Zprávy památkové péče, 2017 (roč. 77), číslo 3

Editorial

Magdalena Kracík Štorkánová, Jiří Křížek

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):185  

Mozaika jako umělecký druh

Veronika Vicherková, Magdalena Kracík Štorkánová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):187-193  

Mozaika je pojem, se kterým se setkáváme překvapivě často. Vyjadřuje základní přírodní princip, dle kterého se drobné částečky spojují do vyššího smysluplného celku. Výsledný tvar znásobuje energii vnesenou každou jednotlivou částicí, aniž by zcela popřel jejich původní autonomii. Umění tvorby mozaikových obrazů, založené na tomto principu, má tisíciletou tradici a je rozšířeno po celém světě. Úsilí, námaha a hluboké soustředění potřebné k uložení každého kamene zůstávají ve výsledném díle zachyceny v podobě pulzující energie, která je jádrem jeho působivosti. Příspěvek má za cíl čtenáři techniku mozaiky na úvod a v základních obrysech představit....

Glosář - terminologie muzívního umění

Magdalena Kracík Štorkánová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):194-196  

Stručný výklad odborných termínů.

Z dějin českého mozaikářství

Veronika Vicherková, Magdalena Kracík Štorkánová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):197-206  

Na českém území se nachází velké množství mozaik provedených ve skle, kameni i keramice. Nejstarší mozaika je Poslední soud na katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha z let 1370-1371, která zůstala na dlouho osamoceným dílem. Ve druhé polovině 19. století vedly snahy o její rekonstrukci k nárůstu zájmu o umění mozaiky a také ke vzniku fenoménu českého mozaikářství. Umění mozaiky se v Čechách postupně emancipovalo a stalo se velice oblíbeným, lze jej tak označit za umění "národní".V prvním období byly s mozaikou spojeny zejména osobnosti mozaikáře Viktora Foerstera a architekta Osvalda Polívky. Po první světové válce se usilovalo o výrobu domácích...

Skleněné mozaiky od konce 19. do poloviny 20. století - příspěvek k umělecké topografii Moravy

Zuzana Křenková, Vladislava Říhová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):207-218  

Nejstarší skleněné mozaiky na Moravě najdeme až v samém závěru 19. století. Ačkoliv o jejich vzniku máme jen málo zpráv, můžeme si být téměř jisti, že byly importovány ze zavedené dílny Die Mosaikwerkstätte Albert Neuhauser z Wiltenu u Innsbrucku. Dvě moravské zakázky dodané firmou dotvořily barokní průčelí chrámových budov. Představují ojedinělé příklady v Čechách jinak časté firemní produkce. Starší Immaculata byla v roce 1895 umístěna v průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Rajhradě. Mladší mariánská kompozice, dodaná nepochybně toutéž firmou, doplnila v roce 1898 průčelí chrámu v Tuřanech u Brna. Rakouské importy mozaiky můžeme na Moravě sledovat...

Kamenná mozaika - muzívní technika s nejdelší tradicí

Pavla Bauerová, Magdalena Kracík Štorkánová, Veronika Vicherková

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):219-229  

Článek představuje vývoj kamenné mozaiky od jejích antických kořenů k svébytné české moderní tradici strukturních kamenných mozaik. Popisuje základní materiálová a technologická specifika kamenné mozaiky a přináší přehled nejvýznamnějších českých kamenných mozaik. Stručně seznamuje s dílem dvou nejvýznamnějších tuzemských tvůrců v tomto oboru - Josefa Nováka a Martina Sladkého. Závěrem krátce nastíní problematiku kamenných mozaik z hlediska restaurování a památkové péče.

Historie skleněného obrazu a jeho proměna v průběhu staletí

Jana Höferová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):230-234  

Článek popisuje vývoj techniky skleněné mozaiky od dob, kdy bylo v podlahové mozaice římských mistrů užito prvně kostek skleněné pasty v místech, kde se tón barvy v přírodním materiálu nevyskytoval. Technika se postupně zdokonalovala a proměňovala. A i přes útlum v období ikonoklasmu a úpadek stylu v období renesance a baroka, kdy byla mozaika pouhou náhražkou malby, se opět dostala do popředí a dnes je opět plnohodnotným uměleckým stylem.

Materiálové rozdělení skleněných mozaik, jejich degradace a metody průzkumů

Magdalena Kracík Štorkánová, Dana Rohanová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):235-243  

Článek vychází z praktické a teoretické zkušenosti obou autorek na poli muzívní techniky a navazuje na konkrétní spolupráci při průzkumech mozaik z českého prostředí.V příspěvku je do souvislostí dáno materiálové rozdělení skleněných mozaik a použitých výtvarných technik. V první části jsou popsány charakteristické vlastnosti jednotlivých technik a také materiálů skleněné mozaiky (vzhled nebo opracovatelnost). Výčet otevírá klasická štípaná mozaika, následuje mikromozaika a dále jsou uvedeny specifické české inovace v technikách skleněné mozaiky v 2. polovině 20. století.Druhá část je věnována degradacím a metodám průzkumu (zejména) skleněných...

