Zprávy památkové péče, 2016 (roč. 76), číslo 4

Editorial

Vratislav Nejedlý, Petr Skalický

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):353

In Medias Res

Slovo úvodem. Kuks - chvála, trápení a budoucnost

Ivo Kořán

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):355

Obnova areálu hospitalu v Kuksu. K tématu obnovy historické barevnosti fasád

Karel Kibic ml.

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):356-361

Příspěvek shrnuje informace o realizované obnově areálu národní kulturní památky Hospital Kuks. V úvodu shrnuje historii vzniku areálu a jeho dějiny do současné obnovy. Dále krátce charakterizuje výchozí koncepci obnovy, jejímž základem byla snaha představit areál jako celek vznikající postupně v různých, často i rozporných fázích. Tuto koncepci se nakonec kvůli řadě nutných kompromisů i sporných rozhodnutí podařilo naplnit jen částečně, i tak je ale možné výsledek považovat za zdařilý, a to zejména vzhledem k náročnosti celého úkolu. Složitost otázek, na které zde autoři obnovy naráželi, i reálnou nemožnost nalézt v řadě případů ideální řešení, autor...

Restaurování cyklu Tance smrti a maleb v kapli a lékárně hospitalu Kuks

Milena Nečásková

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):362-370

Stěny hlavní chodby hospitálu Kuks nesou 46 nástěnných obrazů s výjevy Tance smrti, které ilustrují anonymní německou báseň o rovnosti lidí před smrtí a byly namalovány podle grafických předloh Hanse Holbeina ml. Pod obrazy jsou vypsána čtyřverší slok básně. Malby vznikly kolem r. 1720 a po několika desetiletích byly částečně seškrábány a zabíleny. Čtyři výjevy byly odkryty postupně ve 20. století, cyklus jako celek byl restaurován v rámci obnovy hospitálu v letech 2013-2015. Šťastně zvolená koncepce restaurování zahrnula nejen nástěnné malby, ale celý prostor chodby: Restaurovány byly také barokních omítky a jednoduchá původní výmalba na plochách,...

Memento mori v kukské špitální chodbě

Jiří Šerých

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):371-378

Projektu Kuks - granátové jablko se do roku 2014 se značným příspěvkem evropských peněz podařilo obnovit dosud nevyužívané a do značné míry zchátralé části barokního hospitálu Kuks a vdechnout jim nový život. Součástí úkolu také bylo osvobodit z vápenného příkrovu rozsáhlý nástěnný cyklus Tance smrti, namalovaný ve dvacátých letech 18. století na podnět hraběte Františka Antonína Šporka, který se zvláštním zaujetím pěstoval memento mori ve všech oblastech umění od rodové hrobky pod špitálem přes literaturu vydávanou na toto téma vlastním nákladem až k Braunovým sochám i četným rytinám. V průběhu restaurace nástěnného cyklu se stále více potvrzovalo,...

Restaurované malby Tance smrti v Kuksu ve zpětném pohledu památkáře

Petr Skalický, Terezie Šiková

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):379-386

Dotační programyPříspěvek se ohlíží zpět za nedávným restaurováním cyklu nástěnných maleb s námětem Tance smrti, který se nachází na podélných stěnách hlavní chodby v přízemí severního křídla hospitalu v Kuksu. Cyklus maleb, které patrně vznikly kolem roku 1722 a v druhé polovině téhož století byly již asi zabíleny, se původně skládal z padesáti obrazů, ze kterých se dochovalo čtyřicet šest. Většina z nich byla odkrytá až při nedávné restaurátorské obnově v letech 2013 a 2014, která probíhala v rámci obnovy celého areálu z dotačních prostředků Integrovaného operačního programu s názvem Kuks - Granátové jablko.I přestože malby byly v majoritě zakryty,...

Proměny a stav reliéfu Klanění pastýřů a Příjezdu Tří králů v Novém lese u Kuksu

Jiří Kaše, Jiří Novotný, Zdeněk Štaffen

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):387-397

Problematika péče o reliéfy, které vznikly v barokně pojatém přírodním prostředí z popudu hraběte F. A. Šporka rukou sochaře M. B. Brauna, je v posledním desetiletí častým předmětem bádání a diskuzí.V úvodu článku jsou zmíněna hlavní díla, která tvořila vybavení areálu a jsou dnes umístěna jinde nebo zanikla. V hlavních obrysech jsou také rekapitulovány starší zásahy směřující k lepšímu uchování reliéfu tzv. Betléma. Je také naznačen vliv těchto zásahů na aktuální stav díla a na případnou současnou i budoucí péči.V navazujícím textu jsou popsány restaurátorské-konzervační zásahy z poslední doby. Popisy realizovaných postupů doplňují nejen již...

Možnosti biocidní ochrany souboru kamenných sochařských děl v Novém lese u Kuksu

Petr Kotlík

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):398-401

Kamenné objekty umístěné v lesních či zahradních areálech jsou vystaveny mimořádnému ataku vegetace. Ochrana před jejím výskytem vyžaduje úpravu podmínek nutných pro existenci živých organismů (množství světla, dostupná vlhkost, dostatek živin apod.) nebo použití chemických likvidačních prostředků (biocidů). Výběr vhodného biocidu se obvykle řídí kompromisem mezi jeho účinností (životností) a šetrností k pracovníkům, kteří jej aplikují, a k životnímu prostředí. Článek informuje o možnosti likvidace vegetace na povrchu kamene pomocí alkoholů. Ty likvidují bakterie, řasy, houby, lišejníky, mechy atd. v průběhu několika dnů. Relativně krátká životnost...

