Zprávy památkové péče - Nejnovější články

Zobrazit: Řazení: Stránka:

Výsledky 91 až 120 z 141:

EditorialEditorial

redakce ZPP

Zprávy památkové péče 2024, 84(1):1  

Obsah a rejstřík časopisu Zprávy památkové péče, ročník 83, 2023Obsah a rejstřík ročníku

Milan Kudyn

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):420-423  

Skutečně využitelná metodikaRecenze, bibliografie

Petr Skalický

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):414-415  

EditorialEditorial

Tereza Johanidesová

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):309  

Nad edicí rukopisu Václava Mencla k typologii a historii zámecké architektury v českých zemíchRecenze, bibliografie

Lukáš M. Vytlačil

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):416-417  

Ohlédnutí za XII. ročníkem projektu Po stopách šlechtických rodů – Rok šlechtických slavnostíSemináře, konference, akce

Markéta Slabová

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):410-414  

Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro v roce 2023 uděleny již podesátéSemináře, konference, akce

Jana Tichá

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):405-409  

K záměru výstavby větrných elektráren v blízkosti Rožmberka nad VltavouRůzné

Marek Ehrlich

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):402-404  

Nový stavební zákon a památková péče zcela nově?Různé

Martin Zídek

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):374-402  

Vzpomínka na Jukku JokilehtaNekrolog

Vít Jesenský

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):372-374  

„Byl jsem padouchem v Dietlově seriálu.“ Rozhovor s Josefem ŠtulcemRozhovor

Jakub Bachtík, Vít Jesenský

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):361-372  

Druhý život kláštera v Oseku. Proměny přístupů k památce v období totalitního režimuStudie a materiálie

Markéta Vlková

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):344-360 | DOI: 10.56112/zpp.2023.4.03  

Studie sleduje osudy cisterciáckého kláštera v Oseku v kulturně-politickém kontextu let 1948–1989. Předkládá plány na využití objektu, provedené i plánované stavební úpravy a konzervátorsko-restaurátorské zásahy se zřetelem ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Sledované období nemá v dějinách kláštera precedens: po zestátnění se v roce 1950 stal centralizačním klášterem pro perzekvované řeholníky a později řeholnice, které zde byly drženy až do počátku 90. let, kdy byl klášter navrácen cisterciákům. Politickým záměrem ve sledovaném období bylo zapojit osecký klášter do programu ideologické podpory státu. V rámci připravované adaptace...

„Černobílý“ poklad rodu Berchtoldů. Analýza a zhodnocení historických fotografií z kmenových mobiliárních fondů Buchlovice a BuchlovStudie a materiálie

Veronika Selucká, Lucie Pešlová

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):322-343 | DOI: 10.56112/zpp.2023.4.02  

Článek předkládá výsledky výzkumného úkolu probíhajícího v letech 2022 a 2023, jehož předmětem bylo zhodnocení historických fotografií rodu Berchtoldů. Prioritním cílem byla detailní analýza snímků z kmenových mobiliárních fondů Buchlovice a Buchlov, identifikace portrétovaných osob, určení pořadatelů fotografických alb a definování role fotografie pro jednotlivé generace rodu za využití archivních pramenů. Zpracování sbírky je příspěvkem k vytvoření srovnávacího materiálu a nastíněním možností využití tohoto paměťového média v rámci studia šlechtických fondů druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století, např. prorekonstrukce rodových...

Archivní a restaurátorský pohled na vznik a současný stav epoxidových faksimilí z KuksuStudie a materiálie

Jakub Balcar, Renata Tišlová

Zprávy památkové péče 2023, 83(4):311-321 | DOI: 10.56112/zpp.2023.4.01  

Článek se věnuje projektu náhrady Braunových pískovcových soch Ctností a Neřestí z hospitálu v Kuksu faksimilemi s epoxidovým pojivem, který nahlíží z nezvyklé perspektivy. Retrospektivně a z pohledu restaurátora se snaží o rekonstrukci okolností jejich vzniku, mapuje užívané postupy a materiály, které jsou z dnešního pohledu v mnoha ohledech diskutabilní. Jejich poznání konfrontuje s hodnocením současného stavu, které z hlediska životnosti faksimilí nevychází pozitivně. Spíše naopak, článek na základě výsledků výzkumu ukazuje, že výdusky po 40 letech své expozice v exteriérových podmínkách rychle degradují a je nutné rozhodnout o jejich dalším osudu.


