Zprávy památkové péče 2024, 84(2):197-204 | DOI: 10.56112/zpp.2024.2.06

Budovy továrního areálu Praga ve Vysočanech: provoz, konstrukce, architektura

Lukáš Beran
Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Fakulta architektury ČVUT

Studie si klade za cíl poznání stavebního vývoje a současného stavu významného pražského průmyslového areálu a především analýzu památkových hodnot, které jeho stavby nesou. Předpokládá, že běžná formální kritéria k vyhodnocení nestačí, že je zapotřebí vřazení těchto staveb do dalších, pro ně patřičnějších souvislostí – jak do zvláštního domácího hospodářského a politického vývoje, tak do obecného, globálního vývoje stavebních konstrukcí a technologií. Obsah archivních fondů, vzniklých činností zdejších stavebníků a pro ně pracující stavební společnosti, byl proto konfrontován s dobovou i recentní literaturou a zkoumáním in situ. Výsledná zjištění zpřesňují a prohlubují poznatky, na jejichž základě byla část staveb již před dvaceti lety prohlášena za kulturní památku – budoucnost předmětného areálu tedy již příliš neovlivní. Mohou však nasměrovat pozornost k dosud spíše přehlíženému dějinnému období poválečné obnovy a transformace i k aktuální problematice historie a ochrany mladší průmyslové architektury. V nejobecnější rovině pak prohlubují chápaní komplexního vztahu architektury a konstrukce.

Klíčová slova: industriální architektura; 20. století; Československo; hřibové stropy; železobetonové skořepiny; Karel Skorkovský; Praga; Aero; Vysočany

