Zprávy památkové péče 2014, 74(6):447-453

Hraběnka Marie Antonie z Questenberku, roz. Kounicová, a její vliv na osudy mobiliáře zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

Lucie Bláhová, Jana Petrová

Zámecký areál v Jaroměřicích nad Rokytnou byl přestavěn a rozšířen podle zásad barokní architektury a povýšen na rezidenční sídlo hraběte Jana Adama z Questenberku. Ten včlenil Jaroměřice mezi významná centra kulturního a hudebního života v období 1. poloviny 18. století. Jaroměřický zámek byl tehdy na vrcholu své slávy a to se pochopitelně odráželo také v zařízení jeho interiérů. Barokní a později rokokový styl vtiskl zámeckým interiérům nezaměnitelnou podobu, jejíž dochované fragmenty nás dodnes uchvacují svojí vyvážeností, uměleckým citem a dokonalostí řemeslného zpracování. Poměrně jasnou představu o tom, jak vypadaly jednotlivé zámecké prostory a k čemu sloužily, nám poskytují dochované zámecké inventáře. Je zřejmé, že interiéry měnily svoji podobu a funkci společně se svými majiteli, a tak měly jejich životní osudy neodmyslitelný vliv na zachování mobiliárních sbírek. Po smrti hraběte Jana Adama z Questenberku ztratil zámek svou reprezentační funkci a byl využíván spíše jako druhořadé venkovské sídlo rodiny Kouniců. Zámecký areál v pozdějších historických etapách doznal řady devastujících změn a také jeho interiéry byly poničeny. Podle historických pramenů je zřejmé, že tento proces započal již za ovdovělé druhé manželky hraběte Jana Adama, Marie Antonie Questenberkové, rozené Kounicové.

Klíčová slova: zámek Jaroměřice nad Rokytnou, hraběnka Marie Antonie z Questenberku, mobiliář, inventáře

Zveřejněno: 1. prosinec 2014  Zobrazit citaci