Zprávy památkové péče, 2012 (roč. 72), číslo 6

Editorial

Ivana Kyzourová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):409

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,jsem ráda, že po dvou letech opět může vyjít monotematické číslo Zpráv památkové péče věnované opravám a restaurování na Pražském hradě. Dva roky jsou krátká doba, přesto i během ní se podařilo uskutečnit řadu akcí, které významně přispěly k uchování celého areálu pro další generace v hodnotné podobě, jež odpovídá našim technickým a ekonomickým možnostem. Z nedávno úspěšně dokončených prací na Pražském hradě jmenujme zejména restaurování kaple sv. Kříže na II. nádvoří, do níž se po náročné stavební renovaci vrátila stálá expozice Svatovítského pokladu, veřejnosti nepřístupná déle než dvacet let. Podařila se také...

Nová zjištění k renesančním nástěnným malbám ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta v Praze

Ivana Kyzourová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):411-419

Nástěnné malby svatováclavského cyklu ve stejnojmenné kapli v katedrále sv. Víta byly poprvé restaurovány před sto lety. Od té doby o nich vyšlo množství literatury, k jednoznačnému výkladu maleb se ale nedospělo. Předložená studie upřesňuje dataci maleb do let 1506-1509 a nově je interpretuje jako oslavu vlády Vladislava Jagellonského a zároveň jako výraz šíře sdílených nadějí spojovaných s narozením Vladislavova potomka a nástupce Ludvíka. Ten je vyobrazen na západní stěně kaple v okamžiku, kdy ho pod svou ochranu bere český zemský patron sv. Václav. V článku jsou popsány historické souvislosti maleb, které dokreslují ukázky z básní předního českého...

Restaurování a průzkum nástěnných maleb ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta na Pražském hradě

Milena Nečásková

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):420-424

Součástí restaurování maleb Svatováclavské kaple chrámu sv. Víta byl restaurátorský průzkum, zaměřený na otázky, týkající se zejména existence neznámých skrytých maleb pod renesančními malbami i pod malbami z poslední třetiny 15. století. Další průzkum se soustředil na časové zařazení a vzájemné souvislosti plastických tlačených dekorů, které se vyskytují v malbách všech tří časových období vzniku nástěnných maleb kaple. Zkoumán byl i původ, účel a rozsah oranžového podkladového nátěru, nesouvisle naneseného na několika místech východní zdi.Metodami průzkumu byla prohlídka maleb zvětšovací optikou, infračervená reflektografie a jejich nasvícení...

Královský letohrádek na Pražském hradě a jeho restaurování

Ivana Kyzourová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):425-431

Studie přináší zprávu o komplexním restaurování Královského letohrádku, který český král a římský císař Ferdinand I. zbudoval v letech 1538-1564 v zahradě Pražského hradu. Cílem restaurátorského zásahu (2004-2010) bylo konzervovat sochařskou výzdobu, vyřešit odvod srážkové vody, vložit hydroizolaci pod zábradlí horní terasy, vyměnit zcela dožilé žlaby a okapy, přeložit a vyměnit dlažbu na dolní terase a vyhodnotit vizuálně markatní statické jevy.Budova letohrádku byla mnohokrát opravována. Už od doby svého dokončení trpěla zatékáním srážkové vody horní terasou a promáčením arkádového ochozu. Problém se podařilo vyřešit až v osmdesátých letech 20.století....

Oprava střechy a průčelí Královského letohrádku na Pražském hradě

Petr Měchura

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):432-438

Oprava měděné krytiny střechy Královského letohrádku, zahájená v roce 2012, je zakončením několika etap restaurování vnějšího pláště architektonicky cenného objektu. Renesanční střecha byla budována od roku 1558, kdy dvorní tesař Mathias Rauch začal osazovat krov podle nedochovaného návrhu Bonifáce Wolmuta z roku 1557. Během staletí byla střecha, spolu s interiéry letohrádku, cyklicky poškozována zatékáním a povětrnostními vlivy. Opravy probíhaly poměrně často, ale většinou měly spíše dílčí charakter.Poslední oprava měděné krytiny proběhla v letech 1999-2002. Principy opravy byly stanoveny v intencích standardního restaurátorského zásahu, včetně...

