Zprávy památkové péče - Nejnovější články
Výsledky 61 až 90 z 141:
Na České zemědělské univerzitě proběhl workshop o historických plužináchSemináře, konference, akce
Václav Fanta, Ivana Šitnerová
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):237-238 
13. ročník projektu „Po stopách šlechtických rodů 2023: Harrachové – vznešenost zavazuje“Semináře, konference, akce
Lucie Bidlasová, Miloš Kadlec, Kateřina Rainišová, Martin Rejman
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):234-236
Zpráva z výzkumného projektu „Soupis památek historických a uměleckých v království Českém“ a soupis památek v Československu (1895–1937): Různorodost periferií, národní soutěžení a přítomnost dějin umělecké kulturyRůzné
Alena Janatková
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):233
Trestný čin a kulturní památkaRůzné
Martin Zídek
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):230-233
Strategie zmírňování rizik spojených se záchrannými archeologickými výzkumyRůzné
Martin Tomášek
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):226-230
Velký boj Dany VokolkovéPersonalia
Petr Macek
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):225-226
Vzpomínka na Danu Vokolkovou zachraňujícíPersonalia
Jan Pražan
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):224
Život vášnivé lásky k památkám aneb osud historičky umění na souvrati časuPersonalia
Ivo Kořán
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):223
Vzpomínka na statečnou a obětavou bojovnici Danielu VokolkovouPersonalia
Michaela Ottová, Šárka Radostová
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):222-223
Curriculum a výběrová bibliografie Daniely VokolkovéPersonalia
Klára Vaňáková
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):220-221
Vila stavitele Františka Grossmanna v Moravské Ostravě a její obnovaStudie a materiálie
Martin Strakoš, Romana Rosová, Dalibor Halátek, Andrea Miczková
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):205-219 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.07
Studie se zaměřuje na zhodnocení památkové obnovy vily stavitele Františka Grossmanna postavené podle jeho vlastního návrhu v letech 1922–1924. Obnova vily a zahrady, dokončená v roce 2024, vycházela z výsledků stavebněhistorického průzkumu, provedeného autory článku v roce 2009. Předkládaný příspěvek jednak shrnuje historii vily v kontextu vývoje vilové architektury té doby a architektonické kultury Ostravy ve 20. letech 20. století, jednak přibližuje postup a metody rehabilitace objektu, které vzešly z konzultací se stavebníkem a projektantem a kombinovaly restaurování a rehabilitaci dochovaných prvků s rekonstrukcí nedochovaných částí a obnovou...
Budovy továrního areálu Praga ve Vysočanech: provoz, konstrukce, architekturaStudie a materiálie
Lukáš Beran
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):197-204 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.06
Studie si klade za cíl poznání stavebního vývoje a současného stavu významného pražského průmyslového areálu a především analýzu památkových hodnot, které jeho stavby nesou. Předpokládá, že běžná formální kritéria k vyhodnocení nestačí, že je zapotřebí vřazení těchto staveb do dalších, pro ně patřičnějších souvislostí – jak do zvláštního domácího hospodářského a politického vývoje, tak do obecného, globálního vývoje stavebních konstrukcí a technologií. Obsah archivních fondů, vzniklých činností zdejších stavebníků a pro ně pracující stavební společnosti, byl proto konfrontován s dobovou i recentní literaturou a zkoumáním in situ. Výsledná zjištění zpřesňují...
Zaniklý nářaďový hamr u MeziříčíStudie a materiálie
Jan Pařez
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):185-196 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.05
Případová studie přináší poznatky o dosud neznámém nářaďovém hamru, který fungoval v 19. a 20. století u obce Meziříčí v Novohradských horách. Metodologicky lze práci definovat jako geodeticko-topografický výzkum, který zahrnuje spojení nedestruktivních archeologických metod a geodetického zaměření. Zvolená metodika zahrnuje také interdisciplinární využití archivních pramenů, kartografických pramenů a leteckých měřických snímků. Průzkum lokalizoval budovu hamru, následně byly rekognoskovány kamenné pozůstatky vnitřního vybavení hamru a pozůstatky vodního systému v okolním terénu. Situace byla geodeticky zaměřena pomocí totální stanice a následně byl...
