Zprávy památkové péče 2024, 84(1):43-55 | DOI: 10.56112/zpp.2024.1.04


Buštěhradská dráha a její přínos pro rozvoj Žatecka

Eva Dvořáková1, Alena Borovcová2
1 NPÚ, Generální ředitelství v Praze
2 NPÚ, ÚOP v Ostravě

První, byť oproti dnešním značně atypické železniční koleje vedoucí ku Praze nepatřily olomoucko-pražské parostrojní dráze, která slavnostně zahájila provoz v roce 1845, ale její předchůdkyni, Pražsko-lánské koněspřežní železnici. Malá, úzkokolejná dráha určená především pro dovoz dřeva se stala základem první uhelné dráhy v Čechách provozované Buštěhradskou železniční společností a páteří její pozdější sítě na území středních a severozápadních Čech. Propojila dva velké uhelné revíry (kladenskou a sokolovskou pánev), zpřístupnila západočeská lázeňská města a připojila se k mezinárodní železniční síti. Napomohla tak rychlé industrializaci nově se formujících městských aglomerací, mezi nimiž zaujímal významné místo Žatec. Cílem článku je čtenářům přiblížit zajímavá fakta z historie této trati a její vliv na rozvoj dnes již chráněné krajiny Žatecka.

Klíčová slova: Žatecko; Žatec; Buštěhradská dráha; výpravní budovy; koněspřezní železnice Praha–Lány; Josef Chvála (1826–1872)

Vloženo: 21. březen 2024; Přijato: 9. květen 2024; Zveřejněno: 19. srpen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dvořáková, E., & Borovcová, A. (2024).
Buštěhradská dráha a její přínos pro rozvoj Žatecka
. Zprávy památkové péče, 84(1), 43-55. doi: 10.56112/zpp.2024.1.04
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Sammlung der das Österreichische Eisenbahnwesen betreffenden Gesetze, Verordnungen, Staatsverträge und Constitutiv - Urkunden. Wien, 1871, 2. svazek, s. 1011-1016.
    2. Jan Hondl, Cís. král. priv. Pražská koněspřežní železnice z Prahy do Lán, in: Ročenka státních a soukromých drah Československé republiky, Praha 1929, s. 933-934.
    3. Alena Borovcová - Eva Dvořáková - Pavel Maren, Kulturní dědictví železniční dopravy. Koněspřežná dráha Praha-Lány (mapa s odborným obsahem), 2021, ArcGIS StoryMaps, dostupné z: https://npu.maps.arcgis.com/apps/MapJournal/index.html?appid=2d16d5f09b7d4e1fbc7833a7a09605b1, vyhledáno 16. 4. 2024.
    4. Alois Nechleba, Železnice z Prahy do Lán a Píně, Zprávy Spolku architektův a inženýrů v Království českém 29, 1895, č. 1, s. 24.
    5. František Švarc, Pražsko-lánská koňská železnice, Rakovník 1997, s. 21.
    6. Václav Vodvářka, Koleje do křivoklátských lesů, Lány 2013, s. 30.
    7. Ignaz Konta, Eisenbahn-Jahrbuch der Östrerreichisch-Ungarischen Monarchie, Wien 1884, S. 250.
    8. Ignaz Kohn, Österreichisches Eisenbahn-Jahrbuch 1, 1868, S. 215.
    9. Miloš Matěj, Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace, Ostrava 2017, s. 159.
    10. Josef Polanetz - Heinrich von Wittek, Sammlung der das Oesterreichische Eisenbahnwesen betreffenden Gesetze, Verordnungen, Staatsverträge und Constitutiv-Urkunden. Zweiter Band, Wien 1871, S. 1017.
    11. Ignaz Kohn, Österreichisches Eisenbahn-Jahrbuch 2, 1869, s. 180.
    12. Ignaz Kohn, Eisenbahn-Jahrbuch der Österreichisch-ungarischen Monarchie 5, 1872, S. 199.
    13. Mojmír Krejčiřík, Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. II. díl, Litoměřice 2005, s. 202.
    14. Mojmír Krejčiřík, Po stopách našich železnic, Praha 1991, s. 94.
    15. Österreichischer Eisenbahn-Schematismus für 1860, Brünn 1860, S. 216
    16. Mojmír Krejčiřík, Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. II. díl, Litoměřice 2005, s. 203.
    17. R., Naše vyobrazení. Saturnin Heller, Světozor 22,1888, č. 7, s. 109.
    18. Mojmír Krejčiřík, Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. II. díl, Litoměřice 2005, s. 203.
    19. Miloš Matěj - Michaela Ryšková, Metodika hodnocení a ochrany průmyslového dědictví z pohledu památkové péče, Ostrava 2018.
    20. Denní zprávy. Na česání chmele…, Národní listy 48, 1908, č. 227, s. 3.
    21. Hana Hlušičková (ed.) a kol., Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV, Praha 2003, s. 244-247.
    22. Karel Štěpánek - Vladimír Hrstka - Jaroslav Venclík, 100 let cukrovaru v Žatci, Žatec 1971.
    23. Robert Drozda, Železná dráha v Plasích, Plasy 2013, s. 12.
    24. Pavel Korbel, Historie výtopny a lokomotivního depa v Žatci, Svět velké i malé železnice 13, č. S3, 2014, s. 20.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah