Zprávy památkové péče 2025, 85(1):33-47 | DOI: 10.56112/zpp.2025.1.03

Architekt jako zaměstnanec: architekt a urbanista Maxmilián Šimáček (1867–1944)

Ladislav Jackson
Fakulta výtvarných umění, VUT v Brně

Do kánonu moderní architektury jsme si zvykli zařazovat architekty, kteří nejen dosáhli originálních tvůrčích výkonů, ale kteří současně uspěli podnikatelsky. Z vyprávění tak vypadly jiné způsoby profesního uplatnění, ať už jako podnikoví architekti, architekti pracující ve státní správě nebo jako zaměstnanci jiných architektů. Příklad zapomenutého architekta a urbanisty Maxmiliána Šimáčka, který se po usazení v Praze po 1. světové válce zapsal do dějin hlavně pražského urbanismu, ukazuje, že se v takovém případě zdaleka nemuselo jednat o neúspěch a důvody jeho opomenutí musíme hledat hlouběji v jeho tvůrčí biografii, kterou autor v následujícím článku zpracoval a doplnil o Šimáčkem psaný vlastní životopis z jeho archivní pozůstalosti.

Klíčová slova: památkový urbanismus; historismus; moderní architektura; Maxmilián Šimáček (1867–1944); regulační plány; Praha; Státní regulační komise

Zveřejněno: 21. srpen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jackson, L. (2025). Architekt jako zaměstnanec: architekt a urbanista Maxmilián Šimáček (1867–1944). Zprávy památkové péče85(1), 33-47. doi: 10.56112/zpp.2025.1.03
Stáhnout citaci
PDF bude odemčeno 21.8.2026

