Zprávy památkové péče - Nejnovější články
Výsledky 121 až 141 z 141:
Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovceStudie a materiálie
Jakub Ďoubal, Karol Bayer
Zprávy památkové péče 2023, 83(2):176-184 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.06 
Cílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek...
Historická okna a energetická náročnost: Případ architektury funkcionalismuStudie a materiálie
Alexander Kuric, Kristýna Schulzová
Zprávy památkové péče 2023, 83(2):159-175 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.05
Historická okna jsou v současné době zpřísňování požadavků na energetickou náročnost vystavena tlakům, jejichž následkem bývají v mnoha případech plošné výměny za okna nová. Památky funkcionalistické architektury, u níž jsou okna výjimečným nositelem nejen historické, ale také estetické hodnoty, jsou tímto trendem zranitelné obzvláště. Příspěvek si klade za cíl podrobněji prozkoumat tepelně izolační vlastnosti typických oken funkcionalismu a zároveň prověřit účinnost dodatečných opatření umožňujících jejich zlepšení. Využíváme k tomu modelových softwarových výpočtů v kombinaci s termovizními snímky. Z hlediska prvního cíle se ukázala, resp. potvrdila...
Ovocné dřeviny v letovisku Černošice na příkladu zahrady Jana FundyStudie a materiálie
Stanislav Svoboda
Zprávy památkové péče 2023, 83(2):147-158 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.04
Studie doplňuje nedávno vydanou publikaci Letní rezidence Pražanů, Černošice a vilová architektura 19. a 20. století. V rámci výzkumu se pozornost soustředila i na opomíjené téma ovocných dřevin, které byly takřka vždy součástí zdejších zahrad. Na rozdíl od okrasných dřevin se však málokdy těšily zájmu veřejnosti a v podstatě i pozdějších vlastníků. V rámci terénního průzkumu a při jednání s vlastníky zahrad, kteří byli mnohdy potomky původních stavebníků, byla nalezena řada dosud neznámých pramenů, které výrazně obohatily pohled na ovocné dřeviny a vlastně i pěstování ovoce v letoviscích. Pozoruhodná je přitom zvláště možnost sledovat uplatnění odrůd,...
Tvrze ideálního bydlení. Obytná výstavba v Brně-Černých Polích v letech 1919–1925Studie a materiálie
Pavla Cenková, Aleš Homola
Zprávy památkové péče 2023, 83(2):129-146 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.03
Článek je věnován budování brněnské čtvrti Černá Pole jako ideálního prostoru středostavovského bydlení v první polovině 20. let 20. století. Tento proces navazoval na předchozí stavební gründerskou etapu, jejíž počátky se váží již k závěru 19. století, a naopak dalekosáhle pokračoval v druhé polovině 20. a ve 30. letech, kdy byla čtvrť z rozhodující části dotvořena. Pro zastavování Černých Polí byly v této době určující aktivity českých i německých stavebních družstev, která sdružovala etnicky segregované, ale i národnostně smíšené skupiny stavebníků ze středních vrstev společnosti. Stavební družstva pro své podniky najímala projektanty či architektonické...
Tvorba brněnských zlatníků pro církev v období barokaStudie a materiálie
Anna Grossová
Zprávy památkové péče 2023, 83(2):113-128 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.02
Text je prezentací dílčích výsledků víceletého plošného průzkumu památek barokního zlatnictví na historickém území Moravy, souběžně doplněného archivním výzkumem, zaměřeného na podrobnější poznávání sakrálních předmětů v majetku římskokatolické církve zhotovených z drahých kovů, jež jsou prohlášenými kulturními památkami České republiky. Nepředpokládaným bonusem bylo též nalezení prací několika moravských mistrů, jejichž veškeré dílo bylo považováno za navždy ztracené nebo jejichž jména dosud nebyla v odborné literatuře uvedena. Většina zkoumaných předmětů představuje trvající kvalitu moravského zlatnického umění v 17. a 18. století, jehož tvůrci úspěšně...
Počátky obnovy liturgie po II. vatikánském koncilu na příkladu umělecké komise brněnské diecézeStudie a materiálie
Tomáš Řepa
Zprávy památkové péče 2023, 83(2):103-112 | DOI: 10.56112/zpp.2023.2.01
Text se zabývá samými počátky přijímání závěrů II. vatikánského koncilu v českém církevním prostředí. Vychází z bohatých archivních fondů brněnské Biskupské konzistoře a postihuje krátké období druhé poloviny 60. let 20. století. Text zpřesňuje jednotlivé metodické kroky, kterými brněnská diecéze nastavuje systém liturgických komisí, přesněji komisí, které řeší otázky umění a architektury. Z archivních fondů dále vyplývá, že brněnská diecéze byla při zavádění církevních reforem v úzkém kontaktu se složkami památkové péče, a také se potvrzuje, že byla ve své době jedinečným prostředím, které oproti jiným českým konzistořím dokázalo na reformy až plnohodnotně...
