Zprávy památkové péče, 2014 (roč. 74), číslo 6

Editorial

Vratislav Nejedlý

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):433

Asociativní a organicky vyvinutá krajina bojiště bitvy u Hradce Králové

Božena Pacáková-Hošťálková

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):435-446

Území bojiště bitvy u Hradce Králové 3. 7. 1866 je památková zóna, kterou Ministerstvo kultury prohlásilo vyhláškou č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny. Ve smyslu tří základních kategorií kulturní krajiny, definovaných Výborem světového dědictví, je území řazeno do kategorie asociativní a kontinuálně organicky vyvinuté krajiny. V organickém vývoji území hrál významnou roli způsob hospodaření trvale zaměřený na zemědělství a charakter osídlení, typický pro české prostředí. Bitva do organického vývoje území vstoupila v údobí rozsáhlých reforem spojených s vyvazováním pozemků a osamostatňováním vesnic...

Hraběnka Marie Antonie z Questenberku, roz. Kounicová, a její vliv na osudy mobiliáře zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

Lucie Bláhová, Jana Petrová

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):447-453

Zámecký areál v Jaroměřicích nad Rokytnou byl přestavěn a rozšířen podle zásad barokní architektury a povýšen na rezidenční sídlo hraběte Jana Adama z Questenberku. Ten včlenil Jaroměřice mezi významná centra kulturního a hudebního života v období 1. poloviny 18. století. Jaroměřický zámek byl tehdy na vrcholu své slávy a to se pochopitelně odráželo také v zařízení jeho interiérů. Barokní a později rokokový styl vtiskl zámeckým interiérům nezaměnitelnou podobu, jejíž dochované fragmenty nás dodnes uchvacují svojí vyvážeností, uměleckým citem a dokonalostí řemeslného zpracování. Poměrně jasnou představu o tom, jak vypadaly jednotlivé zámecké prostory...

Hořejší huť v Dobřívu, těžební areály v Mirošově, zaniklé hamry a mlýny na Padrti, areál bývalých železáren a vagonka v Holoubkově

David Tuma

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):454-463

V rámci probíhající fáze plošného výzkumu industriálních areálů, technických památek a staveb na Podbrdsku proběhl archivní a terénní průzkum oblasti kolem části Strousbergovy železnice v úseku Dobřív - Mirošov. Železnici budoval v roce 1872 pruský podnikatel Bethel Henry Strousberg (1823-1884) a jejím cílem bylo propojit starší i nově vystavěné průmyslové areály. Dráha však nebyla nikdy dostavěna, jelikož v roce 1875 zastavil Strousberga vlastní krach. V tomto příspěvku se zaměříme na Hořejší huť v Dobřívu, rozsáhlé poddolované území kolem města Mirošov a průzkum jeho montánních objektů. Opomenuty nezůstanou ani důležité areály ležící mimo průběh...

Didaktické pomůcky v památkové edukaci: teorie, zahraniční i domácí inspirace a praxe

Martina Veselá, Hana Havlůjová, Dagmar Wizovská, Tomáš Wizovský

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):464-473

Příspěvek volně navazuje na téma celkové koncepce edukačních aktivit NPÚ, který vyšel v roce 2013. Poměrně komplikovaným procesem bylo sestavování tzv. edukačních sad, kterými disponují edukační centra v rámci NPÚ (Stř. Čechy, Bečov, Č. Budějovice, Telč, Kroměříž, Ostrava, Hradec n. M.), hledání témat a věcí, které by měly obsahovat a diskusemi, které na toto téma probíhaly s Pedagogickými fakultami v Praze i v Brně. Inspirace byla hledána i při zahraničních cestách edukačního týmu, konkrétně ve Francii, Velké Británii a v Rakousku. Poměrně velká část toho, co bylo možné vidět a poznat u zahraničních partnerů (na památkových objektech, ale i muzeích...

Výzkum rodokmenu Valdštejnů z mobiliárního fondu zámku Kozel

Tomáš Štumbauer

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):474-481

V mobiliárním fondu SZ Kozel se nachází originál rozměrného rukopisného rodokmenu Valdštejnů - posledních majitelů loveckého zámku Kozel a panství Šťáhlavy až do konfiskace v r. 1945. Artefakt z druhé poloviny 19. století je pravděpodobně opis a částečně syntéza starších rodokmenů a genealogie Valdštejnů, obsahuje i dodatky z počátku 20. století. Institucionální výzkumný úkol NPÚ: "Výzkum obrazového rodokmenu Valdštejnů z mobiliárního fondu zámku Kozel a prezentace formou interaktivního počítačového modelu s odkazy na genealogická, obrazová, životopisná a další metada" se zaměřil na zhodnocení tohoto artefaktu nejen z historického hlediska formou nalezení...

