Zprávy památkové péče - Nejnovější články
Výsledky 1 až 30 z 141:
Zpráva z konání metodických dnů specialistů v OstravěRůzné
Martina Lehnertová, Ludmila Stará
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):173-174
Obrazárna hrabat z Hohenemsu v Poličce – historické souvislosti a nynější zpřístupněníRůzné
David Junek
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):168-172
Vzpomínka na doc. Manfreda Kollera (* 1941 – † 2025)Nekrolog
Karol Bayer, Zdeněk Vácha
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):166-167
Obnova památek je navýsost tvůrčí disciplína. Rozhovor s prof. Ing. arch. akad. arch. Václavem GirsouRozhovor
Alexander Kuric
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):162-165
Věž kostela sv. Jakuba v Telči jako svědectví dobového statického zajištění z 60. let 20. stoletíStudie a materiálie
Ondřej Hnilica
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):145-161 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.05
Kostel sv. Jakuba v Telči je jednou z nejcharakterističtějších stavebních památek města zapsaného na seznamu UNESCO. Statická porucha, která postihla věž kostela v 60. letech 20. století, představovala jednu z nejdramatičtějších etap jeho existence, a to i z toho důvodu, že ve stejné době došlo ke zřícení věže kostela v Hustopečích. Kauza je pojata ve vztazích zodpovědných orgánů, expertů a stavebních podniků. Vzhledem k náročnosti sanace se na řešení zajištění podíleli doboví odborníci B. Hacar v roli konzultanta projektanta a M. Cigánek. Každý z uvedených představoval jeden z tehdejších metodických trendů.
Historie a záchrana kamenného klenbového mostu v Poniklé na řece JizeřeStudie a materiálie
Michal Panáček, Pavel Jakubec, Petr Řeřicha, Petr Fajman
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):130-144 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.04
Příspěvek popisuje podobu nejstaršího historického kamenného klenbového mostu na řece Jizeře v Poniklé, jeho stavební vývoj a úsilí za jeho zachování. Mostu na základě špatných politických rozhodnutí hrozila v roce 2021 zbytečná demolice a teprve soustředěným úsilím odborníků a laické veřejnosti se ji podařilo odvrátit a most prohlásit za kulturní památku. Most je velmi hodnotným konstrukčním a architektonickým dílem dokládajícím rozvoj státní cestní sítě krajských silnic kolem poloviny 19. století. Byl postaven nejpozději roku 1853 velmi kvalitně z opracovaného pískovce a ve druhé polovině 30. let 20. století prošel pečlivou opravou. V současné době...
Příspěvek k poznání historizující přestavby zámku Hluboš za Oettingen-Wallersteinů jako podnět k jeho záchraně a prezentaciStudie a materiálie
Lukáš Slabý
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):118-129 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.03
Článek na základě různorodých pramenů české i zahraniční provenience přináší bližší popis a dataci důležitých stavebních proměn zámeckého areálu v Hluboši (okr. Příbram) za Oettingen-Wallersteinů v 70. letech 19. století. Tyto stavební úpravy vtiskly zámku a jeho nejbližšímu okolí z podstatné většiny nynější podobu. Současným vlastníkem zámku je společnost Chateau Masaryk, s. r. o., která zamýšlí jeho adaptaci na luxusní hotel a lázně. Vzhledem k historické a památkové hodnotě lokality přináší studie ve svém závěru možnosti využití získaných informací pro případnou interiérovou expozici.
Hotel Rosol: pelhřimovské drama o třech dějstvíchStudie a materiálie
Lukáš Veverka
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):107-117 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.02
Předložená studie se zaměřuje na počátky působení venkovského odboru Klubu Za starou Prahu v Pelhřimově a jeho pokus o záchranu historického hotelu Rosol. Podrobnou rešerší archivů Klubu Za starou Prahu, pelhřimovského odboru a obsáhlé konverzace Zdeňka Wirtha s Karlem Polesným vystoupil do popředí plastický příběh, který na půdorysu boje o jeden historický objekt odhaluje různé strategie dobových ochránců památek, ale také místních korporací a vedení města. Případová studie pelhřimovského hotelu a celého náměstí dává detailně nahlédnout na překážky, kterým čelily spolky ochránců památek v situaci, kdy systém ochrany skrze Centrální komisi nebyl schopen...
Kometa nad Brnem. Výstavba Masarykovy čtvrti v letech 1919–1925Studie a materiálie
Pavla Cenková, Aleš Homola
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):87-106 | DOI: 10.56112/zpp.2025.2.01
Studie se zabývá procesem formování Masarykovy čtvrti v Brně v první polovině 20. let 20. století v kontextu jejího vzniku a proto-existence po roce 1898. Věnuje se analýze kontinuity vývoje čtvrti od prvotních úřednických kolonií v dekádách před 1. světovou válkou po rozsáhlou modernistickou obytnou zónu meziválečného období, završenou fází výstavby v 30. letech 20. století. Zrod i podoba čtvrti byly přitom dány budovatelským úsilím středostavovských stavebních družstev Brňanů českého i německého jazyka a také působením výrazných architektonických tvůrců, mezi nimiž je třeba uvést Ferdinanda Hracha, Miloše Lamla, Jindřicha Kumpošta či Bohuslava Fuchse....
EditorialEditorial
redakce
Zprávy památkové péče 2025, 85(2):85
Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na MoravěRecenze, bibliografie
Jiří Slavík
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):79-80
Veduty. Historická zobrazení měst českých zemí od nejstarších dob do poloviny 19. stoletíRecenze, bibliografie
Karel Kuča
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):78-79
Přehled péče o katedrálu sv. Víta na Pražském hradě v letech 2011–2023Různé
Petr Chotěbor
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):68-78
Po stopách šlechtických rodů: Habsburkové – domovem i v Českých zemíchRůzné
Petra Načeradská
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):64-67
Restaurování kovů a jiná přehlížená řemesla. Rozhovor s Ivanem HouskouRozhovor
Vilém Faltýnek
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):59-64
Komparace přístupů k památkové ochraně moderní architektury v kontextu dobových ideových vlivůStudie a materiálie
Zdislava Šimková
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):48-58 | DOI: 10.56112/zpp.2025.1.04
Studie se věnuje komparaci dvou přístupů ochrany moderního architektonického kulturního dědictví v České republice. Prvním přístupem se rozumí ochrana prvorepublikových, zejména funkcionalistických staveb, která započala prvním památkovým zákonem č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. K počátku památkové ochrany tak docházelo v rámci společensko-politického systému nedemokratického komunistického Československa, který se musel vyrovnat s tím, co pro něj funkcionalistická architektura představovala. Druhý přístup je věnován současné problematice ochrany staveb z období socialismu v souvislosti s vyrovnáváním se s komunistickou minulostí, kterou mohou...
Architekt jako zaměstnanec: architekt a urbanista Maxmilián Šimáček (1867–1944)Studie a materiálie
Ladislav Jackson
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):33-47 | DOI: 10.56112/zpp.2025.1.03
Do kánonu moderní architektury jsme si zvykli zařazovat architekty, kteří nejen dosáhli originálních tvůrčích výkonů, ale kteří současně uspěli podnikatelsky. Z vyprávění tak vypadly jiné způsoby profesního uplatnění, ať už jako podnikoví architekti, architekti pracující ve státní správě nebo jako zaměstnanci jiných architektů. Příklad zapomenutého architekta a urbanisty Maxmiliána Šimáčka, který se po usazení v Praze po 1. světové válce zapsal do dějin hlavně pražského urbanismu, ukazuje, že se v takovém případě zdaleka nemuselo jednat o neúspěch a důvody jeho opomenutí musíme hledat hlouběji v jeho tvůrčí biografii, kterou autor v následujícím článku...