Několik poznámek k problematice vytváření náhrad kamenosochařských děl v českém prostředí

Petr Gláser

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):402-406

Krátký článek přináší několik praktických poznámek k problematice vytváření náhrad kamenosochařských děl v prostředí české památkové péče. Mnohokrát probírané téma je v tomto příspěvku nahlíženo pro změnu z pozice restaurátora a do značné míry se omezuje na vytváření kopií z přírodního kamene a faksimilí v umělém kameni.Autor se věnuje vymezené části českého památkového fondu a zabývá se otázkami životnosti kamene, příčinami jeho rozpadu a několika dalšími faktory negativně ovlivňujícími odolnost kamenosochařských děl. Vyzdvihuje rovněž důležitost tzv. příběhu díla.Dále autor za pomoci konkrétních příkladů vypočítává důležité specifické vlastnosti...

Braunův "Betlém" - kamenosochařské dílo v přírodě a problematika jeho recepce a restaurování

Vratislav Nejedlý

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):407-416

Příspěvek vychází z nedávného očištění reliéfu Braunov "Betléma" a zamýšlí se nad současným stavem památky a nad úvahami o jejím restaurování v širším historickém kontextu. V úvodu připomíná, jak se v průběhu 19. století proměnil pohled na povrchovou úpravu kamenosochařských děl, neboť hodnota byla spatřována v čistém kameni bez barevného nátěru. Změna přístupu měla významný vliv zejména na kamenosochařské památky v exteriéru, mezi které patří i Braunův "Betlém". Dalším zásadním posunem v přístupu k památkám, byl nový vztah k přírodě a přírodnímu prostředí - jak je doloženo na příkladu obnovy hřbitova ve Střílkách na konci 19. století, ponechat dílo...

Studie a materiálie

Restaurování a ochrana betonových výdusků na příkladu vybraných sochařských děl z areálu zámku Konopiště

Lukáš Brotánek, Renata Tišlová

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):417-423

Zámecká zahrada v Konopišti představuje pozoruhodný soubor sochařských děl z různých typů materiálů, které jsou výjimečné z pohledu historického vývoje, materiálové skladby i kompozice v rámci úpravy zahrady, která byla koncipovaná jako krajinářských park. Podstatná část sochařské výzdoby je vytvořena z umělého kamene na bázi cementu, který vyhovoval dobovým estetickým měřítkům. Z pohledu trvanlivosti se však jedná o velice komplikovaný a oproti klasickým přírodním sochařským materiálům méně odolný materiál. Z těchto důvodů procházel zdejší soubor sochařských a umělecko-řemeslných děl z umělého kamene od 60. let (a patrně ještě dříve) postupnou obnovou....

Morový sloup v Kutné Hoře - komplexní příprava restaurátorského zásahu

Jakub Ďoubal, Roman Kolář

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):424-432

Morový sloup v Kutné Hoře byl zhotoven v letech 1713-1714 jezuitským koadjutorem Františkem Baugutem. Za dobu své existence prošel celou řadou úprav a opravných zásahů, které přinesly do dnešní doby nemálo problémů. Restaurátorský průzkum poukázal na složitou problematiku degradace povrchových vrstev biodetritického vápence, spojenou s uzavřením povrchu sádrovcovými krustami a předchozími restaurátorskými zákroky využívajícími širokou škálu materiálů od cementu přes epoxidové pryskyřice až po akrylátové disperze. Průzkum také potvrdil domněnku, že sloup byl v minulosti opakovaně opatřen povrchovými úpravami, a odhalil množství fragmentů těchto povrchových...

Středověké nástěnné malby v kostele sv. Jana Křtitele v Pomezí pod Landštejnem

Petr Pavelec

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):433-440

Kostel sv. Jana Křtitele v Pomezí pod Landštejnem byl podle aktuálních stavebněhistorických průzkumů a interpretace zachovaných písemných pramenů vybudován v období mezi roky 1188 a 1232. V interiéru jeho presbytáře byly v letech 1990-2008 odkryty a restaurovány středověké nástěnné malby ze tří časových období. Pozůstatkem nejmladší malířské vrstvy jsou malované konsekrační kříže a fragmenty iluzivního kvádrování, které lze podle stratigrafické situace, barevnosti a tvarosloví datovat přibližně do 15. století. Ze starší časové vrstvy pochází malba sv. Erasma v přízemních partiích severní stěny presbytáře, datovaná na základě formální analýzy a komparace...

Restaurování vrtbovských náhrobků, aneb František Xaver Lederer ve Vrchotových Janovicích

Ludmila Fiedlerová

Zprávy památkové péče 2016, 76(4):441-446

Zámek Vrchotovy Janovice patřil ve své mnohasetleté historii nejdéle votické větvi hrabat z Vrtby (1594-1807). Od vybudování františkánského kláštera ve Voticích se nechávali její příslušníci pohřbívat v rodinné kryptě v tamním klášterním kostele. Výjimku tvoří hrabě František Arnošt ml. (1716-1791) a jeho dcera Barbara, provdaná svobodná paní Schrenková z Notzingu (1751-1790), kteří jsou pochováni na starém hřbitově ve Vrchotových Janovicích. V letech 2014-2015 došlo ve dvou etapách k restaurování těchto náhrobků, které byly již ve velice špatném stavu. V průběhu práce obnovy, kterou prováděly Jitka Malovaná a Kateřina Amortová, vyšlo najevo, že náhrobek...