Keramická řezaná mozaika RAKO - znovuobjevení zaniklé technologie

Vojtěch Pařík, Anežka Paříková

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):244-253  

Emil Sommerschuh, zakladatel keramické továrny RAKO, otevřel vývoj zcela novému směru v umění mozaiky. Mozaika velkých rozměrů, která byla realizována na průčelí Hlaholu, ukázala už v roce 1905 možnosti využití této technologie pro architekturu. Další významné realizace byly provedeny v Obecním domě v letech 1911-1912.K dokonalosti však dovedl tuto techniku až Jano Koehler. Na Křížové cestě na Hostýně je možné sledovat vývoj jeho práce od roku 1912 do roku 1933.Mozaika I. zastavení "Pilátův soud", která byla v katastrofálním stavu, byla v roce 2015 zachráněna osazením druhého originálu. Ten vytvořili sochaři Passionaria Parik a Vojtěch Pařík...

Jan Tumpach a cesta k českému mozaikovému materiálu

Zuzana Křenková

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):254-259  

Resumé: Vývoj mozaikového skla v českém prostředí proslulém kvalitními sklářskými produkty patřil k metám domácí prvorepublikové průmyslové výroby. Podporou a propagací myšlenky "české mosaiky" se zabýval královéhradecký Sklářský ústav od roku 1924. Pokusy o zavedení stabilní výroby mozaikového skla se však nesetkávaly s úspěchem. Volání pro české výrobě mozaikového skla bylo vyslyšeno až na počátku 30. let 20. století. Výzvy se chopil stavitel Jan Tumpach, jehož malá specializovaná huť fungující v Praze Záběhlicích byla schopna brzy vyrobit přesně štípatelný materiál v dostatečné škále barevných odstínů. Výrazný podíl na tomto výsledku mělo experimentování...

Opus pavimentum - historické vápenné maltové podlahy z pohledu materiálového

Dagmar Michoinová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):260-264  

Podlahy připravené z vápenných malt se vzdušným vápnem jsou na mnoha našich památkách dodnes dochované; současně se v mnoha případech může jednat o typ podlah, které na sebe nepoutají odpovídající pozornost. Tím jsou zranitelné. Tento typ podlah lze označit jako předchůdce, u tzv. terasových (terrazzových) podlah pak jako varianty podlah s mozaikovou výzdobou. Příspěvek přináší základní informace k tématu malt historických vápenných podlah a seznamuje čtenáře s některými příklady méně známých maltových historických podlah.V návaznosti na již publikované výsledky materiálového zkoumání přináší nové výsledky materiálového výzkumu vápenné podlahy...

Mozaiky v památkové péči z pohledu restaurátora v 21. století se zaměřením na problematiku metodologie transferů muzívních děl

Magdalena Kracík Štorkánová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):265-274  

Tento příspěvek shrnuje praktické zkušenosti a teoretické poznatky autorky týkající se metodologie transferování specifické techniky a to muzívního umění.V první části je shrnut základní historický kontext, který uvádí čtenáře do problematicky transferování mozaik. Dále je věnována podrobná pozornost základním metodám transferů, jejich technologii, výhodám a nevýhodám a možnostem využití.Druhá část příspěvku některé z uvedených metod představuje na případových studiích transferování či demontáže konkrétní památky. Představen je transfer kamenné antické mozaiky z florentského baptisteria, dále transfer muzívní výzdoby konchy hrobky rodiny Pfeiffer...

Rekonstrukce středověké sochy Panny Marie s děťátkem z hradního kostela v Malborku a konzervace mozaiky v katedrále v Kwidzynu

Marcin Kozarzewski

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):275-285  

V článku jsou představena dvě mozaiková díla, jež vznikla ve 14. století na území Pruského řádového státu: mozaikový obraz (kolem roku 1380), který je umístěn na jižní fasádě katedrály v Kwidzynu, a monumentální socha Panny Marie s děťátkem nacházející se ve vnější kružbě hradního kostela v Malborku. Malborská Madona byla v roce 1945 zničena. Po mnohaletém úsilí byla v letech 2014-2016 rekonstruována. Tyto práce se staly impulzem ke zkoumání složité historie obou děl a také k provedení konzervačních prací na mozaice v Kwidzynu. Tento text pojednává o průběhu výzkumu a prací na obou památkách. Pozornost je věnována rovněž možnému původu nejstarších...

