Zprávy památkové péče 2013, 73(3):187-198

Památky techniky a průmyslového dědictví jako kulturně historicky cenná území a součásti historické kulturní krajiny v mezinárodním kontextu

Věra Kučová

Historická kulturní krajina je v České republice úzce spjata s vývojem hospodářství. Rozsáhlé výrobní a industriální areály se zapsaly do obrazu měst a menších sídel natolik, že v řadě míst tvoří zcela ikonické stavební dominanty, a to dominanty plošné či výškové, často s vynikající architektonickou kvalitou.
Článek připomíná četná obecná ustanovení, která v právním systému ČR existují, na základě kterých jsou památky techniky a průmyslového dědictví a jejich celky předmětem veřejného zájmu a spadají do kategorie území, jejichž ochrana a uchování by měly být samozřejmostí. Uvádí některé významné ztráty stavebních areálů reprezentujících významná výrobní odvětví a mezinárodně uznávané obory, zejména z 20. století. I přes mnohaleté snahy o zdůraznění významu technických památek v praxi památkové péče přetrvává důraz na ochranu slohových architektonických památek nevýrobní povahy a urbánních stavebních celků, významné technické areály stále zanikají. Tyto památky stále nejsou všude dostatečně poznány a zdokumentovány, četné významné stavby a areály nemají právní ochranu a nejsou ani součástí registru tzv. územně analytických podkladů, ačkoliv to vyhláška ke stavebnímu zákonu umožňuje.
Protikladem i povzbuzením je úspěch řady významných technických památek zapsaných zhruba v posledních deseti letech na Seznam světového dědictví. Jejich rozsah je stále častěji vymezen tak, aby zahrnoval nejen výrobní proces, ale například i související obytné celky. Velkou skupinou mezinárodně uznaných liniových technických památek jsou dopravní díla, zejména železniční a vodní, včetně souvisejících konstrukcí a technologií. Technické památky na Seznamu světového dědictví mají většinou tématicky mnohovrstevnatou povahu, odrážejí bohatost vývoje společnosti a vliv na obraz krajiny. Pečlivé zdůvodnění jejich hodnot, důraz na širší urbánní a krajinný kontext jsou v mnohém inspirativní pro nalezení paralel v průmyslovém dědictví v České republice. Genius loci měst, vesnic a kulturní krajiny není založen pouze na umělecko-historických památkách, ale v zemi tak silně urbanizované jakou je Česká republika, je potřebné koncepčně se zamýšlet nad ochranou ikonických a symbolických dokladů doby technické a industriální prosperity a vnímat je jako kulturně-historicky cenná území.

Klíčová slova: Památky techniky, průmyslové dědictví, světové dědictví, historická kulturní krajina, památková péče

Zveřejněno: 1. září 2013  Zobrazit citaci