Zprávy památkové péče, 2013 (roč. 73), číslo 3

Editorial

Naděžda Goryczková

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):169

Vážení čtenáři,přestože industriální dědictví, movité i nemovité, tvoří stále významnější součást chráněného památkového fondu, jedná se i nadále o velmi ohroženou skupinu památek, jejíž zánik je v současné době větším rizikem než kdykoliv v minulosti. Důvodem je nepochopení chráněných hodnot, zjednodušování ochrany na stavby bez vazby na technologie a v neposlední řadě razantní přetváření funkčně dožilých průmyslových areálů ve jménu nového využití. Proto se opět po určité době snažíme principy ochrany a péče tohoto specifického segmentu kulturního dědictví přiblížit dalším monotematicky zaměřeným číslem navazujícím na předchozí, u odborné veřejnosti...

Nové využití technického a průmyslového dědictví

Eva Dvořáková

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):171-178

Nové využití technických a průmyslových staveb je problematika, která se netýká jen památkově chráněných objektů, ale celého dochovaného fondu výrobně technických staveb a areálů. Přístupy k jejich uvedení do života jsou velmi rozmanité a vždy odvislé od jejich stavební struktury. Celkově fond představuje poměrně rozmanitý stavební potenciál , který se daří teprve v poslední době postupně uvádět do života . Nelze se vyhnout některým chybám, ale v mnohých případech je nastartována dobrá cesta napomáhající zachovat prostřednictvím jiného využití původní výrobní objekty a tím posílit i povědomí o nich.

Chceme, nebo nechceme technické a průmyslové památky?

Miloš Matěj

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):179-186

Technické a průmyslové (industriální) památky jsou v současné době ohrožené a masově zanikají. Tento trend se v posledních letech nebezpečně vystupňoval. Zda jsou důvodem lukrativní pozemky v centrech měst, dožilý stavební stav nebo to, že je jednodušší věc zbořit než zachovat, můžeme jen spekulovat. Řešením situace a prioritou je podle našeho názoru co nejrychleji vytipovat důležité fondy a nejvýznamnější z dochovaného navrhnout na ochranu a účinně propagovat tak, aby následná rozhodnutí byla pod veřejnou kontrolou.

Památky techniky a průmyslového dědictví jako kulturně historicky cenná území a součásti historické kulturní krajiny v mezinárodním kontextu

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):187-198

Historická kulturní krajina je v České republice úzce spjata s vývojem hospodářství. Rozsáhlé výrobní a industriální areály se zapsaly do obrazu měst a menších sídel natolik, že v řadě míst tvoří zcela ikonické stavební dominanty, a to dominanty plošné či výškové, často s vynikající architektonickou kvalitou.Článek připomíná četná obecná ustanovení, která v právním systému ČR existují, na základě kterých jsou památky techniky a průmyslového dědictví a jejich celky předmětem veřejného zájmu a spadají do kategorie území, jejichž ochrana a uchování by měly být samozřejmostí. Uvádí některé významné ztráty stavebních areálů reprezentujících významná...

Průmyslové dědictví: Co se mění?

Benjamin Fragner

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):199-201

Pro uplynulé roky je nesporně rozhodující, že se v dříve nevídané míře dařilo kvalifikovaně a systematicky evidovat, popisovat a vyhodnocovat historický i umělecký význam průmyslového dědictví na území České republiky. Bylo obtížné dobrat se míry a smyslu stavebních intervencí u památek techniky a průmyslového dědictví. O větší obezřetnost a poučenější zacházení s historií se zcela jistě zasloužily proběhlé diskuse a především výzkum industriálních objektů. Jejich hodnoty i společenské souvislosti jsou definovány a jsou popsané. Důležitá je osobní zkušenost z užívání transformovaných staveb.

Industriální topografie České republiky

Petr Vorlík

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):202-205

Industriální topografie České republiky je dlouhodobým badatelským projektem Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze. Internetové databázové rozhraní umožňuje metodické zpracovávání, uchovávání, propojování a vyhodnocování probíhajících plošných a tematických výzkumů VCPD a širokého okruhu spolupracovníků. Struktura je založena na vrstevnatém provazování shromážděných dat, zobrazování v širším společensko-hospodářském a geografickém kontextu, s důrazem na protnutí roviny historických souvislostí a současného respektive budoucího potenciálu průmyslového dědictví.Jádro topografického vyhodnocování průmyslového dědictví České republiky...