Materiálový výzkum středověkých skleněných mozaik v Malborku a Kwidzynu

David Hradil, Janka Hradilová, Dana Rohanová, Magdalena Kracík Štorkánová, Eva Pospíšilová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):286-293  

Po krátkém úvodu, který čtenáře seznámí s historickými souvislostmi vzniku těchto mimořádných středověkých děl, se příspěvek zaměřuje na materiálové a technologické znaky, které by mohly prokázat dílenskou souvislost mezi středověkými mozaikami v Praze (mozaika Posledního soudu) a v Polsku (socha malborské Madony a mozaika sv. Jana v Kwidzynu). Vedle odlišností vizuálních (v barevnosti, velikosti, tvarosloví, sledu a skladby tesser, opracování materiálů, stavu zachování) je detailně rozpracováno složení skla, odkud lze odvodit i možnou skladbu sklářského kmene. Dále je pozornost věnována průkaznosti charakteristických přísad, které mají mimořádnou...

Zhodnocení restaurování mozaikové podlahy minaretu v Lednici s přihlédnutím k transferům mozaiky na synagoze v Čáslavi a v Mohyle míru v Praci

Josef Červinka

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):294-302  

Článek popisuje restaurátorský zásah na mozaikových podlahách minaretu v parku státního zámku Lednice včetně souvisejících technologických problémů. Transfer podlahové mozaiky je konfrontován s transfery skleněné mozaiky ze synagogy v Čáslavi a skleněné mozaiky v Mohyle míru. Transfer mozaikových podlah v minaretu lednického zámku, které jsou původní součástí stavby, vzešel z požadavku na statickou stabilizaci objektu a zasáhl do podoby interiéru 8 místností, kde byla zvýšena podlaha o statickou železobetonovou desku a sendvič transferovaných dílců propisujících se svým rastrem v ploše podlahy. Samotné benátské teraco bylo ztenčeno na vrstvu s mozaikou...

Zápisy komisí pro spolupráci architekta s výtvarníkem a další prameny pro výzkum mozaik ve veřejném prostoru socialistického Československa

Vladislava Říhová, Zuzana Křenková

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):303-313  

Studie představuje jednu z možností, kterou se může ubírat výzkum moderní mozaiky. Na podzim roku 2015 byla veřejnosti zpřístupněna databáze Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození. Téměř polovina ze tří set zdokumentovaných děl vznikla od 50. do 80. let 20. století. Prvotní součástí výzkumu byla identifikace mozaik, která se v průběhu řešení ukázala být mnohem snadnější pro starší objekty, než pro díla druhé poloviny 20. století. K objektům scházely téměř všechny základní informace. Pro část výzkumu nabídl vhodné řešení až bližší pohled na systém objednávek uměleckých děl v...

Dílo italského mozaikáře Saura Ballardiniho v Praze

Andrea Ballardini, Laura Ballardini

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):314-320  

Účelem tohoto článku je připomenout dílo italského mozaikáře Saura Ballardiniho, který od konce 50. do začátku 80. let 20. století žil v Praze, kde působil na AVU a věnoval se monumentální mozaice. Jeho tvorba je nedílnou součástí historie této výtvarné techniky v Čechách a zvláštním propojením dobových požadavků kladených na tvorbu místních veřejných uměleckých zakázek s poznatky, které si umělec přinesl s sebou z Itálie.

Mozaiky z Neuhauserovy dílny a Tyrolské sklomalířské a moziakářské dílny v 19. a 20. století

Malu Storch, Elisabeth Maireth

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):321-323  

Mozaika Posledního soudu na Pražském hradě: 17 let po restaurování třetího panelu díla a 7 let po realizaci nové koncepce údržby

Milena Nečásková, Irena Kučerová, Zuzana Zlámalová Cílová, Barbora Holubová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):323-327  

Mauzoleum rodiny Dittrich v Krásné lípě a jeho muzívní výzdoba

Vladislava Holzapfelová, Magdalena Kracík Štorkánová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):327-328  

Mezioborový průzkum kombinované mozaiky Ptačí rodina od Ludmily Jandové

Barbora Vařejková, Jan Vojtěchovský, David Svoboda, Adéla Škrabalová, Vladislava Říhová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):328-332  

"Ústí - město mozaik" aneb Ztráta respektu k exkluzivním mozaikovým dílům

Martin Krsek

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):332-334  

Unikátní mozaiky akademické malířky Elišky Rožátové v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Dagmar Havlíčková

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):334-335  

Certifikovaná metoda monitoringu a technologie údržby exteriérových mozaik a mapa skleněných exteriérových mozaik

Irena Kučerová, Zuzana Zlámalová Cílová, Zuzana Křenková, Vladislava Říhová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):335-337  

Dům U Voříkovských a jeho otevřené dveře

Jana Tichá

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):338-339  

7. výjezdní zasedání archeologů NPÚ

Jan Pařez

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):339-341  

Obnova památek 2017. Střechy historických budov

Alena Krusová, Helena Hamouzová

Zprávy památkové péče 2017, 77(3):342-344