Staré hraniční kameny na historické hranici Čech a Moravy novými kulturními památkami?Studie a materiálie
Petr Marek
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):20-32 | DOI: 10.56112/zpp.2025.1.02
Cílem článku je představit stěžejní výsledky dokumentace hraničních znaků na historické hranici Čech a Moravy. Konkrétně je zde prezentováno 26 solitérů/skupin představovaných především starými hraničními kameny. Podrobné mapování historické česko-moravské hranice probíhalo v letech 2020–2023 na podkladu map stabilního a pozemkového katastru a s pomocí přesného přístroje GPS. Z původního počtu několika tisíc mezníků zaznamenaných na starých mapách byl v terénu dohledán pouze zlomek. Zdokumentováno bylo sice více než 1 200 hraničních znaků, avšak pouze 138 hraničníků lze jednoznačně ztotožnit s hraničníky uvedenými v analyzovaných archivních pramenech....
Výzkum štukové výzdoby v kapli Všech svatých na zámku v Telči – mezi dějinami umění, technologií a restaurovánímStudie a materiálie
Zdeněk Kovářík, Renata Tišlová, Zdeňka Míchalová
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):3-19 | DOI: 10.56112/zpp.2025.1.01
Výzkum kaple Všech svatých na zámku v Telči ukazuje přínosy mezioborového přístupu, kdy společné hledání odpovědí na otázky kladené historikem umění, restaurátorem a technologem vede k posunům poznání dobře známé a mnohokrát publikované památky. Všechny tři pohledy se stýkají nad otázkami, jaký byl vzhled interiéru kaple v době jejího vzniku, jaké techniky byly použity k provedení výzdoby a jak se na podobě interiéru odrazil přístup k obnově v 80. letech 20. století. Právě kvůli této obnově dnes těžko hledáme hranice mezi renesančním materiálem a jeho pozdější památkářskou interpretací. Výzkum realizovaný v letech 2019–2021 přinesl nová dílčí...
EditorialEditorial
redakce
Zprávy památkové péče 2025, 85(1):1
Obsah a rejstřík časopisu Zprávy památkové péče, ročník 84, 2024Obsah a rejstřík ročníku
Lukáš Hyťha
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):579-583
Opevnění měst středověké EvropyRecenze, bibliografie
Karel Kuča
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):572
Dějiny umění, památková péče a technologie pro materiálové průzkumy: doktorský studijní program na Univerzitě Palackého v OlomouciRůzné
Martin Horáček
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):570-571
Reinterpretace autorství imaginárních portrétů členů rodu Rohanů na zámku SychrovRůzné
Lucie Česká, Ondřej Kubáček
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):566-570
Přátelská vzpomínka na PhDr. Alenu Horynovou (1942–2024)Personalia
Zdenka Gláserová Lebedová, Viktor Kovařík, Jan Lebeda, Vratislav Nejedlý, Petr Skalický
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):565-566
Fresková malba a problém (re)konstrukce uměleckých hodnotIn Medias Res
Martin Mádl
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):562-564 | DOI: 10.56112/zpp.2024.4.09
Uměleckohistorická interpretace hledá strategii, která pomáhá dílo vysvětlit v určitém širším historickém, kulturním, sociálním či jiném obecnějším kontextu. Tato interpretace však zohledňuje jen určité aspekty uměleckých děl. Historičky a historikové umění se zpravidla zaměřují na ikonografii, stylové aspekty a kulturněhistorický a sociální kontext vzniku děl. Často však pomíjejí jejich technická a technologická specifika a autentickou strukturu, přestože vhodné nástroje výkladu můžeme nalézt mimo jiné v dobové literatuře, jak ukazujeme na příkladu barokních nástěnných maleb. Nadřazování kulturních hodnot v uměleckohistorické práci pak může stát za...