Nemovité technické památky ve správě Technického muzea v Brně

Ondřej Merta

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):206-213

Od sedmdesátých let minulého století získalo Technické muzeum v Brně do své správy několik nemovitých technických památek in situ a převzetí několika dalších bylo zvažováno. Objekty se podařilo postupně ve spolupráci s památkovým ústavem a dalšími zainteresovanými institucemi rekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. Muzeum ve většině případů převzalo objekty zbavené autentické výrobní technologie již před přiznáním památkové ochrany. Tato skutečnost vedla k nezbytnému doplnění technologických zařízení a zřízení specializovaných muzejních expozic, majících tematický vztah k prezentovaným památkám. Jedná se o kovárnu v Těšanech, větrný mlýn v Kuželově,...

Skelety industriálních budov

Tomáš Šenberger

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):214-217

Používání skeletových konstrukcí je v současných stavbách všech typologických druhů zcela běžné. Jejich historie je ale spojena s úsvitem industriální doby ve druhé polovině 18. století a s novým typem budov, stavěných pro vznikající textilní průmysl.

Historická technická zařízení budov

Tomáš Flimel

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):218-221

Technická zařízení budov jsou významnou a neodmyslitelnou součástí každé budovy. Těmto zařízením je nutno věnovat rovnocennou pozornost jako kterékoliv jiné části budovy a to nejenom během projektu rekonstrukce objektu, ale i během vlastní opravy a následného provozu. Bohužel tato zařízení, i z pohledu laického velmi atraktivní, se v mnohých případech nacházejí na pokraji zájmu.

Úskalí záchrany movitých technologických zařízení

Jan Palas

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):222-224

Pod pojmem technická památka je obvykle chápána jen stavba, zatímco movitá technologická zařízení, která vždy tvoří nedílnou součást budovy, jsou při konverzi objektu nebo modernizaci provozu považována jen za nežádoucí přítěž, s níž se majitel či investor neváhá radikálně vypořádat. Nelze-li zařízení nebo alespoň jeho nejcennější část nějakým způsobem uchovat na původním místě, zbývá jen přesun a instalace v novém umístění, kterým je obvykle muzejní expozice nebo depozitář. Takový způsob záchrany historických technologií ale s ohledem na finanční a logistickou náročnost probíhá spíše vyjímečně, neboť ústřední, regionální ani soukromá muzea nebudou...

Textilní průmysl Moravy a Slezska - hodnoty a jejich nedostatečná památková ochrana v několika příkladech

Michaela Ryšková

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):225-230

Textilní průmysl představoval jeden ze základních průmyslových oborů na území ČR. Počátky tovární výroby spadají do 40. let 19. století. Velkého rozvoje bylo dosaženo ve 2. polovině 19. století - rostl počet továrních provozů, vznikaly výrobní enklávy podél vodních toků a náhonů, formovala se jednotlivá textilní centra, měnila se podoba měst. Převládalo zpracování lnu (a na něj navazující zpracování dovážené bavlny) a vlny. Vývoj ve 20. století vyšel z těchto základů, zlom přišel v 90. letech 20. století, která přinesla postupný zánik odvětví.V letech 2000-2001 byl v rámci výzkumů ÚOP v Ostravě zpracován katalog textilních továren stávajících i...

Tíživé hodnoty Československé státní zbrojovky v Brně

Květa Jordánová

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):231-236

Jádro podniku Československé státní zbrojovky v Brně vystavěné v letech 1925-1929 je v České republice ojedinělým příkladem meziválečné průmyslové architektury, primárně vystavěné ke kombinované, sériové výrobě zbraní a automobilů. Mimo tradiční architektonickou, případně stavebně-technickou hodnotu navíc lokalita umožňuje i mimořádně zajímavý pohled na vliv průmyslového podniku a nejužšího vedení firmy při formování dějin 20. století. Autor článku stručně popisuje okolnosti vzniku a vývoje současného největšího brněnského brownfield a nastiňuje možný vývoj lokality, který doposud nedisponuje žádnou formou památkové ochrany. V závěru autor nastiňuje...