Lázeňské dědictví na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví. Význam zachování balneotechnického vybavení a lázeňské infrastrukturyStudie a materiálie
Lubomír Zeman
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):172-184 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.04
Studie se věnuje problematice hromadného průzkumu 28 domů v historickém jádru Jihlavy, které jsou v majetku města. Jeho smyslem byla tvorba podkladů pro studentské práce a záměry budoucích rekonstrukcí. Soubor domů je posuzován v kontextu dosavadních poznatků o historickém vývoji měšťanské zástavby a poválečné péče o památkový fond v rámci městské památkové rezervace Jihlava. Je zde stručně popsán postup prací i metody průzkumu, které vycházely ze standardů stavebněhistorického průzkumu. Zvláštní důraz je kladen na zaměření objektů laser skenerem. Významná pozornost je věnována stavebním detailům z 19. století, otázce zachování autenticity interiérů,...
Příspěvek k problematice hromadného průzkumu měšťanských domů na příkladu JihlavyStudie a materiálie
Marek Peška
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):154-171 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.03
Studie se věnuje problematice hromadného průzkumu 28 domů v historickém jádru Jihlavy, které jsou v majetku města. Jeho smyslem byla tvorba podkladů pro studentské práce a záměry budoucích rekonstrukcí. Soubor domů je posuzován v kontextu dosavadních poznatků o historickém vývoji měšťanské zástavby a poválečné péče o památkový fond v rámci městské památkové rezervace Jihlava. Je zde stručně popsán postup prací i metody průzkumu, které vycházely ze standardů stavebněhistorického průzkumu. Zvláštní důraz je kladen na zaměření objektů laser skenerem. Významná pozornost je věnována stavebním detailům z 19. století, otázce zachování autenticity interiérů,...
Grafická díla jako doklad vývoje a prezentace památek zahradního umění na našem územíStudie a materiálie
Lenka Křesadlová
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):139-153 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.02
Kompozice památek zahradního umění je většinou velmi dynamickým organismem s řadou vývojových etap reagujících na soudobé trendy. Realizované změny často vedly k zániku a přestavbám drobné zahradní architektury. K důležitým zdrojům informací o těchto změnách patří grafická díla a popisy související s prezentací a návštěvnickým provozem v zahradách a parcích. Cílem článku je prezentovat projevy tohoto fenoménu na našem území a zasadit je do evropského kontextu. Prostředkem k jeho dosažení se stalo především studium mobiliárních fondů ve správě NPÚ doplněné o informace z veřejně přístupných databází dalších paměťových institucí a odborné literatury....
Archivní kulturní památky a národní kulturní památky v oblasti archivnictvíStudie a materiálie
Michal Wanner
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):123-138 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.01
Cílem příspěvku je seznámit širokou odbornou veřejnost, zejména z ostatních paměťových institucí, s právním institutem archivních kulturních památek a národních kulturních památek v archivnictví. Příspěvek je koncipován chronologicky – ukazuje vývoj institutu a jeho proměny, poukazuje na rozdíly v pojetí kulturních památek v oblasti archivnictví a státní památkové péče. Rekapituluje procesní pravidla upravená legislativou umožňující zvýšenou ochranu a propagaci archiválií zařazených do tohoto institutu. Charakterizuje etapy, které lze vypozorovat v prohlašování archivních kulturních památek a národních kulturních památek. V druhé části jsou prezentovány...
EditorialEditorial
redakce
Zprávy památkové péče 2024, 84(2):121
Vzpomínky hlavního architekta PrahyRecenze, bibliografie
Martin Gaži
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):112-115
21. generální shromáždění a vědecké sympozium ICOMOS v Sydney v září 2023Semináře, konference, akce
Martin Horáček
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):105-111
Světové dědictví v detailu plošného rozsahu na online mapáchRůzné
Věra Kučová
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):100-105
Sledování stavu památek světového dědictví na území České republikyRůzné
Lucie Křížová
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):97-100
Staletími prověřená špičková kvalita českého chmeleRůzné
Michal Kovařík
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):89-96
Nehmotné aspekty hodnot chmelařského dědictvíRůzné
Dita Limová
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):71-77
Atributy výjimečné světové hodnoty a jejich role v řízení památky světového dědictví Žatec a krajina žateckého chmeleRůzné
Olga Bukovičová
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):78-89
Světově výjimečné zemědělské produkční kulturní krajinyIn Medias Res
Věra Kučová
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):56-70 | DOI: 10.56112/zpp.2024.1.05
Téma zastoupení kulturních krajin na Seznamu světového dědictví bylo otevřeno na základě závěrů 16. zasedání Výboru pro světové dědictví v roce 1992 a od té doby počet na Seznamu převýšil sto takových území různé povahy. V roce 2023 byl status světového dědictví poprvé přiznán krajině s chmelnicemi, a to právě z České republiky. Článek tento úspěch zasazuje do širšího kontextu a využívá i srovnávací analýzu sestavenou při nominaci dědictví na Žatecku. Práce přináší souhrnné informace o tom, na základě jakých hodnot se světovým dědictvím staly různé krajiny, které reprezentují monokulturní zemědělskou produkci. Článek je strukturován podle hlavních...