Menší architektonické úpravy a restaurátorské zásahy v areálu Pražského hradu a Lán

Zdeněk Lukeš

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):439-443

Článek se zabývá několika rekonstrukcemi v areálu pražského hradu a letní rezidence prezidenta republiky v Lánech. Přibližuje projekt a realizaci nové stezky, která umožňuje návštěvníkům horní části Jeleního příkopu vystoupat ze dna příkopu do ulice U Brusnice. Další úpravy se týkají obnovení arkád pod terasou zahrady Na Baště, navržených hradním architektem Jože Plečnikem ve třicátých letech minulého století. Tyto arkády byly v roce 1938 zaslepeny a do prostoru byl necitlivě vestavěn kryt pro prezidenta republiky. V nedávné době byla masívní železobetonová konstrukce krytu postupně rozřezána a vyjmuta a arkádám byla vrácena původní podoba. Současně...

Tři příklady systematické údržby objektů v areálu Pražského hradu

Petr Měchura, Petr Chotěbor

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):444-450

Vrcholně barokní přestavba, která dala domu Mladotovu domu č.p. 37/IV jeho dnešní podobu, je připisována J. B. Santinimu-Aichlovi. Oprava střechy a průčelí objektu v r. 2011 byla příležitostí k průzkumu barevnosti, jehož výsledky byly uplatněny při obnově jižního průčelí a restaurování polychromované štukové výzdoby s heraldickou tématikou v tympanonu. Po provedení restaurátorských průzkumů štukové výzdoby v tympanonu byla upevněna a vyčištěna dochovaná polychromie, na závěr sjednocená vápennou lazurou.Současný objekt rezidence v Královské zahradě vznikl dostavbou postranních obytných křídel k zahradnímu pavilonu, který je pozůstatkem někdejšího...

Moderní architektura 60.-80. let 20. století ve východních Krkonoších

Vladimíra Paterová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):451-455

Článek se zabývá popisem tří horských hotelů vyprojektovaných v 60. letech 20. století a jejich významem pro českou moderní architekturu druhé poloviny 20. století. Labská bouda od architekta Zdeňka Řiháka je do prostředí nejvyšších partií Krkonoš osazena citlivým způsobem, unikátní je konstrukční i dispoziční řešení hotelu včetně uměleckých děl. Hotel Montana ve Špindlerově Mlýně byl navržen architektem Janem Tymichem, jeho hodnoty byly degradovány nevhodnými stavebními úpravami a materiály. Společným dílem obou autorů je dodnes nedoceněný hotel Horizont na Pláni v Peci pod Sněžkou, v němž jsou také dochovány autentické interiéry, materiály a výtvarná díla.

Atlas grafických listů Zahrady Pražského hradu. K životnímu jubileu Otakara Kuči

Antonín Marián Svoboda

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):456-457

Za architektem a urbanistou Jiřím Hrůzou

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):458-459

Informace o nálezu (a zániku) historického mostu pod silnicí Třeboň - Branná

Martin Merger

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):459-461

Zahrada poslance JUDr. J. Černého v Kaníně

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):461-462

Oprava Plečnikovy lávky na Pražském hradě

Petr Měchura

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):463-464

Oprava Zlaté uličky

Petr Chotěbor

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):465-467

K právní ochraně kulturních statků v Antarktidě

Ondřej Vícha

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):467-470

Fascinace průmyslovou krajinou a objektivní fotografie

Martin Strakoš

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):471-472

Sté výročí narození Hugova Rokyty

Pavel Jerie, Josef Štulc

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):472

Metodické pokyny SÚPPOP Praha 1959-1964. Opomenutý metodický pokyn Břetislava Štorma Jak se vyvarovat chybám při konsolidaci a obnově památek

Milan Jančo

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):473-476

Mezioborový kurs péče o kamenné památky v portugalském LNEC

Petr Kuneš

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):476-477

Obsah ročníku

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):484-486

Rejstřík jmenný, věcný, místní

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):486-495

Přátelská vzpomínka na dlouholetou spolupráci s Vratislavem Nejedlým

Alena Horynová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):499

Karel Josef Adoplh refecit. Kroměřížský malíř jako restaurátor obrazů ve službách Dominika Ignáce hraběte Chorynského z Ledské

Lubomír Slavíček

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):500-503

Karel Josef Adolph (1715-1771), člen rozvětvené malířské rodiny Adolphů je dosud znám především jako zručný autor zátiší s loveckými trofejemi. Nová zjištění k jeho životu a dílu zřetelně ukazují, že jako komorník a dvorní malíř olomouckých biskupů byl patrně správcem jejich obrazové sbírky a v této své funkci se věnoval též restaurování obrazů. Přesvědčivý doklad o této dosud neznámé umělcově činnosti poskytuje korespondence zemského hejtmana nejprve v pruské a posléze rakouské části Slezska, proslulého milovníka a podporovatele hudebního a výtvarného umění Dominika Ignáce hraběte Chorynského z Ledské (1729-1792), který Adolpha mezi léty 1768 až 1771...

Tři kapitoly z dějin sochy sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze

Pavel Zahradník

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):504-506

Článek pojednává o třech dosud neznámých momentech z dějin sochy sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze, pocházející z roku 1683, jež je dílem sochařů Matthiase Rauchmüllera a Jana Brokoffa a kovolijce Wolfa Hieronyma Herolda. Roku 1718 Anna Feliciána svobodná paní Wunschwitzová, vdova po donátorovi sochy Matyáši svobodném pánu Wunschwitzovi, pojala úmysl dát bronzovou sochu pozlatit a požádala o povolení pražskou arcibiskupskou konzistoř. Její syn Gottfried Daniel Wunschwitz však s matčiným záměrem nesouhlasil, konzistoř musela vzít jeho protest na vědomí a socha nakonec pozlacena nebyla. Roku 1723 obdržela konzistoř další žádost, jejímž pisatelem...

Některé povrchové úpravy kamene památkových objektů a rizika s nimi spojená

Petr Kotlík

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):506-510

Povrchové úpravy kamene mají dlouhou historii. Byly prováděny již v antice, u nás dosáhly velkého rozšíření především v baroku. Jejich cílem byla jednak ochrana kamene před povětrností (hlavně vodou), ale měly rovněž i cíle estetické - upravovat barevnost povrchu či jeho strukturu. Použití rostlinných olejů a vosků se ukázalo v průběhu času jako za určitých podmínek nebezpečné a postupně bylo opouštěno, dokonce dřívější nátěry byly odstraňovány. Rovněž použití nových, především průmyslově vyráběných prostředků, které jsou dostupné dnes, není zcela bez rizik. Vedle možného poškození fyzického mohou současné prostředky pro vodoodpudivou úpravu způsobovat...

Mariánský sloup v Úterý. Obraz vzniku památky ve světle archivních dokumentů

Irena Bukačová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):511-513

Příspěvek popisuje vznik mariánského sloupu v městečku Úterý (Plzeňský kraj) na základě archivního průzkumu, zachycujícího proces výstavby sloupu (1728-1731), náklady na jednotlivé profese, dobové rituály, historii oprav a restaurování až do 20. století. Druhá část je věnována epigrafickému rozboru a uměleckohistorickému popisu sochařské figurální výzdoby.

Spletité osudy sochy sv. Františka Na Františku v Lysé nad Labem

Kateřina Adamcová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):514-517

Na malém trojúhelném prostranství v Lysé nad Labem zvaném Na Františku stojí jednoduchý hranolový sokl nesoucí sochu sv. Františka Serafínského klečícího na kamenných oblacích a přijímajícího stigmata. V rámci restaurování této sochy realizovaného v letošním roce byl mimo jiné proveden průzkum dochované starší fotodokumentace a restaurátorských zpráv. Dva snímky sochy z doby před rokem 1910 a z doby okolo roku 1936 z fotoarchivu NPÚ ÚP v Praze ukázaly postupnou proměnu nejen samotného prostranství, ale i soklové části této statue zachycené zčásti i v restaurátorské zprávě z restaurování sochy provedené v roce 1968.Následné restaurování pak odkrylo...

Hlavní vstupní portál kostela Nejsvětější Trojice a Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem a barokní kamenická praxe

Vojtěch Adamec

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):518-520

Restaurování vybraných kamenných architektonických článků, jež jsou součástí hlavního průčelí kostela narození Panny Marie v Roudnici nad Labem, přineslo pozoruhodné poznatky, které se dotýkají stavební praxe v období baroka. Původně vrcholně gotický kostel, který je součástí areálu někdejšího kláštera augustiniánů kanovníků, byl poměrně zásadně stavebně upraven ve druhé čtvrtině 18. století, a to podle projektu F. M. Kaňky ve stylu tzv. barokní gotiky. Obecně známou skutečností bylo, že dolní část kvadrilobu, který určuje horní část ostění barokně-gotického portálu, nebyla již původně zhotovena z kamene, nýbrž ze dřeva. Po očištění portálu od povrchových...

Sousoší sv. Benedikta z Nurie v Přešticích a jeho odus jako memento nedávných dob péče o památky

Viktor Kovařík

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):520-525

Článek se věnuje dosud poněkud pozapomenutému baroknímu sousoší sv. Benedikta z Nursie, které stávalo na náměstí v Přešticích na jižním Plzeňsku. Kvalitativně i ikonograficky vysoce zajímavé sousoší světce s bohatou sochařskou výzdobou vzniklo roku 1729 na popud představitelů benediktinského konventu v nedalekých Kladrubech a není dosud do současnosti v odborné literatuře autorsky jednoznačně určeno. Pozornost sousoší dosud věnovaná též neodpovídá jeho významu v kontextu barokní sochařské tvorby regionu. V článku nechybí stručný popis předmětné statue a shrnutí známých faktů z její historie na základě excerpcí z odborné literatury. Dále se text věnuje...

K výtvarným reflexím baroka v koncepcích středoevropských varhanních prospektů přelomu 19. a 20. století

Vít Honys

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):526-527

Příspěvek je upozorněním na skupinu varhanních prospektů poslední třetiny 19. a počátku 20. století, které se vedle dobově rozšířených neoslohových a eklektických rysů snažily alespoň částečně přizpůsobit stylově staršímu charakteru kostelního interiéru. Vedle ojedinělého stylového přizpůsobení např. charakteru černozlatého baroku závěru 17. století v kostele sv. Petra a Pavla v Nových Hradech roku 1868 je to např. zapojení architektonických prvků prospektu a řezbářské výzdoby předchozího barokního nástroje do prospektu nové varhanní skříně některých severočeských nástrojů Heinricha Schiffnera. Jako příklady lze uvést nástroje v kostelích v Cínovci...

Peripetie památkové péče aneb znovuobjevení oltářního obrazů z Valkeřic

Šárka Radostová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):528-530

Příspěvek na základě archivních dokumentů sleduje dramatické osudy oltářního obrazu a kostela sv. Barbory ve Valkeřicích. Barokní stavbu kostela sv. Barbory ve Valkeřicích i její vybavení objednal a financoval patron kostela, významný barokní mecenáš umění, hrabě František Antonín Špork. Obraz sv. Barbory vytvořil pravděpodobně před rokem 1728 pražský malíř Kryštof Vilém Tietze (Kravaře 1662 - ?). Dílo z pozdního umělcova období souvisí s jím signovanou a datovanou malbou sv. Kateřiny v nedalekých Marbolticích. V obou pracích se projevuje silný vliv umění Petra Brandla. Mimořádně působivý celek valkeřického kostela zůstal téměř intaktně zachován ještě...

František Xaver Mangold a jeho cesta z chrámu sv. Víta do Karolina

Martin Pácal

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):531-533

Příspěvek přibližuje opomíjenou osobnost Františka Xavera Margolda, stavitele, umělce a památkáře působícího zejména v období první republiky a válečném období. Margold své vzdělání získal na vyšší průmyslové škole stavební v Plzni, kde po ukončení studií začal pracovat na úpravách historických objektů a kde se také seznámil s architektem Hilbertem. Hilbert nabídnul Margoldovi práci asistenta ve své pražské stavební kanceláři. Tímto osudovým setkáním se Margold dostává do Prahy a časem se stává stavbyvedoucím na dostavbě chrámu sv. Víta v Praze, kde setrvává až do roku 1933. Poté krátce pracuje ve fotoměřickém ústavu a od poloviny 30. let až do roku...

Techniky nástěnných maleb v zápisnících Josefa Navrátila

Zdeňka Gláserová Lebedová

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):534-536

Malíř Josef Navrátil si zapisoval poznámky s nejrůznějšími malířskými technikami a recepty na jejich přípravu pravděpodobně po celou dobu svých malířských realizací. Dochovaný Navrátilův německy psaný rukopis s takovými zápisky vznikal pravděpodobně v rozmezí let 1837-1861 a čerpal z něj zejména Bohuslav Slánský, vedoucí malířské restaurátorské školy na Akademii výtvarných umění v Praze. B. Slánský se zajímal o malířské dílo J. Navrátila nejspíše i z toho důvodu, že některé jeho nástěnné malby spolu se svými žáky restauroval v 50. letech 20. století. Část zápisků s recepty na přípravu malířských technik z rukopisu B. Slánský přeložil a představil odborné...

Nové nebo staré? Restaurování nástěnné malby a inovace liturgického prostoru v hostivařském kostele

Petr Skalický

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):537-541

Druhý vatikánský koncil (1962-1965) znamenal pro římsko-katolickou církev zásadní změnu paradigmatu. Starou liturgii, slouženou do té doby celebrantem zády k lidu a čelem ke svatostatánku s eucharistií, nahradila liturgie sloužená (slavená) versus populum, při které se klade důraz na communio církevní obce. Množství do té doby liturgicky aktivního sakrálního mobiliáře se stalo funkčně (z pohledu liturgie) veskrze zbytečným. Zatímco odstranění (částí) historických mobiliářů může mít své liturgické odůvodnění, z pohledu památkové péče, jejíž základní postuláty se formulovaly ještě před Koncilem, je často více než sporné.V příspěvku se zamýšlím nad...

Jak si přírodovědci přivlastnili materiál a s ním i památky

Petr Kuneš

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):541-543

Článek se zabývá možnými výklady pojmu materiál jakožto jednoho z ústředních pojmů památkové technologie a všímá si skryté vágnosti spojení jako materiál památky, autentický materiál nebo materiálová kompatibilita. Kriticky je diskutována zejména tendence redukovat historický materiál nebo hmotnou podstatu kulturního dědictví na objektivní strukturu hmoty a její měřitelné vlastnosti, jak to činí přírodovědné obory. Pozornost je věnována významu dalších, z hlediska historie původnějších způsobů percepce materiálu, které jsou založeny zejména na dlouhodobém lidském kontaktu s ním a na jeho řemeslném uchopení. Moderní, technický, inženýrský přístup k...

Bibliografie V. Nejedlého 2010-2012

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):543