Zprávy památkové péče 2021, 81(2):138-150 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.06

František Schmoranz ml. (1845-1892): apoštol orientalismu a průkopník uměleckého průmyslu v Čechách

Milan Němeček
Ministerstvo kultury ČR

František Schmoranz mladší - architekt, výtvarník, pedagog, stavební podnikatel a především pak znalec architektury a kultury Orientu a zakladatel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Přestože byl za svého života známou osobností i za hranicemi své země, panuje kolem něho dosud řada omylů. Ačkoliv po sobě zanechal obdivuhodné množství práce, nedochovaly se žádné vzpomínky či životopis a nikdo se jeho odkazu nevěnoval - v domnění, že existoval jen jeden František Schmoranz. Tato stať proto využívá dlouholetého pramenného výzkumu k tomu, aby rehabilitovala dílo a odkaz Františka Schmoranze ml. a jednoznačně ho oddělila od osoby a díla jeho otce. Český dějepis umění tak ztrácí falešnou, takřka gigantickou figuru umělce, jehož dílo obsáhlo téměř všechny polohy historismu od pavilonů na světových výstavách pro egyptského místokrále přes architektonický podnik ve Vídni až po úctyhodný počet neprávem přisuzovaných sakrálních i světských východočeských staveb. Zmíněn je také architektův praktický i teoretický vztah k uměleckému průmyslu a školství i samotné formování Uměleckoprůmyslové školy v Praze.

Klíčová slova: František Schmoranz ml. (1845-1892); architektura; historismus; orientalismus; Káhira; Vídeň; umělecký průmysl; světové výstavy

