Zprávy památkové péče 2025, 85(1):20-32 | DOI: 10.56112/zpp.2025.1.02

Staré hraniční kameny na historické hranici Čech a Moravy novými kulturními památkami?

Petr Marek
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Masarykova univerzita v Brně

Cílem článku je představit stěžejní výsledky dokumentace hraničních znaků na historické hranici Čech a Moravy. Konkrétně je zde prezentováno 26 solitérů/skupin představovaných především starými hraničními kameny. Podrobné mapování historické česko-moravské hranice probíhalo v letech 2020–2023 na podkladu map stabilního a pozemkového katastru a s pomocí přesného přístroje GPS. Z původního počtu několika tisíc mezníků zaznamenaných na starých mapách byl v terénu dohledán pouze zlomek. Zdokumentováno bylo sice více než 1 200 hraničních znaků, avšak pouze 138 hraničníků lze jednoznačně ztotožnit s hraničníky uvedenými v analyzovaných archivních pramenech. V současnosti požívá památkovou ochranu 7 česko-moravských hraničníků. Domníváme se však, že hodnotných je i 320 dalších hraničních kamenů, jež plánujeme navrhnout na prohlášení za kulturní památku. Patří sem mimo jiné 10 mezníků pocházejících prokazatelně ze 17. století či 6 silničních kamenů, na nichž je explicitní odkaz na Čechy a Moravu. Status kulturní památky může pomoci uchovat nejen fyzické relikty historické zemské hranice, ale i historickou paměť.

Klíčová slova: dokumentace drobných památek; hraniční kameny; kulturní památka; česko-moravská hranice; Čechy; Morava

Zveřejněno: 21. srpen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Marek, P. (2025). Staré hraniční kameny na historické hranici Čech a Moravy novými kulturními památkami? Zprávy památkové péče85(1), 20-32. doi: 10.56112/zpp.2025.1.02
Stáhnout citaci
PDF bude odemčeno 21.8.2026

