Zprávy památkové péče 2017, 77(3):244-253
Keramická řezaná mozaika RAKO - znovuobjevení zaniklé technologie
Emil Sommerschuh, zakladatel keramické továrny RAKO, otevřel vývoj zcela novému směru v umění mozaiky. Mozaika velkých rozměrů, která byla realizována na průčelí Hlaholu, ukázala už v roce 1905 možnosti využití této technologie pro architekturu. Další významné realizace byly provedeny v Obecním domě v letech 1911-1912.
K dokonalosti však dovedl tuto techniku až Jano Koehler. Na Křížové cestě na Hostýně je možné sledovat vývoj jeho práce od roku 1912 do roku 1933.
Mozaika I. zastavení "Pilátův soud", která byla v katastrofálním stavu, byla v roce 2015 zachráněna osazením druhého originálu. Ten vytvořili sochaři Passionaria Parik a Vojtěch Pařík po šesti letech usilovné týmové práce. Museli znovu objevit zaniklou techniku práce s tekutými tesserami vytvářenými z keramických glazur v silných vrstvách. Původní spoluautor díla - továrna RAKO - spolupracoval i nyní. Výpaly všech keramických segmentů byly provedeny v tunelových pecích v Podbořanech za použití mrazuvzdorného materiálu. Architekt Marek Houska vytvořil speciální nerezocelové konstrukce pro osazení druhého originálu tak, aby mohly být zachovány i zbytky původní mozaiky.
Továrna RAKO realizovala též figurální mozaiky Ladislava Šalouna v průčelí Pojišťovny Praha a specifickou výzdobu interiérů Hotelu Imperial.
Klíčová slova: keramická mozaika; továrna RAKO; Emil Sommerschuch; Jano Koehler
Zveřejněno: 1. září 2017 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.