EditorialEditorial
Tereza Johanidesová
Zprávy památkové péče 2023, 83(2):101
Známé i neznámé krajinářské počiny sasko-lauenburských vévodůRecenze, bibliografie
Markéta Šantrůčková
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):95-96
Středověká opevnění českých městRecenze, bibliografie
Karel Kuča
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):93-95
Česká skleněná mozaikaRecenze, bibliografie
Martin Horáček
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):91-93
8. ročník kastelologické konference na KřivoklátuSemináře, konference, akce
Lukáš M. Vytlačil
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):89-91
Kritické aspekty vývoje osídlení (13.–18. století)Semináře, konference, akce
Lukáš M. Vytlačil
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):88-89
Konference 50 let Úmluvy o ochraně světového dědictví UNESCOSemináře, konference, akce
Věra Kučová
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):81-88
Inspekce památkových objektů pod správou Národního památkového ústavu jako důležitý nástroj řízeníRůzné
Zdeněk Troup
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):74-80
Korespondence arcibiskupa Leopolda Prečana stran evakuace nejcennějších obrazů z arcibiskupské zámecké galerie v Kroměříži v závěru 2. světové válkyRůzné
Jana Zapletalová
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):70-73
„Záleželo na jednotlivcích a vzájemné důvěře.“ Rozhovor s Janem Kozdasem z NPÚ, ÚOP v Brně o Znojemsku, tamních poměrech v památkové péči a o tom, co v ochraně památek přinesl rok 1989Rozhovor
Jana Oberreiterová
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):63-69
Aleš Rozehnal: restaurátor olomouckého Přemyslovského paláce v roli badateleStudie a materiálie
Andrea Mrkusová
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):54-62 | DOI: 10.56112/zpp.2023.1.04
Restaurátor Aleš Rozehnal (1925–1995) je osobností, která se mimo jiné zapsala do povědomí uměleckohistorických kruhů jako restaurátor pracující na památkové obnově Přemyslovského paláce v Olomouci, dnes známého jako biskupský Zdíkův palác. Obnově se věnoval od počátku 70. let až do zpřístupnění památky veřejnosti v roce 1988. Její hlavní náplní byla rekonstrukce a restaurování bohatě zdobených románských oken. Rozehnalův zájem o památku v mnohém překračoval kompetence a povinnosti restaurátora. Živě se zapojil do odborné diskuse o funkci stavby a o otázce jejího vlastnictví. Zastával teorii, že šlo o knížecí palác patřící olomouckým údělným...
Ke genezi jednoho pojmu: Ivo Hlobil a československá (česká) restaurátorská školaStudie a materiálie
Daniela Zemanová, Petr Skalický
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):44-53 | DOI: 10.56112/zpp.2023.1.03
Článek se soustředí na analýzu proměn pojmu „československá restaurátorská škola“, na jeho různé variace a hodnotové akcenty, se kterými se (nejen) v odborné literatuře objevoval a objevuje. Zásadní je, jak pojem užíval Ivo Hlobil, se kterým se postulování pojmu, byť nikoliv jeho první použití, pojí. Na pozadí Hlobilova historického chápání termínu studie poukazuje na posun jeho vnitřního obsahu do roviny termínu vztahujícího se k oborové identitě. Termín se v užívání některých autorit stal téměř odvěkou a bezpříznakovou skutečností. Vzhledem k nedávným pokusům o kritickou analýzu pojmu a významů, které s ním souvisí (zvláště Z. Bauerová),...
Dřeviny hřbitovů okresu Nymburk ve středočeském kontextuStudie a materiálie
Stanislav Svoboda
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):26-43 | DOI: 10.56112/zpp.2023.1.02
Studie se věnuje opomíjené problematice dřevin na hřbitovech. Základní terénní výzkum proběhl v rámci okresu Nymburk,ale pro komparaci byly zvoleny další okresy ve středoevropském prostoru (Polsko, Rakousko a Maďarsko). Studium pramenů,literatury i hmotné podstaty hřbitovů se zaměřilo především na dobu od josefínských reforem do současnosti. Přestože je obecně známá skutečnost, že hygienické, provozní i legislativní změny výrazně ovlivnily podobu hřbitovů, vegetační složka, a zvláště dřeviny, je dosud na okraji zájmu (na rozdíl od kamenosochařské produkce). Jedná se přitom o výrazný kompoziční prvek, který má nepochybně i význam z hlediska...
Soubor budov zastupitelského úřadu ČSR v Pekingu. Reprezentace státu a památková péčeStudie a materiálie
Petr Klíma
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):3-25 | DOI: 10.56112/zpp.2023.1.01
Studie přibližuje okolnosti vzniku, výslednou podobu i další osudy souboru budov československého velvyslanectví v Pekingu v kontextu reprezentace státu a památkových hodnot „státní“ architektury. Text vychází především z důkladného výzkumu pramenů v Archivu Ministerstva zahraničí ČR, Státním oblastním archivu v Praze a Národním technickém muzeu. Na podrobné analýze procesu zajištění návrhu a jeho následného vývoje ilustruje úzké sepětí architektury a politiky, stejně jako formování požadavků státního aparátu na reprezentaci státu v období posunu ideologického i architektonického diskurzu. Závěrečná část tematizující památkové aspekty čerpá...
EditorialEditorial
Naděžda Goryczková
Zprávy památkové péče 2023, 83(1):1