Falzifikující rekonstrukce nástěnných maleb Carla Innocenza Carloniho v Clam-Gallasově paláci v Praze jako symptomatický jev stavu památkové péče?In Medias Res
Jana Zapletalová
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):552-561 | DOI: 10.56112/zpp.2024.4.08
Článek reflektuje recentní restaurátorský zásah na nedávno odkrytých nástěnných malbách významného italského malíře Carla Innocenza Carloniho na stěnách schodištní haly Clam-Gallasova paláce v Praze. Text se zaměřuje na otázky stanovení koncepce zásahu, návrhu na restaurování, závazného stanoviska, kvality realizace ze strany provádějících restaurátorů, památkového dohledu a restaurátorské zprávy. Na základě rozboru informací o procedurálních postupech, rekonstrukce souslednosti událostí a vyhodnocení fotografické dokumentace i fyzického stavu maleb z jednotlivých fází prací přináší analýzu příčin nezdařilého restaurátorského zásahu, který vedl k falzifikující...
K možnostem vizuální rehabilitace nástěnných maleb. Glosy na pozadí aktuální rekonstrukce maleb Carla Innocenza Carloniho na schodišti Clam-Gallasova paláce v PrazeIn Medias Res
Adam Pokorný, Petr Skalický
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):539-551 | DOI: 10.56112/zpp.2024.4.07
Výsledný stav nedávno restaurovaných nástěnných maleb na schodišti Clam-Gallasova paláce v Praze vyvolal rozpačité reakce. Koncepce přístupu a čas, který byl realizaci vyhrazen, však rozhodně nejsou v domácí praxi ojedinělé a nahodilé. Za pozornost proto stojí jednak pozadí ideových východisek koncepce, a také společenské poměry, zvláště podmínky zadávání zakázek, za kterých jsme nuceni restaurování významných děl realizovat. Budoucí hledání řešení není možné bez detailních retrospektivních reflexí realizovaných restaurátorských prací. Zarážející je pak domácí absence provázanosti teorie a praxe restaurování. Studie se proto stručně ohlíží za domácími...
Restaurátorské práce a nová zjištění v interiérech Clam-Gallasova paláce v PrazeIn Medias Res
Petra Hoftichová
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):517-538 | DOI: 10.56112/zpp.2024.4.06
Článek je zaměřen na postup restaurování a změny v přístupu ke Clam-Gallasově paláci. Pro hlubší poznání byly využity především materiály NPÚ a restaurátorské zprávy zhruba od 80. let 20. století (starší nejsou k dispozici), u mladších pak včetně fotodokumentace, a to včetně poslední opravy paláce po roce 2018. Ze shrnutí vyplývá, že problémem bylo dlouhodobě především nevhodné využití paláce a zatékání do objektu. To se velmi dlouho řešilo jen nárazově – poškozováno bylo především reprezentační piano nobile. Některé dříve provedené práce se ukázaly jako rozporuplné, neboť došlo ke ztrátám originálních prvků a konstrukcí, naopak řada restaurátorských...
Památková péče a barevnost stavebIn Medias Res
Petr Macek
Zprávy památkové péče 2024, 84(4):495-516 | DOI: 10.56112/zpp.2024.4.05
Text se věnuje problematice barevnosti fasád historických staveb v kontextu památkové péče, a to z perspektivy praktického památkáře. Na příkladu Clam-Gallasova paláce a dalších případových studií autor kriticky analyzuje přístupy k obnově barevnosti, které často postrádají oporu v historických průzkumech a podléhají estetizujícím či dobově podmíněným rozhodnutím. Zpochybňuje mechanické snahy o navrácení „původní“ podoby objektů a upozorňuje na rizika, která přinášejí uniformní estetické preference. V centru autorovy úvahy stojí otázka, zda by měla být barevnost chápána jako historicky doložitelný fakt, nebo jako proměnlivá kulturní vrstva....