Zveřejněno: 1. červen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Němeček, M. (2021). František Schmoranz ml. (1845-1892): apoštol orientalismu a průkopník uměleckého průmyslu v Čechách. Zprávy památkové péče, 81(2), 138-150. doi: 10.56112/zpp.2021.2.06
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Constantin von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, díl 30, Wien 1875.
    2. František Schmoranz (nekrolog), Zlatá Praha XIX, 1902, s. 287-288.
    3. Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), Praha 1995.
    4. Michaela Marek, Das Museum des Königreiches Böhmen als "Staatsbau", Documenta Pragensia XVII, Praha 1998.
    5. Vladislav Dudák - Rudolf Pošva - Bořek Neškudla, Encyklopedie světové architektury II, Praha 2000.
    6. Jiří Kuthan, Aristokratická sídla období romantismu a historismu, Praha 2001.
    7. Fakta do kapsy I, Praha 2001.
    8. Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Praha 2006.
    9. Milan Němeček, Architekti na Uměleckoprůmyslové škole v letech 1885-1918. František Schmoranz mladší (1845-1892), Jiří Stibral (1859-1939), Friedrich Ohmann (1858-1927) (disertační práce), VŠUP v Praze 2003.
    10. Ivo Šulc - Jan Uhlík - Kristina Uhlíková (edd.), František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan, Praha 2020.
    11. Jiří Kuthan, Aristokratická sídla v českých zemích 1780-1914, Praha 2014.
    12. Carl Schnaase, Geschichte der bildenden Künste in Mittelalter, I. Altchristliche und mohamedanische Kunst, Düsseldorf 1844.
    13. Franz Kugler, Handbuch der Kunstgeschichte, Stuttgart 1842.
    14. Anton Springer, Kunsthistorische Briefe. Die bildenden Künste in ihrer weltgeschichtlichen Entwicklung, Prag 1857.
    15. Wilhelm Lübke, Geschichte der Architektur von den Alten Zeiten bis auf die Gegenwart, Leipzig 1855.
    16. Alois Riegel, Stilfragen: Grundlegungen zu einer Geschichte der Ornamentik, Berlin 1893.
    17. Kateřina Piorecká - Václav Petrbok (edd.), Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století, Praha 2008.
    18. Sborník Čechů Dolnorakouských, Vídeň 1895.
    19. Ottův slovník naučný VIII, Praha 1894.
    20. Ottův slovník naučný XVI, Praha 1900.
    21. Mimar. Architecture in Development, sv. 13, Singapore 1984.
    22. Zeynep Celik, Displaying the Orient. Architecture of Islam at nineteenth century world's Fairs, Berkeley-L.A.-Oxford 1992.
    23. E. van Donzel - B. Lewis - Ch. Pellat (edd.), The Encyclopedia of Islam (New Edition), sv. 9, Leiden 1997.
    24. M. R. Saqr Tareq (Sakr Tarek), Early Twentieth-century Islamic Architecture in Cairo, Cairo 1993.
    25. Isabella Fehle, Der Maurische Kiosk in Linderhof von Karl von Diebitsch. Ein Beispiel für die Orientmode im 19. Jahrhundert, München 1987.
    26. Charles Blanc, Voyage de la Haute Egypte. Observations sur les arts égyptien et arabe, Paris 1876.
    27. Georg Ebers, Aegypten in Bild und Wort. Dargestellt von unseren ersten Künstlern I, Stuttgart-Leipzig, 1879.
    28. Georg Ebers, Egypt. Slovem i obrazem ve spolku s vynikajícími umělci předvádí G. Ebers, Praha, I. 1883; II. 1884.
    29. Franz Weller, Weltausstellungsalbum. Erinnerung an Wien, Wien 1873. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Karlheinz Roschitz, Wiener Weltausstellung 1873, Wien-München 1989.
    31. Johanna Holaubek - Hana Navrátilová (edd.), Egypt and Austria, I. Proceedings of the Symposium, Praha 2005.
    32. Wolfgang Kos - Ralph Gleis, Experiment Metropole: 1873. Wien und die Weltausstellung, Wien 2014.
    33. Ivo Šulc (ed.), Rod Schmoranzů ze Slatiňan. Mozaika z dějin rodu, Slatiňany 2002.
    34. Dragan Damjanović, Biskup Strossmayer, Iso Kršnjavi, Herman Bollé i izgradnja zgrade kraljevske velike gimnazije u Osijeku, in: Peristil: zbornik radova za povijest umjetnosti XLIX, 2006, č. 1, prosinec, s. 129-150. Viz dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/247563, vyhledáno 16. 11. 2018.
    35. Waltraud Neuwirth, Orientalisierende Gläser J. & L. Lobmeyr, sv. 1, Wien 1981.
    36. Edita Krasová, Hammam, Slovenské kúpele X, 1968, č. 9-10, s. 104-105. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Ľubomír Mrňa, Architektúra a architekti Trenčianských Teplic, Pamiatky a múzeá XLVI, 1997, č. 3, s. 55-57.
    38. Karel Boromejský Mádl, Padesát let českého umění výtvarného 1848-1898, in: Z památníku České Akademie vydaného na oslavu panovnického jubilea J. V. císaře a krále Františka Josefa I., Praha 1898, s. 73.
    39. Ibolya Gerelyes - Orsolya Kovács, An Unknown Orientalist The Eastern Ceramics Collection of Miklos Zsolnay, Pécs-Budapest 1999.
    40. Štefan Líška, Wissenschaft und Badeheilung in Trenčianske Teplice, Slovenské kúpele X, 1968, č. 3.
    41. Edita Krasová, Hammam in Trenčianske Teplice, Slovenské kúpele X, 1968, č. 3.
    42. Elenea Lukáčová - Jana Pohaničová, Rozmanité 19. storočie, Bratislava 2008, s. 89-90.
    43. Ján Šípoš - Ivan Ondrejkovič, Trenčianské Teplice, Trenčianské Teplice 1989.
    44. Eugen Muška, Kutná Hora. Díl I. Vlaský dvůr v Kutné Hoře, Praha 1900.
    45. Rostislav Švácha, Kutnohorská architektura období historismu a moderny, 1851-1918, Umění XXXIX, 1991, s. 409.
    46. Ivo Hlobil - Rostislav Švácha, Alois Riegl, "konzervace" památek a rozklad ideje stylové jednoty, Umění XLII, 1994, s. 239-244.
    47. Ludvík Lábler, Kutná Hora a její památky stavitelské, Architektonický obzor II, 1903, č. 3, 4. 3.
    48. Franz Schmoranz, Musterblätter für Österreichische Textilschulen. Gesammelt und herausgegeben von Franz Schmoranz I, Wien 1889.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah