Zprávy památkové péče, 2021 (roč. 81), číslo 2

Editorial

Kristina Uhlíková, Jan Uhlík

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):105  

Rod Františka Schmoranze staršího ve světle dosavadního bádání

Ivo Šulc

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):107-109 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.02  

"Ctíti nedotknutelnost starého díla": k počátkům kontroverze mezi restaurováním a konzervováním památek v Čechách kolem poloviny 19. století

Alena Janatková

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):110-114 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.03  

Článek "Zachovávání starožitných památek, především stavitelských", který byl kolem poloviny 19. století z francouzského milieu přenesen do českého prostředí, tematizuje úctu vůči původnosti díla. Požadavkem konzervace, který ukazuje i meze praxí odůvodněné ochrany památek, konfrontuje práci Františka Schmoranze staršího jako konzervátora v chrudimském kraji se zásadní otázkou, zda památky restaurovat, či konzervovat.

Dílo Františka Schmoranze st. v kontextu puristické památkové péče ve Vysokém Mýtě

Vojtěch Barcal

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):115-123 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.04  

Na dnešní podobě malebného a členitého panoramatu historického jádra Vysokého Mýta s množstvím věží má svůj nezanedbatelný podíl i architekt a konzervátor František Schmoranz. Právě on totiž dal dnešní podobu dvěma významným památkám a dominantám města - Pražské bráně a z velké části i kostelu sv. Vavřince. Obě starobylé středověké památky potřebovaly opravu, neboť po několika požárech byly vždy jen provizorně opraveny. Tento příspěvek představuje vysokomýtské dílo Františka Schmoranze a jeho historické pozadí, hodnotí klady a zápory díla optikou moderní památkové péče, estetického provedení stavebních úprav a jejich uplatnění v rámci panoramatu Vysokého...

Stylová rekonstrukce městského chrámu v druhé polovině 19. století na příkladu kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě

Kristina Uhlíková, Jan Uhlík

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):124-137 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.05  

Rekonstrukce svatovavřineckého gotického chrámu, jež proběhla v letech 1875 až 1911 především pod vedením architektů F. Schmoranze st. a J. Mockera, byla v dané době patrně největší městem financovanou akcí. Vysoké Mýto se jí zařadilo k dalším "venkovským" českým a moravským městům, která se své středověké chrámy rozhodla monumentálním způsobem obnovit. Úsilí směřující k opravě místních středověkých památek (tedy nejen městského kostela), snaha navrátit jim jejich původní monumentalitu a lesk, vyrůstalo z širokého konsenzu obyvatel ohledně smysluplnosti tohoto konání. Památky představovaly slavnější národní minulost a jejich oprava vyjadřovala nejen...

František Schmoranz ml. (1845-1892): apoštol orientalismu a průkopník uměleckého průmyslu v Čechách

Milan Němeček

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):138-150 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.06  

František Schmoranz mladší - architekt, výtvarník, pedagog, stavební podnikatel a především pak znalec architektury a kultury Orientu a zakladatel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Přestože byl za svého života známou osobností i za hranicemi své země, panuje kolem něho dosud řada omylů. Ačkoliv po sobě zanechal obdivuhodné množství práce, nedochovaly se žádné vzpomínky či životopis a nikdo se jeho odkazu nevěnoval - v domnění, že existoval jen jeden František Schmoranz. Tato stať proto využívá dlouholetého pramenného výzkumu k tomu, aby rehabilitovala dílo a odkaz Františka Schmoranze ml. a jednoznačně ho oddělila od osoby a díla jeho otce. Český dějepis...

Nelehký život architekta okolo roku 1900 na příkladech z Moravské Ostravy

Jan Galeta

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):151-159 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.07  

Předkládaná studie se soustředí na osudy architektů, kteří okolo roku 1900 aktivně působili v Moravské Ostravě, tedy sice v průmyslovém centru, které však bylo architektonickou a uměleckou periferií. Případové studie, zaměřené na osud a dílo žáků Otto Wagnera, tj. Karla Benirschkeho a Otokara Béma, dále absolventa vídeňské polytechniky Felixe Neumanna, v Praze studovaného Bohumila Židlického a jejich kolegy Františka Tichého, si kladou za cíl prozkoumat především vztah mezi architekty zaměstnanými v lokálních architektonických kancelářích a jejich zaměstnavateli. Klíčovým příspěvkem k této otázce je spor Felixe Neumanna s jeho zaměstnancem Hermannem...