K automatizované pasportizaci památkového fondu v souvislosti s přípravou Památkového katalogu

Martin Lazák

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):482-489

Příprava nového obecného softwarového řešení - Památkového katalogu, které již vstoupilo do realizační fáze, byla podnětem i k zhodnocení dosavadního vývoje památkové informatiky a k opětovné specifikaci terminologických a metodologických východisek. Nedílnou součástí řešení Památkového katalogu je i pasportizace. Lze očekávat, že pasportizace památkového fondu bude jedním z hlavních rozvojových potenciálů monumatiky v dalších letech.Deskripce kulturního dědictví jednotlivými zájmovými obory se ustálila na principech dvojstupňovitého provádění a rozlišení podle účelové specializace. V památkové péči jsou tyto dva stupně zastupovány dvojicí pojmů...

Systematická dokumentace a vyhodnocení stavebního a technického fondu železniční dopravy. Severní státní dráha s vazbou na Rakouskou společnost státní dráhy

Alena Borovcová

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):490-496

V rámci oborového výzkumu byly dosud podrobně zmapovány tratě postavené společností Severní dráhy císaře Ferdinanda. Cílem následujícího výzkumu je dokumentace bývalé Severní státní dráhy (Olomouc - Praha - Děčín, Brno - Česká - Třebová) v rozsahu kmenové trati a komparativně sítě Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), do které byla zapojena. Přehled vzniku základní železniční sítě v návaznosti na železniční společnosti poskytuje informace o páteřních tratích a současně informuje o postupu systematického výzkumu zaměřeného na hlediska památkové péče.

Osobnost Hanse Coudenhove-Kalergi a odkazy na ni ve svozu mobiliárního fondu zámku v Poběžovicích

Tomáš Štumbauer

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):497-506

Aristokratická rodina Coudenhove Kalergi usazená v západočeských Poběžovicích je známá především osobnostmi exotické japonky Mitsuko a jejího syna Dr. Richarda Mikoláše, propagátora panevropské myšlenky. Článek se vztahuje k prvorozenému synovi Mitsuko, Johannesi (Hansi) Evangelistovi Virgiliovi hraběti Coudenhove Kalergi von Ronspergheim (1893-1965), jehož životní osudy jsou nejvíce provázány se zámkem v Poběžovicích. Osudy excentrického sběratele a amatérského umělce, manžela první maďarské aviatičky Lilly Steinschneider dokladují život utlumené aristokracie, zbavené svých titulů v prostředí první československé demokratické republiky v první třetině...

Odraz projevů osobní zbožnosti v mobiliárních fondech památkových objektů kláštera Kladruby, kláštera Plasy a zámku Horšovský Týn: Podmalby na skle

Zdeňka Kolbabová

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):507-512

Tento článek se věnuje dosud málo známému souboru podmaleb na skle, které se nachází v mobiliárních fondech zámku Horšovský Týn a kláštera Kladruby. Jedná se celkem o 34 podmaleb na skle, které nebyly dosud zpracovány. V článku jsem se pokusila tuto rozmanitou skupinu obrázků na skle alespoň stručně představit a roztřídit dle tří kritérií. Podmalby jsem roztřídila podle technik, jaké byly použity při jejich vzniku, dále alespoň rámcově podle jejich provenience, pokud to bylo možné a nakonec podle ikonografie. V této skupině obrázků na skle převažují tzv. barevné podmalby, je zde několik příkladů užití techniky grisaillové malby, zastoupena je v této...

Průzkum povrchových úprav Památníku Tomáše Bati ve Zlíně

Petr Kuneš, Dagmar Michoinová, Vladislava Krajčová

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):513-518

Památník Tomáše Bati představuje významnou památku meziválečné funkcionalistické baťovské architektury. Vybudován byl v roce 1933 dle návrhu Františka L. Gahury jako budova-socha s čistě memoriální funkcí, která měla připomínat osobu Tomáše Bati, jeho tragický skon i jeho odkaz budoucím generacím. Rejstřík užitých materiálů chtěl Gahura omezit na železobeton, ocel a sklo, což vycházelo jak z jeho pojetí estetiky, tak mělo symbolizovat Baťovy vlastnosti - velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus a prostotu. Památník byl slavnostně otevřen 12. 7. 1933 v den 1. výročí Baťovy smrti. Svou memoriální funkci plnil do roce 1948, kdy byl po znárodnění přejmenován...

Dvě stě let od narození Františka Schmoranze staršího, architekta, stavitele a konzervátora památek

Jan Uhlík

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):519-520

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně a architekt Jean Baptiste Mathey: zpráva z konference na horké půdě

Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):520-522

Memorandum vedoucích uměnovědných kateder a ústavů v českých zemích o kostele v Horním Jiřetíně

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):522

Památky dějin bydlení

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):522-523

Obsah a rejstřík časopisu Zprávy památkové péče, ročník 74, 2014

Zprávy památkové péče 2014, 74(6):526-535