Technická památka jako živý technologický komplex na příkladu špičkové vodní elektrárny v Liberci-Rudolfově

Petr Freiwillig

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):237-245

Studie představuje špičkovou vodní elektrárnu v Rudolfově (Rudolfsthal) v Jizerských horách na okraji krajského města Liberce. Uvádí ji jako dobrý příklad technické památky, tvořené nejen vnější schránkou, ale celým souborem staveb zajišťující její provoz. Památková hodnota tak nespočívá pouze v samotném objektu elektrárny od renomovaného architekta, profesora Německé vysoké školy technické Artura Payra (1880-1937), ale především v intaktně dochovaném komplexu stavební, mechanické a zčásti i elektrické části celého díla, realizovaného mezi roky 1925-1928. Dílo se vyznačuje množstvím technických prvků, které jsou v rámci širšího regionu ojedinělé a...

Co si ještě zboříme? Demolice unikátního věžového vodojemu v železniční stanici Studénka

Alena Borovcová

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):246-248

Ve dnech 2.-8. dubna 2013 proběhla demolice unikátního drážního věžového vodojemu ve Studénce. Jeho neprohlášení bylo odůvodněno nepodloženými argumenty. Vodojem v železniční stanici Studénka, která leží na hlavní trati bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda (dále KFNB), byl postaven v roce 1891 podle typového projektu KFNB z režného cihelného zdiva a vybaven třemi čtyřhrannými nýtovanými nádržemi. Pro stavební produkci 80. a 90. let 19. století ve stanici Studénka bylo charakteristické užití režného cihelného zdiva, které zde uplatnila Studénsko-štramberská dráha u svého provozního zázemí a obytných domů i společnost KFNB, která ve stejném období...

Stavebně-technické památky na bývalé Propojovací dráze c. k. Společnosti státní dráhy z Vídně do Brna a Znojma

Jiří Kacetl

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):249-258

Propojovací dráha Společnosti státní dráhy z Vídně přes Lavu do Brna patřila až do roku 1918 k hlavním dopravním tepnám podunajské monarchie. Ve 20. století její význam klesal a tzv. železná opona ji rozdělila, takže se z ní na moravské i rakouské straně stala pouhá regionální trať končící na periferii u státní hranice. Tato geopolitická situace se projevila zejména na moravské straně menší intenzitou modernizace tratě, a takto i nevědomým přežíváním mnohých reliktů ze slavné doby c. k. monarchie.Stavebně-technické objekty na moravském úseku dráhy si zcela jistě zaslouží trvalou pozornost památkové péče. Již před třemi desetiletími tu byla vytipována...

Mizející "brusel" na nádraží v Havlíčkově Brodě

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):259-262

Budova nádraží v Havlíčkově Brodě byla postavena v letech 1969-1981. V této době zaznamenal původní mimořádný projekt značné změny a devalvaci původní estetické hodnoty závislé na dobové stavitelské praxi (nedostatku materiálu, zdržování dodávek i neodpovědnosti plynoucí z anonymity tvůrců). Oproti původnímu návrhu je tedy výsledná podoba pozměněna do těžkopádného rozvržení hmot severozápadního průčelí i průčelí směřujícího ke kolejišti. Přesto díky nezvyklé souhře materiálů na severozápadním exteriéru s konkávně prohnutým prosklením s nepravidelnými barevnými výplněmi i v interiéru odbavovací haly můžeme realizaci řadit k pozdně bruselskému stylu....

Terminál story: Kauza nádraží v Havířově

Adam Guzdek

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):263-264

Vlněna - historie zániku architektonického a industriálního monumentu průmyslového věku

Aleš Homola

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):264-265

15 let koordinované činnosti nevládních organizací v oblasti industriálního dědictví

Svatopluk Zídek

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):265-266

Zemřel prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc.

Eva Dvořáková

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):266

Dvě konference o poválečné architektuře

Matyáš Kracík, Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):267-268

Industrial Heritage Re-Tooled

Jitka Vlčková

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):268-269

Oživlý svět technických památek

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):269-270

Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):270-271

Kulturní památky Rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):271

Industriální topografie

Pavel Halík

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):271-272

Vyšel překlad Charty průmyslového dědictví TICCIH

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2013, 73(3):272