Zveřejněno: 8. listopad 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Beran, L. (2024). Budovy továrního areálu Praga ve Vysočanech: provoz, konstrukce, architektura. Zprávy památkové péče, 84(2), 197-204. doi: 10.56112/zpp.2024.2.06
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Nové názvy ulic v Praze a předměstích, Národní listy LIII, č. 112 (25. 4. 1913), s. 3.
    2. Zdeněk Lukeš - Karel Cudlín, Od Harfy k Havaně, Revolver revue, 2002, č. 49, s. 143-166.
    3. Vladislava Valchářová (ed.), Meziválečná průmyslová architektura, Brno 2005.
    4. Lukáš Beran - Vladislava Valchářová (edd.), Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy, Praha 2005.
    5. Lukáš Beran - Vladislava Valchářová (edd.), Pražský industriál: Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, 2. vyd., Praha 2007.
    6. 60leté trvání fy. Josef Klein, továrna na laky a barvy, Národní listy LXIII, č. 171 (24. 6. 1923), s. 3.
    7. Aero, továrna letadel, Lidové noviny XXXIII, č. 471 ranní (20. 9. 1925), s. 20.
    8. Aéro, Letectví VI, 1926, s. 9-12.
    9. Deset let továrny "Aero", Letectví VIII, 1928, s. 314-317.
    10. -jh, Máme slušně se rozvíjející průmysl letecký, Venkov XVIII, č. 163 (15. 7. 1923), s. 8.
    11. Vývoj a pokroky letectví v naší republice, Český svět XIX, 1923, č. 39, s. 16.
    12. Vladislava Valchářová, Skladiště, montovna a servis továrny Aero, Industriální topografie VCPD FA ČVUT, dostupné z: www.industrialnitopografie.cz, vyhledáno 29. 1. 2024, V003625.
    13. Kde se bude stavěti, Stavitelské listy XXIV, 1928, č. 16, s. 294-295. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Karel Jedlička, Stavba pražské obecní plynárny v Michli, Věstník hlavního města Prahy XXXIV, 1927, zvl. vydání 19. 5. 1927.
    15. Kk., Předseda plynárenského…, Plyn, voda a zdravotní technika XVIII, 1938, č. 20, s. 325-327.
    16. Vojtěch Krch, Architektura a stavebnictví v poválečné Praze, in: Ohlas soudobé inženýrské práce: Sborník vydaný k 10. sjezdu československých inženýrů v Praze 1930, s. 52-61.
    17. J. Mašek, Pražská stanice na spalování smetí, Plyn a voda IV, 1927, č. 4, s. 90.
    18. Kalous, Josef, in: Antonín Dolenský (ed.), Kulturní adresář ČSR, Praha 1934-1936, s. 224.
    19. Jakub Rákosník, Odvrácená tvář meziválečné prosperity. Nezaměstnanost v Československu v letech 1918-1938, Praha 2008.
    20. Zadané práce, Národní osvobození VIII, č. 214 (6. 8. 1931), s. 4.
    21. Stát zastavuje stavby, Rudé právo XIII, č. 145 (23. 6. 1932), s. 2.
    22. Dodávky a soutěže, Lidové noviny XLII, č. 412 (18. 8. 1934), s. 11. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Martin Vonka - Robert Kořínek - Jana Hořická - Jan Pustějovský, Komínové vodojemy: Situace, hodnoty, možnosti, Praha 2015.
    24. C. A. P. Turner, The design of reinforced concrete structures, Engineering News LIV, 1905, č. 15, s. 383-384.
    25. Dario A. Gasparini, Contributions of C. A. P. Turner to Development of Reinforced Concrete Flat Slabs, 1905-1909, Journal of Structural Engineering
    26. CXXVIII, č. 10, October 2002, s. 1243-1252.
    27. Arthur N.[ewell] Talbot - Willis A.[ppleford] Slater, Tests of reinforced concrete flat slab structures, University of Illinois Engineering Experiment Station Bulletin no. 84, January 1916.
    28. Paul Kaufmann, Einige Ausführungen von Pilz-Decken, Beton und Eisen XV, 1916, č. 11, s. 141-144.
    29. Lukáš Beran, Automobilka Praga, in: Lukáš Beran (ed.), Industriální architektura: Tvůrci a plány / Industrial Architecture: Designers and Plans, Praha 2021, s. 256-259.
    30. Lukáš Beran, Poznámky k domácímu vývoji typologie, konstrukce a architektury skladišť zboží, Zprávy památkové péče LXXVII, 2017, č. 5, s. 550-555.
    31. Technické museum pomalu umírá, Práce II, 1946, č. 279 (4. 12. 1946), s. 4. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Stávka v Pragovce, Svobodné noviny II, č. 278 (4. 12. 1946), s. 4.
    33. Zápas o vlastní budovu, Lidová demokracie II, č. 278 (4. 12. 1946), s. 2.
    34. Pragovka chce, co jí vláda přiřkla, Rudé právo XXVII, č. 40 (16. 2. 1947), s. 8.
    35. Ferdinand Tichý, Automobilka Praga v nové republice, Strojnický obzor XXVII, 1947, s. 364-366.