Reference

  1. Pavel Vlček - Pavel Zahradník, Šimáček, Maxim (Maxmilián) Šimáček, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2023, s. 886.
  2. Pavel Vlček, Šimácek, Maxim (Maxmilián), in: Pavel Vlček et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 642.
  3. Jana Kořínková - Jindřich Chatrný - Dagmar Černoušková, Evropan Adolf Loos: nejen brněnské stopy = Adolf Loos, European: his legacy in Brno and beyond, Brno 2020, s. 17-19.
  4. Bayerischer Architekten und Ingenieursverband, München und seine Bauten, Munich 1912.
  5. Alex Winiger, Bestandsbeschrieb August Albert Müller, in: Website des gta Archivs / ETH Zürich, Juni 2021, dostupné z: https://archiv.gta.arch.ethz.ch/nachlaesse-vorlaesse/august-albert-mueller, vyhledáno 15. 7. 2024.
  6. Joanna W. Kunstmann, Emanuel von Seidl (1856-1919): Die Villen und Landhäuser, München 1993.
  7. Günther Buchinger, Villenarchitektur am Semmering, Wien-Köln-Weimar 2006.
  8. Ursula Prokop, Otto Wagner jun., Architektenlexikon, Wien 1770-1945 [online zdroj], https://www.architektenlexikon.at/de/671.htm, vyhledáno 15. 7. 2024.
  9. Iain Boyd Whyte, Three Architects from the Master Class of Otto Wagner: Emil Hoppe, Marcel Kammerer, Otto Schonthal, Cambridge (MA) 1989.
  10. Grzegorz Piątek, Hotel nad hotele. Bristol to nazwa, która w głowach musuje jak szampan, Weekend Gazeta.pl, 10. 3. 2017, dostupné z: https://weekend.gazeta.pl/weekend/7,177342,21477988,hotel-nad-hotele-bristol-to-nazwa-ktora-w-glowach-musuje-jak.html, vyhledáno 15. 7. 2024.
  11. Joanna W. Kunstmann, Emanuel von Seidl (1856-1919): Die Villen und Landhäuser, München 1993.
  12. Ladislav Zikmund-Lender, Stará sokolovna, Královéhradecký architektonický manuál [online zdroj], https://kam.hradcekralove.cz/objekt/245-stara-sokolovna, vyhledáno 15. 7. 2024.
  13. Státní okresní archiv Trutnov, Archiv města Hostinné, inv. č. 832, Dům čp. 379, tělocvična, novostavba, stavební úpravy a přístavby, sign. II 190-1-3, č. k. 97.
  14. Sokolovna zmizí z mapy města, Krkonošský deník, 6. 6. 2007, https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/krkonose_hostinne20070606.html, vyhledáno 15. 7. 2024.
  15. Michaela Bauer-Karner, Die Stadterweiterung von Krems von ca. 1860-1914, Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich, 1994-1995, č. 60-61, s. 65-102.
  16. Pavel Vlček - Jiří Hilmera - Pavel Zahradník, Šimáček, Emanuel Konárovský, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2023, s. 438.
  17. Maxim Šimáček, Soutěžný návrh regulačního a zastavovacího plánu Mladé Boleslavi, Časopis československých architektů, 1921, roč. XXI, č. 4, s. 101-104.
  18. Maxim Šimáček, Průvodní zpráva soutěžního návrhu na úpravu a zastavění Smíchova, Košíř, Radlic a Motola, Časopis československých architektů XXI, 1921, s. 3-6.
  19. Max Urban, Dějiny plánování a výstavba hlavního města Prahy, nedat. [asi 1949], Spisovna Útvaru rozvoje hl. města Prahy / Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy, přepis originálu strojopisu, 2012.
  20. Maxim Šimáček, Soutěžný návrh regulace jihovýchodního sektoru Velké Prahy, Časopis československých architektů, roč. XXII, 1923, s. 1, s. 15-20.
  21. Maxim Šimáček, Heslo Mé zlaté Praze!, Časopis československých architektů XXIII, 1924, č. 2, s. 37-40.
  22. Maxim Šimáček, Soutěžné návrhy na regulaci města Kutné Hory, heslo Českému klenotu, Časopis československých architektů XXIV, 1925, č. 3-4, s. 39-44.
  23. Max Urban, Heslo Minulost pro budoucnost, Časopis československých architektů XXIV, 1925, č. 3-4, s. 44-49.
  24. Zprávy, Časopis československých architektů XXV, 1926, č. 1-5, s. 74.
  25. Richard Biegel, Město v bouři: Urbanismus a architektura historického centra Prahy 1830-1970, Praha 2022.
  26. Red., Soutěž na úpravu vnitřních pražských ostrovů, Styl VI, 1925-1926, s. 160-161.
  27. Klára Brůhová, Praha nepostavená: Vltavské břehy jako urbanistické téma moderní metropole, Praha 2017.
  28. Miroslav Plačka et al., Hodonín: Dějiny města do roku 1948, Hodonín 2008.
  29. Státní okresní archiv v Hodoníně, fond AM-H, inv. č. 557, pol. 214, regulační plán Židovského města.
  30. Jiří Grossmann - Alois Balán, Regulační studie Velké Bratislavy, Časopis československých architektů XXV, 1926, s. 39 an.
  31. Archiv Útvaru hlavního architekta, Mestský úrad v Nitre, Zápisnica o prvej schodzi poroty pre posudenie ideových planov na regulaciu mesta Nitry, konanej dna 12-ho oktobra 1928 od 11 hod.30 až 13 h. vo velkej dvorane mestskeho domu, dalej od 15 h. do 18 h., 1928.
  32. Radoslava Cicvárková, Historie přestavby železničního uzlu Brno, Urbanismus a územní rozvoj 7, 2005, č. 2, s. 12-18.
  33. Petra Hlaváčková, Brno má problém, ERA 21 XV, 2015, č. 5, s. 32-35.
  34. Radim Silný, Stavební dějiny lázní Luhačovice, 1902-1948 (diplomová práce), Seminář dějin umění, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2007.
  35. Mihály Kubinszky, Bahnhöfe in Österreich. Architektur und Geschichte, Wien 1986.
  36. Wien Kulturgut: Generalstadtplan 1904 und 1912, Stadt Wien, dostupné z: https://www.wien.gv.at/kultur/kulturgut/plaene/generalstadtplan.html, vyhledáno 17. 3. 2025.
  37. Karel Šimáček, Ke smrti mého bratra Maxmiliána dne 14. července 1944 ve 2 hod., rukopis, 15. července 1944, rodinný archiv Mgr. Bc. Pavla Šimáčka.
  38. Klára Brůhová, Praha nepostavená: Vltavské břehy jako urbanistické téma moderní metropole, Praha 2017.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.