Žatec a krajina žateckého chmele na Seznamu světového dědictvíIn Medias Res
Věra Kučová
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):3-16 | DOI: 10.56112/zpp.2024.1.01
V posledních letech jsou v České republice pro nominace k zápisu na Seznam světového dědictví preferována témata, která se kromě objektivních hodnot dochovaného dědictví opírají o zájem veřejnosti a místní samosprávné reprezentace. Je to potřebné pro zajištění podmínek pro dokumentaci a pro přípravu řady textů. Článek představuje mnohaletý příběh dlouhé, ale úspěšné nominace města Žatce a související krajiny s chmelnicemi na cestě k zápisu na tento Seznam. Nešlo pouze o prezentaci dochovaného chmelařského dědictví. Během procesu docházelo k využití metodických zkušeností Národního památkového ústavu i znalostí specialistů na dosud méně prezentované...
Buštěhradská dráha a její přínos pro rozvoj Žatecka
In Medias Res
Eva Dvořáková, Alena Borovcová
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):43-55 | DOI: 10.56112/zpp.2024.1.04
První, byť oproti dnešním značně atypické železniční koleje vedoucí ku Praze nepatřily olomoucko-pražské parostrojní dráze, která slavnostně zahájila provoz v roce 1845, ale její předchůdkyni, Pražsko-lánské koněspřežní železnici. Malá, úzkokolejná dráha určená především pro dovoz dřeva se stala základem první uhelné dráhy v Čechách provozované Buštěhradskou železniční společností a páteří její pozdější sítě na území středních a severozápadních Čech. Propojila dva velké uhelné revíry (kladenskou a sokolovskou pánev), zpřístupnila západočeská lázeňská města a připojila se k mezinárodní železniční síti. Napomohla tak rychlé industrializaci nově se formujících...
Komíny chmelařských skladů v Žatci a jejich průzkumIn Medias Res
Michal Horáček, Martin Vonka
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):30-42 | DOI: 10.56112/zpp.2024.1.03
V roce 2022 proběhl podrobný historický výzkum a terénní průzkum stojících komínů chmelařských skladů. Zpracovatelé Michal Horáček a Martin Vonka v tomto článku popisují metody daného výzkumu a jeho výsledky. Především ale shrnují nová zjištění k historickému vývoji chmelařských staveb v Žatci s důrazem na výstavbu a funkci komínů chmelařských skladů. Během průzkumu byla spolehlivě identifikována primární funkční náplň jednotlivých objektů, k nimž dochované komíny patřily (síření či sušení chmele). Zejména pak byl poprvé přehledně popsán vývoj podoby komínů sirných komor v Žatci a jejich funkce. V závěru článku jsou žatecké chmelařské komíny...
Vesnice a zámek Stekník jako součást světového dědictvíIn Medias Res
Lucie Radová, Dana Šestáková Hladíková
Zprávy památkové péče 2024, 84(1):17-29 | DOI: 10.56112/zpp.2024.1.02
Žatecká chmelařská krajina je naší jedinou památkově chráněnou produkční krajinou. Unikátní území ležící cca 3 kilometry jihovýchodně od Žatce vykazuje všechny znaky typické pro špičkové chmelařské lokality, navíc se zde chmel nepřetržitě pěstuje nejpozději od vrcholného středověku. Součástí památkové zóny však nejsou jen zemědělské plochy, ale také dvě historické sídelní lokality, vesnice Stekník a Trnovany. Článek se stručně věnuje popisu jejich současného stavu, který je ovlivněn nejen rozdílným historickým vývojem, ale byl předurčen také jejich konkrétní lokalizací v krajině. Pozornost je věnována zejména novým informacím o historických stavbách...