytin sloužily jen pro vypodobnění ideálního stavu. Archeologickým průzkumem se však podařilo prokázat, že stavby zachycené na rytinách skutečně stály. V letech 2003 a 2005 byly archeologickými výzkumy Muzea Karlovy Vary nalezeny pozůstatky "Dlouhého kanálu", slepého ramene Bystřice, vedeného souběžně s průčelím zámeckých budov. Zahradu a další zámecké stavby včetně města samotného, zásoboval důmyslně vedený rozvod vody. Říčka Bystřice, tekoucí pod hradbami Ostrova, nabízela vody sice dost, ale do kašen a domů výše položeného města proudit nemohla. Řešení nabízel nad městem tekoucí Jáchymovský potok - Veseřice, z kterého mohla být voda do města i níže položené zahrady vedena samospádem. Přívod vody byl veden otevřeným kanálem podél cesty z Ostrova na Jáchymov. Odtékající voda z Mlýnského kanálu byla využita i pro zámeckou zahradu. V Pohledové zdi zámeckého areálu ("Prospektmaur"), která byla postavena v letech 1691-1711 před středověkou hradební zeď, spadala po kaskádách v grotě Věže velkého muže ostře dolů a dále odtékala do velkého bazénu. Během rozsáhlé adaptace ostrovského zámku na sídlo městského úřadu v letech 2012-2015 byly navíc učiněny další významné nálezy týkající se především technologického provozu zahrady - pozůstatků vodních systémů. Archeologický výzkum odhalil pět kanálů s jedním podpůrným kanálkem, které přiváděly vodu do fontán severní části zahrady. Všechny kanály byly v zachovaném stavu, vedly ovšem do velkého páteřního kanálu, který již byl v minulosti propadlý a z části i zasypaný. Zastavení proudící vody a její retence v poškozených úsecích přinášela pro obnovované stavby značné technické problémy. Na základě zkušeností a konzultací z obnovy kroměřížské Květné zahrady se v Zámeckém parku v Ostrově podařilo zachránit podstatné části původních vodních systémů, jako významného svědka technologického vybavení barokní zámecké zahrady.
Klíčová slova: Ostrov; zámecká zahrada; park; Pohledová zeď; rozvod vody; vodní systémy; kanály
Zveřejněno: 1. prosinec 2016 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.