Mychajlo Syrochman a dvě knihy o zaniklých cerkvích KarpatRecenze, bibliografie

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):302-303  


Mariánský sloup na Staroměstském náměstí jako památník a artefakt v dějinných souvislostechRecenze, bibliografie

Lukáš M. Vytlačil

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):299-301  


Osmnáct let Cen Europa Nostra pro technické památky pohledem jedné publikaceRecenze, bibliografie

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):295-299  


Europa Nostra – 60 let ochrany evropských památek Semináře, konference, akce

Tomáš Řepa

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):289-295  


Rozhovory s pamětníky památkové péčeRůzné

Vít Jesenský, Jakub Bachtík, Jana Pařízková Čevonová

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):287-289  


Funkce výtvarného umění v architektuře smutečních síní z pohledu památkové péčeStudie a materiálie

Renata Vrabelová, Martin Šolc, Petr Svoboda

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):270-286 | DOI: 10.56112/zpp.2023.3.04  

Smuteční síně realizované na našem území představují značný potenciál pro ochranu a péči ze strany státu, jak v případě jejich architektury, tak i uměleckého a řemeslného vybavení. Spolupráce mezi architekty a výtvarnými umělci při stavbě těchto objektů však v druhé polovině 20. století zdaleka nebyla spontánní záležitostí. Příspěvek se snaží osvětlit význam různých forem spolupráce a intervencí mnoha aktérů na posuzování výtvarných děl v architektuře tak, aby mohl být zhodnocen v návrzích na prohlášení smutečních síní za kulturní památky či při stanovení adekvátní péče o hodnotná díla. Teoretické úvahy jsou doplněny množstvím konkrétních příkladů...


Vlnařské barvírny v Brně ve světle archeologických výzkumůStudie a materiálie

Róbert Antal, Michaela Ryšková, Hynek Zbranek

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):258-269 | DOI: 10.56112/zpp.2023.3.03  

Záchranné archeologické výzkumy v Brně probíhaly v posledních letech mimo jiné na místech spojených s industrializací města a zaměřily se tak i na výrobní objekty a zařízení. Aktuální stav archeologického poznání brněnských vlnařských barvíren dokládají tři nedávno odkryté provozy: barvírna Leopolda Schulze a Wenzela Schwaba na ulici Křenová, Springerova barvírna na ulici Dornych a barvírna firmy Moritz E. Schwarz v areálu bývalé Vlněny.  Z hlediska archeologického výzkumu představují barvířské provozy dobře interpretovatelný typ textilního provozu. Nezbytné vytápění barvicích lázní vedlo k budování otopných systémů, které se promítly do půdorysu...

Vily Jana Flory v Bílovicích nad SvitavouStudie a materiálie

Pavla Cenková

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):238-257 | DOI: 10.56112/zpp.2023.3.02  

V Bílovicích nad Svitavou, obci v okrese Brno-venkov, se nachází neobvykle početná skupina architektonicky náročných, mnohdy majestátních vilových staveb, které si zde převážně v prvním desetiletí 20. století zbudovali bohatí obyvatelé Brna přijíždějící do obce jako letní hosté. Bílovický rezident architekt Ing. Jan Flora (1880‒1955) zde v roce 1909 vytvořil návrhy tří vil významných stavebníků z řad česky hovořících brněnských elit. K Florovým stavbám pro MUDr. Elgarta, JUDr. Poláčka a JUDr. Randulu později přibyla ještě jeho vlastní rodinná vila, která však byla dokončena až v polovině 20. let. Příspěvek se věnuje nejen osobnosti a dílu...

Náměstí Nového Města v Praze. Archeologické hodnoty historických veřejných prostranství a jejich preventivní památková ochranaStudie a materiálie

Jan Havrda, Jaroslav Podliska, Petr Starec

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):211-237 | DOI: 10.56112/zpp.2023.3.01  

Na podkladě analýzy dostupných informací k přírodním poměrům, historii a archeologii Karlova, Václavského a Senovážného náměstí v Praze je v předkládaném článku nastíněn základní obraz historického vývoje těchto prostranství a jejich úlohy v dějinách pražských měst od vrcholného středověku až do současnosti. Rekonstrukce zaniklé podoby těchto náměstí na podkladě archeologických pramenů nám umožňuje detailněji poznat jejich význam pro tehdejší obyvatele města a lépe pochopit aktivity, které se zde v minulosti odehrávaly. Archeologické terény a památky doložené na zdejších náměstích představují nejen unikátní badatelský pramen, ale také z pohledu...

EditorialEditorial

Tereza Johanidesová

Zprávy památkové péče 2023, 83(3):209  

Heimatstil. Architektura ve službách vlasti a národaRecenze, bibliografie

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):200-202  

Živá památkaRecenze, bibliografie

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):197-200  

Patnácté pracovní jednání ORFIANSemináře, konference, akce

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):195-196  

Kulturní dědictví? Teritoriální a národnostní chápání památek v Čechách v 19. a v raném 20. stoletíSemináře, konference, akce

Lukáš M. Vytlačil

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):194-195  

Jiří Roháček odešelNekrolog

Ivan Hlaváček

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):191-193  

„Nadějí pro kostely v Gemeru je občanský aktivismus.“ Rozhovor s Davidem Raškou z Gotické cestyRozhovor

Vilém Faltýnek

Zprávy památkové péče 2023, 83(2):185-190