Reference

  1. Eduard Jelínek, Hranice a hraniční mezníky v historii, Zeměměřičský věstník XXIV, 1936, č. 1, s. 11-12.
  2. Jaroslav Pudr, Příručka o mezníkování pozemků, panství a usedlostí z r. 1816, Zeměměřičský věstník XXXII, 1944, č. 5, s. 76-79.
  3. Pavel Hánek, K historii mezníku, Geodetický a kartografický obzor XL/LXXXII, 1994, č. 6, s. 131-132.
  4. Irena Bukačová, Typologie drobných památek v krajině, in: Tomáš Hájek - Irena Bukačová, Příběh drobných památek, Praha 2001, s. 49-69.
  5. Markéta Marková, Vymezování hranic a jejich značení v přírodě ve středověku, in: Robert Šimůnek, Regiony - časoprostorové průsečíky?, Praha 2008, s. 98-106.
  6. Libuše Jakubcová, Tvorba KM-D v lokalitách sáhových map a ověření přesnosti (diplomová práce), Katedra matematiky FAV ZČU, Plzeň 2001.
  7. Pavel Dvořák, Hranečníky na pomezí Čech a Moravy (úsek mezi Rozhraním a Králickým Sněžníkem) (diplomová práce), Geografický ústav PřF MU, Brno 2003.
  8. Michal Dosedla, Hranečníky na pomezí Čech a Moravy - terénní výzkum a dokumentace úseku Stáj-Rozhraní (diplomová práce), Geografický ústav PřF MU, Brno 2004.
  9. Zuzana Kruťová, Hranečníky na pomezí Čech a Moravy - terénní výzkum a dokumentace úseku Rakousko-Stáj (diplomová práce), Geografický ústav PřF MU, Brno 2007.
  10. Jaroslav Nesiba - Stanislav Řehák, Vývoj moravsko-české zemské hranice v čase, in: Ladislav Pavlovský (ed.), Den Moravy, Brno 2004, s. 7-11.
  11. Jan Koláček, Hranice feudálních panství - označování v terénu a jeho stopy v současné krajině (diplomová práce), Katedra geografie PřF UPOL, Olomouc 2008.
  12. Lenka Urbancová, Informační systém pro evidenci hraničních znaků (diplomová práce), Katedra matematiky FAV ZČU, Plzeň 2009.
  13. Matouš Jirák - Petr Vomáčka, Lichtenštejnské hraniční kameny na Lanškrounsku a Moravskotřebovsku, Východočeský sborník historický XXXII, 2017, s. 197-225.
  14. Libuše Jakubcová - Roman Poustka, Analýza přesnosti souvislého zobrazení DKM v lokalitách sáhových map a budování databáze pevných bodů, in: Sborník 14. Kartografické konference "Úloha kartografie v geoinformační společnosti", Plzeň 2002.
  15. Václav Čada - Libuše Jakubcová, Technologie tvorby DKM v lokalitách sáhových map a ověření přesnosti, Geodetický a kartografický obzor XLVIII/XC, 2002, č. 7, s. 131-145.
  16. M. Řehořová, Databáze pevných bodů v lokalitách sáhových map a její využití pro ověření přesnosti KM-D (diplomová práce), Katedra matematiky FAV ZČU, Plzeň 2002.
  17. Veronika Králová, Tvorba DKM v lokalitě Lomnicka u Plas (diplomová práce), Katedra matematiky FAV ZČU, Plzeň 2006.
  18. Peter Waldhäusl - Heinz König - Reinfried Mansberger, Boundaries and boundary marks - substantive cultural heritage of extensive importance, in: ISPRS Annals of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences, II-5/W3, Taipei 2015. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Václav Čada - Ondrej Dudáček, Project Catastrum Grenzsteine - State of the art in Czechia, in: Igor Ivan - Jiří Horák - Tomáš Inspektor (edd.), Dynamics in GIscience, Cham 2018, s. 47-55. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Eva Heřmanová, Kultura a rozvoj regionu, in: Eva Heřmanová - Pavel Chromý et al., Kulturní regiony a geografie kultury, Praha 2008, s. 181-302.
  21. Petr Hrubý - Eva Altová - Antonín Kadlec, Metodika dokumentace drobných památek, Ústí nad Labem 2015.
  22. Petr Maděra - Antonín Buček - Luboš Úradníček et al., Starobylé výmladkové lesy - metodika inventarizace, evidence a péče. Certifikovaná metodika, Brno 2016, s. 15-16.
  23. Catastrum Grenzsteine, dostupné z: http://www.grenzsteine.at/unesco/, vyhledáno 27. 8. 2024.
  24. Jindřich Schulz, Vývoj českomoravské hranice do 15. století, Historická geografie IV, 1970, s. 52-79.
  25. Petr Marek, Využitelnost česko-moravské hranice v turismu, Studia Turistica XIII, 2022, č. 2, s. 18-26.
  26. Andrea Komlosyová, Jedna země - mnoho hranic. Cesty zboží a lidí mezi rakouskými a českými zeměmi (1740-1918), in: Andrea Komlosyová - Václav Bůžek - František Svátek (edd.), Kultury na hranici: Jižní Čechy - Jižní Morava - Waldviertel - Weinviertel, Waidhofen an der Thaya 1995, s. 55-68.
  27. Petr Marek, Využití konceptu percepčního regionu při výzkumu institucionalizace a deinstitucionalizace regionu na příkladu (ne)existence českých zemí (rigorozní práce), Geografický ústav PřF MU, Brno 2018.
  28. Oldřich Chládek, Žďárský klášter a hranice (bakalářská práce), FF UK, Praha 2006.
  29. Petr Marek, Vnímání reliktní hranice na příkladu severní části česko-moravské zemské hranice (diplomová práce), Geografický ústav PřF MU, Brno 2015.
  30. Petr Marek - Radim Štampach - Zbyněk Sviták et al., Možnosti rekonstrukce a dokumentace reliktní hranice: příklad česko-moravské zemské hranice, Geografie CXXIX, 2024, č. 3, s. 323-355. Přejít k původnímu zdroji...
  31. Petr Marek - Zbyněk Sviták - Radim Štampach et al., Dokumentace hraničních znaků na česko-moravské zemské hranici, Brno 2023.
  32. Téma: Ukradené hraniční kameny, Svitavský deník, https://svitavsky.denik.cz/tema/kradez_hranicni_kameny.html, vyhledáno 27. 8. 2024.
  33. Antonín Buček - Linda Černušáková - Michal Friedl et al., Ancient coppice woodlands in the landscape of the Czech Republic, European Countryside IX, 2017, č. 4, s. 617-646. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Pavel Hánek, Historický kámen na státní hranici v Krušných horách, Geodetický a kartografický obzor LIV/ XCVI, 2008, č. 6, 4. str. obálky.
  35. Zdeněk Šmída, Reliktní hranice na Šumavě. Tiší svědkové z kamene, Šumava, jaro 2017 - příloha Šumavská mozkovka 2016, s. 4-5.
  36. Kateřina Vilhelmová, České staré hraniční znaky (bakalářská práce), Katedra speciální geodézie FS ČVUT, Praha 2017.
  37. Kateřina Vilhelmová, Historické hraniční znaky na státních hranicích s Německem a v části státních hranic s Rakouskem, Geodetický a kartografický obzor LXIV/CVI, 2018, č. 6, s. 125-129.
  38. Zdeněk Šmída, Tajemství šumavské hranice, Plzeň 2019.
  39. Zdeněk Šmída, Tajemství západní hranice. Chebsko, Tachovsko, Domažlicko, Plzeň 2021.
  40. Johana Jackovičová - Martin Dolejš - Jiří Riezner, Spatial determinants of the distribution of lynchets and stone walls in NW Czechia: A broad-scale study, Applied Geography, 2023, č. 158, s. 1-11. Přejít k původnímu zdroji...
  41. Pavel Macků, Využití dronů v archeologii a památkové péči jako nástroj monitoringu a dokumentace kůrovcové kalamity na příkladu Kraje Vysočina, Zprávy památkové péče LXXXII, 2022, č. 3, s. 455-463. Přejít k původnímu zdroji...
  42. Petr Marek, Transformace regionální identity v Česku: Případová studie částečně deinstitucionalizovaných Čech a Moravy pohledem obyvatel česko-moravského pomezí, Geografie CXXVII, 2022, č. 3, s. 271-297.
  43. Petr Marek, Reproduction of the identity of a region: perceptual regions based on formal and functional regions and their boundaries, Geografiska Annaler: Series B, Human Geography CV, 2023, č. 1, s. 79-98. Přejít k původnímu zdroji...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.