Oddaný úředník svého knížete - architekt Jan Sedláček (1848-1916)

Jana Marešová

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):160-167 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.08  

Článek se věnuje schwarzenberskému architektu Janu Sedláčkovi (1848-1916), díky němuž a dalším osobnostem pracujícím pro Schwarzenbergy získala jihočeská krajina svůj specifický vzhled. Byl zodpovědný za rekonstrukce kostelů v Hosíně, Netolicích, Bavorově, ale i mnoha dalších, stejně tak jako za stavby městské v Třeboni, Chýnově a Protivíně. Ke konci služby, a především po odchodu do penze se věnoval se schwarzenberským archivářem Františkem Marešem soupisu památek v jihočeském regionu. Článek na základě prostudovaných písemných pramenů mapuje také jeho názory a postoje jak k památkové péči, tak ke vznikajícímu oboru dějin umění.

Technicky vzdělaní odborníci v c. k. památkové péči v druhé polovině 19. století

Marek Krejčí

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):168-174 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.09  

František Schmoranz st. patřil k prvním jmenovaným konzervátorům c. k. Ústřední komise pro výzkum a zachování stavebních památek. Zkoumání socioprofesního složení prvního konzervátorského sboru vedlo k otázkám po příčině minimálního zastoupení technicky vzdělaných odborníků. Podrobnější výzkum ukázal, že k odborné technické podpoře konzervátorů byli zvláštní instrukcí zavázáni architekti a stavební inženýři ve službě zemských stavebních ředitelství. Proto byli za konzervátory jmenováni technici zprvu pouze výjimečně: dva městští stavitelé (včetně Fr. Schmoranze st.), vedoucí stavebního úřadu šlechtického velkostatku a jeden penzionovaný úředník stavební...

Přínos Františka Schmoranze ml. ke studiu štukové dekorace letohrádku Hvězda

Pavla Mikešová

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):175-181 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.10  

Článek vyhodnocuje spoluautorství Františka Schmoranze ml. na prvních tištěných plánech podzemí a přízemí s rozkreslenými kompozicemi stropů letohrádku Hvězda, jež publikoval v roce 1872 Wilhelm Lübke. Text prezentuje dosud blíže nestudované uhlové kresby Františka Schmoranze ml. dochované ve Státním oblastním archivu v Chrudimi, jež zachycují štukovou dekoraci v přízemí letohrádku, a zároveň analyzuje, k jakému účelu mohly tyto studie sloužit. Schmoranzovy kresby štuků z letohrádku Hvězda patří k prvním dokladům "českého" odborného zájmu o štukovou dekoraci přední české renesanční památky.

Jedna ulice, dvě jména. Ulice Dolnopolní v Brně

Pavla Cenková

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):182-200 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.11  

Příspěvek je věnován typizované kolonii rodinných domů postavené v Brně-Maloměřicích v letech 1923-1924 podle návrhů architektů Karla Kotase a Bohuslava Fuchse. Oba tito významní protagonisté brněnské meziválečné architektonické scény se takto zapojili do řešení problematiky chybějící bytové zástavby ve městě Brně a hledání optimálního typu moderního a levného individuálního bydlení. Příspěvek přináší cenné a doposud neznámé poznatky ke vzniku a historii kolonie na základě podrobných archivních rešerší, zahrnujících také některé dosud opomíjené prameny. Po krátkém úvodu shrnujícím dosavadní publikační zmínky o tématu se text věnuje revizi doposud tradovaných...

Terénní identifikace aktivit 2. světové války na katastrech Branky, Hradce nad Moravicí, Raduně a blízkého okolí pomocí nedestruktivních archeologických metod, jejich mapování a návrh ochrany v krajině na příkladu situace v Hradci nad Moravicí - Jakubčovicích

Jiří Juchelka, Ondřej Klápa

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):201-222 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.12  

Článek přináší výsledky nedestruktivního archeologického průzkumu v okolí obce Jakubčovice (příměstská část Hradce nad Moravicí) v rámci identifikace a studia válečných aktivit během 2. světové války v ústupovém prostoru vojsk wehrmachtu. Na katastru Jakubčovic byly vybrány tři samostatné polohy, na kterých byly při identifikaci antropogenních terénních reliktů aplikovány nedestruktivní archeologické metody. Cílem bylo zaměřit všechny vizuálně patrné okopy či zákopy, prostor prohledat prostřednictvím průzkumu detektorů kovů a jednotlivá místa nálezů zanést do plánu prostorových souvislostí. Na podkladě takto získaných dat vyhodnotit míru poškození...

Další významná území České republiky se stala součástí světového dědictví UNESCO

Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):223-226  

Symposium věnované dědictví Adolfa Loose ve Vídni

Petr Svoboda, Martin Šolc

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):226-228  

Výroční konference CARARE 2021

Irena Blažková

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):228-229  

Památky a společensko-politický vývoj druhé poloviny 20. století

Vilém Faltýnek

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):229-231  

Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945-1992

Petr Freiwillig

Zprávy památkové péče 2021, 81(2):232-234