    36. Josef Zenker, Do druhého roku dvouletky v automobilce, Start III, 1948, č. 1, s. [1].
    37. Jan Zikmund, "Co je to? Má to dvě kola a dvě brzdy a přece včas dojede", in: Hubert Guzik (ed.), Architektura v přerodu, Praha 2019, s. 16-29.
    38. Jan Zikmund, Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945-1992, Praha 2020.
    39. M. Dlouhý, Květná neděle, List Leteckých závodů I, 1947, č. 8, s. [1].
    40. Michal Plavec et al., Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války, Cheb 2008, s. 221-222.
    41. Skorkovský. Jediné slovo a přesto celý pojem, Rudé Právo XXVIII, 1948, č. 141 (17. 6. 1948), 4. vydání, s. 4.
    42. Josef Rákosník, Profesor inž. dr. Milan Mencl, Inženýrské stavby X, 1962, č. 12, s. 468.
    43. Hubert Rüsch, Weitgespannte Sägedachbauten in Eisenbeton, Die Bautechnik XVIII, 1940, č. 43, s. 496-498.
    44. Constanze Röhl - Peter I. Schneider, The Material Remains of the Former Heeresversuchsanstalt Peenemünde between Mythicisation, Uncomfortable Heritage and Reclamation, in: Fritz Jürgens - Ulrich Müller (edd.), Archäologie der Moderne. Standpunkte und Perspektiven (zvl. sv. Historische Archäologie), 2020, s. 289-331.
    45. J. Páv, Dobré vyhlídky automobilky, Start III, 1948, č. 2, s. 2.
    46. Nová lisovna ve vysočanské Pragovce, Rudé právo XXVIII, č. 206 (3. 9. 1948), s. 2.
    47. Vývoj a výroba automobilky Praga po válce, Rudé právo XXVIII, č. 138 (13. 6. 1948), 6. vyd., s. 7.
    48. K padesátinám ing. Jaromíra Matouše, Národní listy LXXXI, č. 14 (14. 1. 1941), s. 3.
    49. Svatopluk Petráček et al., Výzkumná a vývojová základna ČSSR, Praha 1973.
    50. Roland May, Von Biebrich in die ganze Welt: Zur Verbreitung des Zeiss-Dywidag-Schalenbaus bis zum Ende des Zweiten Weltkriegs, Beton- und Stahlbetonbau, sv. 111, 2016, č. 6, s. 385-396. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Vladislava Valchářová, Industriální architektura v období 2. světové války - první železobetonové skořepiny u nás, in: Miloš Hořejš - Ivana Lorencová (edd.), Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války, Praha 2009, s. 78-89.
    52. Oto Gráf, S hrdostí Napoleonových granátníků, Svět práce II, 1946, č. 2, s. 5.
    53. Jan Zikmund, Několik centimetrů betonu: skořepiny v průmyslové architektuře 40. a 50. let, Beton TKS XVIII, 2018, č. 3, s. 70-74.
    54. František Klokner, Lehké střechy betonové, Technický obzor XXXVII, 1929, č. 18, s. 331-335, č. 19, s. 349-353 a č. 20, s. 355-356.
    55. Vojtěch Krch, Skořápkové klenby sytém Zeiss-Dywidag, Architekt SIA XXVIII, 1929, s. 105-108.
    56. Bernard Espion, Pioneering hypar thin shell concrete roofs in the 1930s, Beton- und Stahlbetonbau, sv. 111, 2016, č. 3, s. 159-165. Přejít k původnímu zdroji...
    57. Jan Paul, Železový beton v pozemním stavitelství, 2. díl, Praha 1961.
    58. Konrád Hruban, Tenké klenby ze železového betonu, Architekt XLVI, 1948, č. 5, s. 69-76.
    59. Oldřich Valenta, 70 let akademika B. Hacara - a jeho práce, Stavebnícky časopis XI, 1963, č. 5, s. 279-312.
    60. Antonín Jílek, Speciální železobetonové konstrukce, Praha 1951, s. 182.
    61. Konrád Hruban, Válcové skořepiny ze železového betonu, Praha 1951, s. 49.
    62. Ladislav Jelen, Stavba skořepin v průmyslu, Zprávy veřejné služby technické XXIX, 1949, č. 2, s. 9-12.
    63. Lumír Hrudka, O novém terénním voze Praga V3S, Rudé právo XXXV-XXXVI, č. 159 (10. 6. 1955), s. [1].
    64. Stanislav Karger, Užitkové automobily Praga, Automobil XXXI, 1987, č. 6, s. 12-15.
    65. Tom Hyan, Jubileum Pragovky, Elektrón XV, 1987, č. 10, s. 20-21.
    66. Luboš Hromádko - Karel Kadlec, Urbanistická studie zóny Vysočany - Hloubětín v Praze, Architektura ČSR XLIII, 1984, č. 6, s. 246-251.
    67. Dříve ztrátová Praga skončila loni se ziskem 80 miliónů, Hospodářské noviny XL, 1996, č. 42, s. 6.
    68. [tom], Praga chce pronajmout areál, Hospodářské noviny XLIII, 1999, č. 53, s. 14.
    69. https://tak2002.cz/project/pragovka, vyhledáno 6. 5. 2024.
    70. Pavel Hnilička Architects + Planners: Urbanistická studie Pragovka, dostupné z: https://phap.cz/projekty/urbanisticka-studie-pragovka, vyhledáno 6. 5. 2024.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah