Královský letohrádek na Pražském hradě a jeho restaurování

Zprávy památkové péče 2012, 72(6):425-431

Královský letohrádek na Pražském hradě a jeho restaurování

Ivana Kyzourová

Studie přináší zprávu o komplexním restaurování Královského letohrádku, který český král a římský císař Ferdinand I. zbudoval v letech 1538-1564 v zahradě Pražského hradu. Cílem restaurátorského zásahu (2004-2010) bylo konzervovat sochařskou výzdobu, vyřešit odvod srážkové vody, vložit hydroizolaci pod zábradlí horní terasy, vyměnit zcela dožilé žlaby a okapy, přeložit a vyměnit dlažbu na dolní terase a vyhodnotit vizuálně markatní statické jevy.
Budova letohrádku byla mnohokrát opravována. Už od doby svého dokončení trpěla zatékáním srážkové vody horní terasou a promáčením arkádového ochozu. Problém se podařilo vyřešit až v osmdesátých letech 20.století. Voda ale nadále prosakovala nedostatečnou izolací soklu kamenného zábradlí, a to přímo do hlavní římsy a kleneb arkád ochozu. Zábradlí bylo třeba rozebrat až k hlavní římse a vložit pod něj dvouvrstvou izolaci, jejíž hlavní součástí je olověný plech, tradiční historický materiál, který byl do soklu zábradlí vložen v době stavby, ale již dávno byl zcela nefunkční. Ze soklu zábradlí byly vyjmuty silně zkorodované železné trny (ještě z původní stavby) a nahrazeny nerezovými. Do dlažby v přízemí letohrádku na západní a severní straně byly vloženy odvodňovací vany a provětrávací kanály.
Práce byly spojeny s průzkumem stavby, s utříděním dat publikovaných v dosavadní uměleckohistorické literatuře i se snahou o hlubší poznání výtvarných zdrojů excelentní sochařské výzdoby. Ve výzdobě, která čerpá z antické historie a mytologie a obsahuje rovněž náměty vztahující se k řádu Zlatého rouna, byly nalezeny ohlasy antické kultury. Nemenší měrou byla ale sochařská fitgurální výzdoba inspirována motivy z grafik a kreseb pozdně renesančních malířů jako byli Andrea Mantegna nebo Parmigianino. Pozoruhodná je citace sochy pleuranta od Clause Slutera z náhrobku Filipa Smělého, zakladatele řádu Zlatého rouna, jehož velmistrem byl v době stavby Belvedéru císař Karel V., stavebníkův bratr.